islámští zločinci se svými zajatci těsně před vraždou
Okolo 200 palestinských arabských křesťanů prošlo včera se svícemi v rukou ulicemi Jeruzaléma, aby dali najevo smutek nad vraždami egyptských koptských křesťanů v Libyi teroristy Islámského státu a vyzvali mezinárodní společenství k silnější akci proti džihádistům. Vraždu 21 křesťanů stětím zveřejnil Islámský stát minulou neděli. Všichni povraždění byli pokojní civilisté.
Demonstrující nesli portréty zavražděných a čtyři symbolické lepenkové rakve zdobené zlatými kříži. Smuteční průvod prošel ulicemi hlavního města Izraele do koptského kláštera.
Pokračovat ve čtení “Palestinští křesťané žádají zesílení boje proti Islámskému státu” »
„Slovensko je pripravené aktívne sa zapojiť do riešenia problémov súvisiacich s náboženským extrémizmom a terorizmom, ktorý sa skrýva za islam,“ uviedol dnes (22. januára 2015) podpredseda vlády a minister zahraničných vecí a európskych záležitostí SR Miroslav Lajčák na stretnutí s veľvyslancami arabských štátov, ktorí majú sídlo v Bratislave. Na pozadí nedávnych tragických udalostí v Paríži a prekazení útokov v Belgicku spoločne diskutovali o otázkach politického islamu, radikalizmu a zneužívania islamu teroristami.
Tripolis. Střety mezi dvěma libyjskými vládami, sídlícími v Tripolisu a Tobruku, se stále vyostřují, informovala dnes agentura Fides. Bojuje se zejména o ropné terminály s desítkami obětí na obou stranách, avšak válečná situace se vážně podepisuje také na libyjském zdravotnictví. Podle místního tisku fungují v Benghází, hlavním městě kyrenajské provincie, pouhé dvě nemocnice. Všeobecná nemocnice Hawari byla uzavřena a nákladné zdravotnické zařízení rozkradeno. Ve zbývajících dvou nemocnicích – Benghazi Medical Center a Jalaa Hospital – přitom pracuje katolický zdravotnický personál, zejména přistěhovalci z Filipín, kteří jsou konfliktem přímo ohroženi. Indická vláda již přes Tunisko navrátila do vlasti 38 zdravotních sester indické národnosti. Do počátku loňského roku působily v libyjských nemocnicích také evropské katolické řeholnice, které byly nuceny zemi opustit kvůli silnému tlaku a výhrůžkám, jak pro agenturu Fides sdělil apoštolský vikář v Tripolisu, mons. Giovanni Innocenzo
JERUZALÉM – Na vývoji událostí po vypuknutí arabského jara na Blízkém východě jsou nápadné dvě věci – jedna, která se stala, a jedna, která se nestala. Stalo se to, že poprvé v moderních arabských dějinách byli autoritářští vládci a jejich režimy svrženi nebo vážně ohroženi nikoliv vojenskými převraty jako v minulosti, nýbrž lidovými demonstracemi.
To, co se nestalo, je však možná stejně důležité jako to, co se stalo. Zatímco diktátorům spojeným s vojenskými juntami se masy postavily přes noc, do konzervativních monarchií v regionu arabské jaro nikdy nedorazilo. Dynastičtí vládci v Maroku, Jordánsku, Saúdské Arábii a státech Perského zálivu (s výjimkou Bahrajnu) zůstávají více či méně pevně v sedle, třebaže přinejmenším saúdskoarabský režim je v mnoha ohledech mnohem tyranštější, než byly bývalé režimy v Egyptě a Tunisku.
AMMÁN – Bez větší publicity během uplynulých několika měsíců neproběhla napříč arabským světem žádná protiamerická demonstrace ani se nepálily americké vlajky. Zdá se, že Arabové jsou čím dál ochotnější akceptovat politiku Obamovy vlády vůči regionu – a dokonce jí tleskat.
Samozřejmě, Araby stále netěší přetrvávající příklon Spojených států k Izraeli. Neschopnost ukončit 44letou vojenskou okupaci palestinských území nezůstává bez povšimnutí. Mnoho Arabů dnes ale raději nechává USA na pokoji. S výjimkou chabé rozhodnosti Obamovy administrativy při kritice zacházení s demonstranty ve spojeneckých režimech v Bahrajnu a Jemenu je americký postoj vůči arabským revoltám přijímán s povděkem.