… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Osvětim (Auschwitz)

prezident Federace židovských obcí Ruska Alexandr Boroda, ruský prezident Vladimir Putin, vrchní rabín Ruska Berl Lazar (fotografie ze setkání 7. 11. 2012 u příležitosti nadcházejícího otevření Ruského židovského muzea tolerance v Moskvě)

prezident Federace židovských obcí Ruska Alexandr Boroda, ruský prezident Vladimir Putin, vrchní rabín Ruska Berl Lazar (fotografie ze setkání 7. 11. 2012 u příležitosti nadcházejícího otevření Ruského židovského muzea tolerance v Moskvě)

Rada Federace židovských obcí v České republice jednala ve středu o postoji k zamýšlené návštěvě ruské prezidenta Vladimira Putina v Praze a vyslovila se proti ní. K návštěvě Prahy pozval ruského vládce český prezident Miloš Zeman. Rusko v současnosti okupuje části státního území Moldavska, Gruzie a Ukrajiny.

Pokračovat ve čtení “Čeští Židé odmítají návštěvu Putina v Praze” »

 

???????????????????????????????????????????

 

???????????????????????????????????????????

 

???????????????????????????????????????????

 

???????????????????????????????????????????

 

 

 

untitledPokud hovoříme o katastrově maďarského židovstva, ta začala v březnu 1944, kdy německá vojska okupovala území tehdejšího Maďarského království, jedná se o katastrofu Židů žijících na územích, které okupovalo Maďarsko po Mnichovské dohodě v letech 1938-39.  Byl to počátek zániku židovstva na Podkarpatské Rusi, v jižních částech Slovenska (Félvidék) připojených k Maďarsku, Vojvodině a v Transylvánii (Erdély). Transporty maďarských Židů do Osvětimi byly zahájeny pod taktovkou Adolfa Eichmanna 15. května 1944 v počtu 12 tisíc deportovaných denně. Ukončeny byly 9. července na Horthyho příkaz. Přesto za tuto dobu bylo odvlečeno do Osvětimi 437 tisíc maďarských Židů. Horthy prý do července věřil, že Židé jsou odváženi pouze na práci. Poté, kdy se nacisté dověděli, že se Horthy pokouší vyjednat se SSSR ukončení války, zasáhlo komando SS a uneslo jeho syna. 15. října byl Horthy sesazen a přinucen předat své pravomoci maďarskému fašistovi Ferenci Szálassimu, tedy Straně Šípových křížů (Nyilaskeresztes Párt). Poté opět pokračovaly transporty maďarských Židů, z nichž více než 80 tisíc odvezli do Osvětimi a dalších koncentračních táborů. Kromě toho sami nyilašovci vyvraždili asi polovinu z 200 tisíc Židů soustředěných v budapešťském ghettu. Z celkového počtu 825 tisíc maďarských Židů před druhou světovou válkou, přežilo necelých 260 tisíc. Není však od věci si připomenout i tzv. maďarské události z října 1956, kdy se opět, zvláště na maďarském venkově, probudily v mnoha bývalých přívrženstvích nyilašovského režimu antisemitské vášně provázené mnohdy i těžkým fyzickým násilím vůči Židům. Tento jejich zaryrý antisemitismus z nich nevykořenily ani jasný konec druhé světové války, ani jedenáct let nového režimu. A ani dnes, kdy si připomínáme 25. výročí pádu vládnoucích komunistických a dělnických stran ve státech Střední a Východní Evropy a obnovení demokracie, situace v Maďarsku svědčí o tom, že ne všude se dovede demokracie účinně bránit otevřenému antisemitismu a xenofobii. Markantní posílení strany Jobbik v nedávných parlamentních volbách v Maďarsku je toho příkladem. Nicméně maďarský prezident János Áder se vydal dnes z Budapešti do Osětimi vlakem, který nazval vlakem živých po stejné trase jsou jely vlaky do Osvětimi před sedmdesáti lety. O Osvětimi řekl, že je to největší maďarský hřbitov.

Pokračovat ve čtení “Sedmdesáté výročí katastrofy maďarského židovstva” »

imagesG1XRQ3AL

V Terezíně

images7OWWX2OJ

současná fotografie

Ve středu, 2. dubna se uskuteční v izraelském městě Even Jehuda slavnostní premiéra dětské opery Brundibár. Premiéry se mají zúčastnit chargé d’affaires České republiky v Izraeli Karel Pažourek, americký velvyslanec v Izraeli Daniel B. Shapiro, izraelský ministr školství Šaj Piron a další významné osobnosti.

Herci a zpěváky v této opeře budou žáci Americké mezinárodní školy sídlící v izraelském městě Even Jehuda. Tato opera byla poprvé uvedena 23. září 1943 v terezínském ghettu. Operu Brundibár nastudoval s dětmi ghetta hudební skladatel Hans Krása (1899-1944), který o rok později, v říjnu 1944 zahynul v osvětimských plynových komorách. V Terezíně se tato opera dočkala asi 50 repríz. Vzácným hostem na slavnostní premiéře opery Brundibár v Even Jehuda bude i poslední dosud žijící dětská herečka Ella Steinová, dnes Ela Weissbergerová, která vystupovala v terezínské opeře, když jí bylo třináct let. Na premiéru Brundibára přijede Ela Weissbergerová ze Spojených států, kde žije. I po více než sedmdesáti letech Ela Weissbergerová vzpomíná na zvláštní prožitek, kterým pro ní bylo uvedení opery v terezínském ghettu. Vzpomíná, jak soudržnost a přátelství mohou zvítězit nad zlem a překonat otřesné podmínky, v nichž žily dětští vězňové ghetta. Opera Brundibár v nastudování žáků Americké mezinárodní školy v Even Jehuda bude z jejich strany též důstojnou vzpomínkou k sedmdesátému výročí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi.

czara006Na včerejším zasedání zastupitelstva Suchdola bylo uděleno čestné občanství in memoriam Arturu Radvanskému, který v Suchdole prožil větší část svého života.  Původním  jménem Artur Tüberger, narozen 24.11.1921 v Radvanicích u Ostravy,( dnes již součást Ostravy), měl 2 bratry, dvojčata. Zatčen v srpnu 1939, tehdy 17 1/2 letý, pro pomoc uprchlíkům, kteří se snažili přejít hranici Protektorát- Polsko (ještě před napadením Polska), společně s ním zatčen i jeho otec Marek T. Z věznice gestapa se jim podařilo uniknout s pomocí německého vojáka, otcova kamaráda, který tam byl jako přidělen jako řidič . S otcem pak také přešli hranici, nicméně to již propukla válka a byli na polském území chyceni vojenskou policií a přes různé věznice a tábory v Polsku byli odvlečeni do Buchenwaldu.

Pokračovat ve čtení “Čestné občanství Suchdola in memoriam Arturu Radvanskému” »

vyhlazovací tábor Birkenau

vyhlazovací tábor Birkenau

Mezinárodní den památky obětí holokaustu byl vyhlášen Valným shromážděním Organizace spojených národů teprve nedávno,  1. listopadu 2005 na jeho 42. plenárním zasedání. Tento den má připomínat utrpení přibližně šesti milionů židovských obětí, 2 milionů Romů, 15 tisíc homosexuálů a milionů dalších nevinných obětí v době Holocaustu za druhé světové války. Datum 27. ledna bylo vybráno záměrně, jelikož 27. ledna 1945 byl Rudou armádou osvobozen nacistický koncentrační a vyhlazovací tábor Auschwitz-Birkenau (Osvětim-Březinka). Návrh na vyhlášení tohoto dne byl podán Izraelem, Spojenými státy, Austrálií, Kanadou a Ruskem. Podpořilo jej 91 členských zemí. Položme si však otázku kolik států toto vyhlášení nepodpořilo a proč. To je dobré téma pro zvídavého studenta, který by na toto téma mohl jistě vytvořit více než seminární práci.

Pokračovat ve čtení “Mezinárodní den památky obětí holokaustu” »

luach28. ledna 1790, 13. Ševat 5550, udělila Francie sefardským Židům plná a rovná občanská práva (aškenázští Židé získali občanství o rok a půl později). Francouzská revoluce, vzešlá z ideálů osvícenství, byla první společností, který zrovnoprávnila Židy a umožnila jim přístup do nejvyšších vládních a finančních postavení.

V roce 1807 vytvořil Napoleon francouzský Sanhedrin – židovskou obecní strukturu schválenou státem. (Francouzský Sanhedrin zasedal v půlkruhu podle vzoru Sanhedrinu v Jeruzalémě, který v dobách existence Svatého Chrámu sloužil jako židovský nejvyšší soud.)

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 13. Ševat” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Únor 2020
Po Út St Čt So Ne
« Led    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
242526272829  
Archiv