… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Mišna

PIJUT ASHKENAZJedná se o unikátní rukopis, o němž odborníci soudí, že byl napsán v 11. století v Německu. Autorem je rabi Menachem ben Machir z Řezna, jeden z přeživších pogromy 1. křížové výpravy 1096. Menachem ben Machir je nejen jedním z prvních rabínů a halachických autorit, ale je považován též za prvního pajtana (liturgického básníka) Aškenazu čili Německa. Jeho pijut (liturgická báseň) „מה אהבתי מעון ביתך“ (Jaká je má láska k domu Tvého přebývání) básnicky přibližuje chrámovou bohoslužbu o svátku Sukot. Dr. Joel Finkelman, vedoucí judaistického sbírkového oddělení  Národní knihovny, uvedl, že  pijut je psaný nádherným písmem a pravděpodobně se jedná o list z modlitební knihy (siduru) na svátek Sukot. Pramenem pro uvedený fragment pijutu byly pasáže z Mišny a midrašů popisujících Simchat Bejt ha-šoeva (Radost čerpání vody), což představoval rituál lití vody na oltář v jeruzalémském Chrámu popisovaný v mišnaickém traktátu Suka. Zítra v jeruzalémské Národní knihovně tento unikátní fragment aškenázské liturgické poezie poprvé spatří široká veřejnost. V souvislosti s zítřejším vystavením tohoto díla bude probíhat v Národní knihovně řada diskusních večerů věnovaných různým otázkám z oblasti hebrejské liturgické poezie. Vedle těchto večerů proběhnou i originální hudební představení, na nichž zazní verše několika vynikajících pajtanů země Izraele.

V aškenázských synagogách se nyní věřící modlí slichot – kajícné modlitby, kterými prosíme Boha o odpuštění. Proto je vhodné si opět připomenout tradici, kterou nám přináší Mišna, traktát Joma.


Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Mišna zaznamenává názory převládající školy i názory škol menšinových, názory saduceů, odpadlíků i názory, které nepatří ani do jedné z těchto skupin, ale našemu uchu mohou znít nepříjemně. Neřídí se zde jen principem „ukážu názor oponenta, aby bylo vidět, v čem se mýlí“; neukazuje pouze, že židovství nikdy nebylo jednotvárné, ale byl a je to proud různých, navzájem se ovlivňujících názorů; ukazuje nám také – občas letmo, občas velmi otevřeně – že v židovství málokdy panoval ideální stav a harmonie.

Pokračovat ve čtení “Jom kipur 5775 je za dveřmi – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

thumb-ZB902Kapitola desátá (1)

1. V předvečer Pesachu nesmí nikdo jíst od minchy (2) až do setmění. (3) Ani ten nejchudší člověk v Izraeli nesmí o pesachové noci jíst, pokud si nehoví. (4) A neměli by mu dát méně, než čtyři poháry vína a [pokud je to nutné, tak] i z talíře [určeného na] dobročinné [dary].(5)
2. Smíchali mu první pohár. (6) Bejt Šamaj říkají: „Nejprve žehná nad [svatostí] dne a poté nad vínem. (7) Bejt Hilel říkají: Nejprve žehná nad vínem a poté nad [svatostí] dne.(8)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 10. kapitola” »

thumb-ZB902Kapitola osmá

1. (1) Pokud žena [tráví svátek] v domě svého manžela a [jak] její manžel, [tak i] její otec za ní obětovali [pesachovou oběť], musí jíst tu [oběť, kterou za ní obětoval] její manžel. Pokud nejdříve šla strávit svátek do domu svého otce a [jak] její manžel, [tak i] její otec za ní obětovali [pesachovou oběť], může jíst kdekoli chce. (2) Sirotek, za něž obětovali [pesachovou oběť] jeho opatrovníci, může jíst u kteréhokoli [z nich]. (3) Otrok dvou pánů nesmí jíst u žádného z nich. (4) Pokud je někdo napůl otrok a napůl svobodný, nesmí jíst [z oběti] svého pána. (5)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 8. kapitola” »

thumb-ZB902Kapitola sedmá

1. Jak byla pesachová oběť upečena? Přinesli tyč ze dřeva granátovníku a strčili ji [zvířeti] do tlamy a [protáhli až] po ocas a nohy a vnitřnosti strčili dovnitř [do vykuchaného trupu] – to jsou slova rabiho Joseho ha-Glili. (1) Rabi Akiva říká: „To je jako vaření, spíše by je měli zavěsit mimo.“(2)
2. Nesmí péct pesachovou oběť ani na [železném] rožni nebo plotně. (3) Rabi Cadok řekl: „Jednou se stalo, že raban Gamli’el řekl svému sluhovi: ‚Jdi, a opeč pesachovou oběť na plotně!‘ “ (4) Pokud [se pesachová oběť] dotkla [během pečení] vnitřku pece, měl by toto místo odříznout. (5) Pokud její šťáva vytekla na vnitřek pece a stekla zpět na [obětinu], měl by toto místo odříznout. (6) Pokud její šťáva vytekla na [horkou] mouku, pak jí musí sebrat [a spálit]. (7)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 7. kapitola” »

thumb-ZB902Kapitola šestá

1. Toto jsou věci, ve kterých má pesachová oběť přednost před šabatem: (1) její porážka a rozstříknutí krve [na oltáři],(2) vyvržení vnitřností (3) a spálení tuku.(4) Ale její upečení a omytí jejích vnitřností šabat neodsouvá.(5) Přenášení [oběti ve veřejném prostoru] a přinášení zpoza hranice určené pro šabat (6) a odřezání výrustků (7) šabat [rovněž] neodsouvá.
2. (8) Rabi Eli’ezer řekl: „Nebylo by logické, že pokud porážka, která je považována za práci zakázanou [Tórou], odsouvá šabat, aby ty činnosti, které jsou zakázané pouze kvůli švut, rovněž odsouvaly šabat? (9) Rabi Jehošu’a mu řekl: „Nechť samotný svátek dokáže [že se nejedná o kal va-chomer], neboť v [případě svátku rabínští učenci] povolili [i takové činnosti, které jsou považovány za] práci (10) [pokud souvisí s ochel nefeš] (11) a [naopak i o svátcích] zakázali [činnosti, které spadají do kategorie] švut.“ (12) Rabi Eli’ezer mu řekl: „Co to je Jehošu’o? Copak lze [vyvozovat] důkaz [z něčeho, co je] rešut a [aplikovat jej na něco, co je] přikázání?“ (13) Rabi Akiva odpověděl a řekl: „Nechť za důkaz slouží pokropení [nečistého člověka vodou s popelem z červené jalovice, (14) neboť přestože se jedná] o přikázání (15) a je zakázáno pouze kvůli švut, přesto neodsouvá šabat; takže se nepodivuj nad tím, že ačkoli [se jedná] přikázání [vyplývající přímo z Tóry] a [jejich vykonávání o šabatu je] zakázáno pouze kvůli [tomu, že je rabíni zařadili do kategorie] švut, ani ony neodsouvají šabat.“ (16) Rabi Eli’ezer mu řekl: „Avšak vzhledem k tomu, co tvrdím já, že pokud porážka, která je [považována za zakázanou] práci, odsouvá [v případě, kdy je nutná ke splnění micvy] šabat, není logické, že pokropení [vodou při očišťování], které [spadá] pouze [do kategorie] švut, by mělo [v tomto případě] rovněž odsunout šabat?“

Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 6. kapitola” »

thumb-ZB902Kapitola pátá

1.(1) Každodenní odpolední oběť je [běžně] porážena v půl deváté a obětována je v půl desáté.(2) V předvečer Pesachu je porážena v půl osmé a obětována v půl deváté, ať už je všední den nebo šabat.(3) Pokud předvečer Pesachu připadl na předvečer šabatu, je poražena v půl sedmé a obětována v půl osmé a pesachová oběť [byla obětována co nejdříve] po ní.(4)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 5. kapitola” »

thumb-ZB902 Kapitola čtvrtá

1. Na místě, kde je zvykem pracovat v předvečer Pesachu, [mohou] pracovat až do poledne; na místě, kde není zvykem pracovat, pracovat nesmí. (1) Ať už jde z místa, kde [mají v předvečer Pesachu] ve zvyku pracovat na místo, kde nepracují, nebo z místa, kde nepracují na místo, kde [mají] ve zvyku pracovat, platí pro něj omezení místa, ze kterého odešel i omezení místa, na které jde. (2) Člověk nesmí jednat jinak [než jak je běžné na daném místě, pokud by to mělo vzbudit] pomluvy.(3)
Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 4. kapitola” »

thumb-ZB902

Kapitola třetí 

1. Tyto musí být odstraněny na Pesach: (1) Babylónská kuta,(2) médské pivo, idumejský ocet a egyptský zitom; (3) barvířova drť, (4)kuchařovo těsto (5) a písařova pasta.(6) Rabi Eli’ezer říká: „Taktéž ženské šperky.“ (7) Toto je obecné pravidlo: Cokoli [má v sobě něco] z nějakého druhu obilí, musí být na Pesach odstraněno. Tyto [věci] jsou předmětem varování, ale [pokud se tak nestane], nezahrnují karet.

Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 3. kapitola” »

thumb-ZB902Kapitola druhá

 1. V kteroukoli dobu, kdy je povoleno jíst [chamec], jím může nakrmit i dobytče, zvířata a ptáky a může jej prodat nežidovi a je dovoleno z něj mít prospěch. (1) Pokud jeho čas uplynul, je zakázáno mít z něj prospěch a nesmí s ním [ani] zapálit pec nebo troubu. (2)Rabi Jehuda říká: „Chamec se nedá odstranit jinak, než spálením.“(3)Ale učenci říkají: „Může jej také rozdrtit a hodit do vzduchu nebo do moře.“ (4)

Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 2. kapitola” »

thumb-ZB902Překladatel Jiří Blažek poskytl eretz.cz svůj překlad mišny1matzah1 Pesachim pro potřebu a informaci čtenářů. Mišna je první zapsaná sebraná zákonná tradice ústního zákona a tvoří základ Talmudu. Redaktorem této zapsané ústní tradice byl kolem roku 200 o.l. rabi Jehuda HaNasi. Pro mnohé to může být vůbec poprvé, kdy se seznámí s talmudickým textem v  českém překladu. Text je opatřen vysvětlivkami, které čtenář nalezne pod čarou. Autor i redakce uvítají názory čtenářů na tento příspěvek, jehož pokračování bude publikováno i během následujících dnů.

Pokračovat ve čtení “Traktát Mišny Pesachim – 1. kapitola” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2017
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Archiv