… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Národní knihovna Izraele (Izraelská národní knihovna)

Těsně před svátkem Pesach oznámila Izraelská Národní knihovna, že před dvěma měsíci  získala vzácný tisk pražské Hagady z roku 1556. Tento tisk byl součástí slavné Valmadonské sbírky judaik, kterou Izraelská Národní knihovna zakoupila z pozůstalosti Jacka Lunzera (nar. 1924), obchodníka s diamanty  z Londýna, který zemřel ve věku 92 let. Sbírka dostala název podle italského města Valmadona, ke němuž rodinu váží příbuzenské a osobní vztahy. Valmadonská sbírka je považována za největší a nejvýznamnější sbírku judaik na světě. Obsahuje více, než 10,000 hebrejských knih a tisků datovaných od počátku 15. století, mezi nimi prvotisk Pěti knih Mojžíšových, vytištěný v Lisabonu roku 1491. Sbírka také obsahuje 100 vzácných rukopisů z počátku šestnáctého století
Pokračovat ve čtení “Pražská Hagada z roku 1556 v Izraelské Národní knihovně” »

Národní knihovna Izraele, vizualizace: Herzog & de Meuron

Národní knihovna Izraele, vizualizace: Herzog & de Meuron

Na začátku dubna byl v Jeruzalémě při slavnostním ceremoniálu za účasti prezidenta Reuvena Rivlina a premiéra Benjamina Netanjahua položen základní kámen nové izraelské Národní knihovny (הספרייה הלאומית, angl. The National Library of Israel). Budova bude stát na 45.000 metrech čtverečních a dokončena by měla být v roce 2020. Je zároveň přehlídkou úžasné architektury a designu od renomované švýcarské architektonické společnosti Herzog & de Meuron.

Pokračovat ve čtení “Zahájena výstavba nové izraelské Národní knihovny” »

Etiopska Tora 2016Koncem března obdržela Národní knihovna v Jeruzalémě vzácný dar. Jedná se o Tóru, která byla napsána v jazyku ge’ez zhruba před 400 lety, tedy počátkem 17. století. Knihu používal kes (duchovní vůdce „rabín“ etiopských Židů) Mamahari Jicchak Jasu (1892-1997), duchovní vůdce Židů z severoetiopské provincie Tigraj. Tóra, kterou etiopští Židé nazývají Orit (srovnej aramejsky אורייתא – Orajta), je velmi vzácným rukopisem, neboť prakticky tak starý a výborně zachovalý rukopis Tóry se v Izraeli a ani na světě téměř nenachází. Rukopis obsahuje všech Pět knih Mojžíšových, knihu Jozueho, Soudců a knihu (svitek) Rut. Během odchodu Židů z Etiopie počátkem 80. let minulého století se Tóra dostala spolu se skupinou Židů do Súdánu a když skupinu napadli lupiči, tak nakonec rozhodli, že knihu přece jen nechají oloupeným Židům. Jak tvrdí očití svědkové této události, jen zázrak pomohl zachránit tuto vzácnou knihu. Po příchodu do Izraele, rozhodl kes Jicchak Jasu, že místo vzácné knihy bude v Jeruzalémě. Vzácný rukopis projde v laboratořích Národní knihovny procesem konzervace a celý bude naskenován, aby se s ním mohla seznámit široká veřejnost. Kurátor judaistických sbírek dr. Joel Finkelman uvedl, že není pochyb o tom, že tento vzácný rukopis představuje důležitý příspěvek k dokumentaci náboženského a kulturního života židovských komunit.

Pokračovat ve čtení “Tóra etiopských Židů byla předána Národní knihovně v Jeruzalémě” »

LIST Z MACHZ.  JOM KIPURJedinečný fragment listu z machzoru (modlitební knihy) na Jom kipur bude možno zanedlouho shlédnout na internetových stránkách Izraelské národní knihovny v Jeruzalémě (הספרייה הלאומית בירושלים) . Jedná se o list pocházející z modlitební knihy, který byl nalezen v káhirské geníze. Káhirská geníza, kterou objevil roku 1896 badatel Solomon Schechter v budově káhirské synagógy, je jedním z nejdůležitějších pramenů pro studium dějin kultury, náboženství, hospodářství a literatury židovských obcí středověku. Dr. Yoel Finkelman, vedoucí oddělení judaik v Národní knihovně uvedl, že tento dokument pocházející z machzoru na Jom kipur, je nejstarším exemplářem toho druhu, který Národní knihovna vlastní. Doktor Finkelman ještě doplnil:  „dokument je důležitým svědectvím o modlitbách a duchovní poezii, které se pronášely o Dni smíření v káhirské synagóze té doby.“ Nejedná se, bohužel, o celý machzor, ale o fragment jednoho jeho listu. Machzor byl napsán koncem 11. století nebo počátkem 12. století písařem Hilelem ben Eli ( הלל בן עלי ), který byl kantorem v Bagdadu, odešel pak do Káhiry a tam pracoval jako úřední písař káhirského Rabínského soudu – בית דין.

PIJUT ASHKENAZJedná se o unikátní rukopis, o němž odborníci soudí, že byl napsán v 11. století v Německu. Autorem je rabi Menachem ben Machir z Řezna, jeden z přeživších pogromy 1. křížové výpravy 1096. Menachem ben Machir je nejen jedním z prvních rabínů a halachických autorit, ale je považován též za prvního pajtana (liturgického básníka) Aškenazu čili Německa. Jeho pijut (liturgická báseň) „מה אהבתי מעון ביתך“ (Jaká je má láska k domu Tvého přebývání) básnicky přibližuje chrámovou bohoslužbu o svátku Sukot. Dr. Joel Finkelman, vedoucí judaistického sbírkového oddělení  Národní knihovny, uvedl, že  pijut je psaný nádherným písmem a pravděpodobně se jedná o list z modlitební knihy (siduru) na svátek Sukot. Pramenem pro uvedený fragment pijutu byly pasáže z Mišny a midrašů popisujících Simchat Bejt ha-šoeva (Radost čerpání vody), což představoval rituál lití vody na oltář v jeruzalémském Chrámu popisovaný v mišnaickém traktátu Suka. Zítra v jeruzalémské Národní knihovně tento unikátní fragment aškenázské liturgické poezie poprvé spatří široká veřejnost. V souvislosti s zítřejším vystavením tohoto díla bude probíhat v Národní knihovně řada diskusních večerů věnovaných různým otázkám z oblasti hebrejské liturgické poezie. Vedle těchto večerů proběhnou i originální hudební představení, na nichž zazní verše několika vynikajících pajtanů země Izraele.

Portret 2. MonteNárodní knihovna v Jeruzalémě nedávno koupila historicky velmi vzácnou pesachovou hagadu, která patřila židovskému bankéři a filantropovi siru Mosesu Montefioremu (1784-1885). Výjimečná hagada byla vytištěna v Londýně, pravděpodobně roku 1837. Hagada je dvojjazyčná, s hebrejským originálním textem a s překladem do angličtiny. Na titulní straně je vyobrazen erb rodiny Montefiore s hebrejským názvem Jeruzaléma ירושלם. Rodinný erb Montefiore vypovídá o tom, že pesachová hagada byla rodinným vlastnictvím. Nad a pod erbem je pak rukou psané darování Montefioreho příteli rabínovi Josephu E. Myersovi v předvečer Pesachu roku 5609 (1849) se jménem města Ramsgate, kde se nacházela Montefioreho rzidence. Rabín Myers působil na mnoha místech, například byl rabínem na Novém Zélandu, v Austrálii a Británii. Odborníci z Národní knihovny mají za to, že těchto hagad byly vytištěny stovky exemplářů, ale z tohoto zvláštního vydání s Montefioreho erbem se zachoval pouze jediný exemplář. Vedoucí Oddělení sbírek Národní knihovny dr. Aviad Stollman uvedl, že knihovna se snaží získat všechny pesachové hagady, které kdy byly vydány tiskem, a to ať prostřednictvím darů knihovně nebo jejich koupí. Právě výše uvedenou pesachovou hagadu náležející rodině Montefiore knihovna zakoupila na aukci v New-Yorku. Jak uvedl dr. Stollman, sbírka hagad Národní knihovny v Jeruzalémě čítá deset tisíc exemplářů, včetně rukopisů a vzácných výjimečných tisků.

Pokračovat ve čtení “Vzácná hagada sira Montefiore v izraelské Národní knihovně” »

Noemi Solomon  foto: calcalist.co.il

Noemi Salomon
foto: calcalist.co.il

Národní knihovna v Jeruzalémě nedávno obdržela největší dar ve své historii od soukromé osoby. Jedná se o 300 tisíc akcií i na mezinárodním poli velmi úspěšné izraelské farmaceutické společnosti Teva, které mají hodnotu zhruba 42 milionů šekelů (230 milionů Kč). Tyto akcie ve své závěti odkázala Národní knihovně Noemi Salomon (1914-2011), nejmladší dcera průmyslníka a zakladatele farmaceutického koncernu Teva Chajima Salomona (1879-1960) a vnučka rabína Joela Moše Salomona (1838-1912), který byl též novinářem, redaktorem, tiskařem a jedním ze zakladatelů Petach Tikvy. Noemi Salomon, vzděláním právnička, zemřela předloni v květnu ve věku 97 let. Salomon sloužila během druhé světové války v britském letectvu v Egyptě a po založení Státu Izrael pracovala na Ministerstvu spravedlnosti jako osobní sekretářka právního poradce vlády a pozdějšího ministra spravedlnosti Jakoba Šimšona Šapiry a právního poradce vlády a pozdějšího soudce Nejvyššího soudu Chajima Cohena nebo Gideona Hausnera, hlavního žalobce v procesu s Adolfem Eichmannem, Meira Šamgara a Aharona Baraka. Ve své závěti Noemi Salomon vyjádřila přání, aby se tyto akcie staly základem pro vytvoření finančního fondu, který by nesl jméno jejích rodičů Chajima a Hany Salomonových. Z tohoto fondu by Národní knihovna v Jeruzalémě financovala nákup židovských rukopisů. Genrerální ředitel Národní knihovny Oren Weinberg uvedl, že dar Noemi Salomon je výrazem stále se zvyšujícího uznání významné a mnohostranné činnosti, kterou Národní knihovna vyvíjí na izraelském kulturním poli, a to jak ze strany soukromých dárců, tak i mnoha fondů a veřejně prospěšných organizací.

Pokračovat ve čtení “Izraelská národní knihovna získala dar na nákup rukopisů” »

Hagaj Ben-Šamaj

Hagaj Ben-Šamaj

Národní knihovna IzraeleSbírka 1000 let starých dokumentů, sepsaných židovskou komunitou v Afghánistánu a představených včera v Jeruzalémě, poskytuje bezprecedentní pohled na život Židů ve střední Asii ve středověku.

„Poprvé máme velkou sbírku dokumentů o kultuře Židů, kteří tam žili“ počátkem 11. století o.l., sdělil agentuře AFP akademický ředitel Národní knihovny Izraele profesor Hagaj Ben-Šamaj (Haggai Ben-Shammai).

Afghánská geniza – dopis v judeo-perštině týkající se finančních a rodinných záležitostí

Afghánská geniza – dopis v judeo-perštině týkající se finančních a rodinných záležitostí


Pokračovat ve čtení “Afghánská geniza: 1000 let staré listiny osvětlují židovský život v Afghánistánu (+ fota)” »

Kafkův dopis otci – Wikipedia

Dnešní pondělní (15.10.) vydání deníku Jisrael hajom – ישראל היום přináší článek svého dopisovatele Cvi Harela o tom, že telavivský Soud pro rodinné záležitosti rozhodl v neděli o tom, že Kafkovy rukopisy budou převezeny do Národní knihovny v Jeruzalémě. Jedná se nejen o rukopisy slavného spisovatele a pražského rodáka Franze Kafky (1883-1924), ale i o rukopisy jeho přítele novináře  a literáta Maxe Broda (1884-1968). Soud tak učinil tečku za vleklým sporem mezi Národní knihovnou a dcerami bývalé Brodovy sekretářky paní Ilse Ester Hoffeové. Max Brod před svou smrtí zanechal své sekretářce všechny své rukopisy a taktéž rukopisy Franze Kafky, které měl v držení. Brodova bývalá sekretářka zemřela roku 2007 v požehnaném věku 102 let. O rok později její dcery Chava Hoffeová a Rut Wieslerová se obrátily na telavivský Soud pro rodinné záležitosti a požádaly jej, aby vydal příkaz k vykonání závěti po jejjich zesnulé matce, kterou jim odkazuje svůj majetek, včetně Kafkových a Brodových rukopisů.

Pokračovat ve čtení “Kafkovy a Brodovy rukopisy obohatí Národní knihovnu v Jeruzalémě” »

Babylonský Talmud v arabštině

Izraelská Národní knihovna (הספרייה הלאומית, National Library of Israel) v Jeruzalémě tento týden oznámila nákup nové knihy do svých sbírek: Babylonského Talmudu, přeloženého do arabštiny.

Dvacet svazků Babylonského Talmudu, přeloženého do arabštiny, vydalo jordánské Centrum blízkovýchodních studií.

Tyto knihy se v současnosti prodávají na jordánském trhu, především na místních knižních veletrzích. Izraelská Národní knihovna nedávno takovýto jeden překlad Talmudu získala a nyní jej vystavuje pro veřejnost.

Pokračovat ve čtení “V Jordánsku vyšel Talmud v arabštině” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Květen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Dub    
1234567
891011121314
15161718192021
22232425262728
293031  
Archiv