… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




paraša

31,1 images79R8CBGFMojžíš šel a vyhlásil celému Izraeli – ויֵּ֖לֶךְ מֹשֶׁ֑ה וַיְדַבֵּ֛ר אֶת־הַדְּבָרִ֥ים הָאֵ֖לֶּה אֶל־כָּל־יִשְׂרָאֵֽל
Tato slova.
Proč se nepíše kam šel Mojžíš? Je to míněno takto: Že v každé epoše vejde Mojžíš do nitra každého syna Izraele. V každém Židovi a každé době je jiskra z našeho učitele Mojžíše. „Mojžíš šel“ do nitra celého národa synů Izraele. (Podle starých učenců). Proto Tóra později uvádí: „Nikdo až dodnes nezná jeho hrob“ (Dt 34,6). Protože náš učitel Mojžíš je „pohřben“ v každém z nás.

וַיֵּ֖לֶךְ מֹשֶׁ֑ה – „Mojžíš šel“ – Dokonce i tehdy, když Mojžíš odešel na věčnost „hovořil neustále tato slova k celému Izraeli“. Každé nové vysvětlení, každý nový komentář, t.j. חידוש, který v jakékoliv době – epoše vyvodíme a který nám dává nový pohled na slova Tóry, vychází z duchovní síly našeho učitele Mojžíše. Proto naši učenci nazývali každého moudrého žáka (talmid chacham) Mojžíšem. Říkali: „משה שפיר קאמרת – Moše, hezky jsi to řekl“, neboť jeho Učení-Tora vychází z duchovní síly našeho učitele Mojžíše.  (Podle díla נועם מגדים)

וַיֵּ֖לֶךְ מֹשֶׁ֑ה – „Mojžíš šel“. Pseudo Jonatanův aramejský Targum (asi 7.- 8. stol.) uvádí: „ואזל משה למשכן בית אולפנא – Mojžíš šel do učebny“. Naši učenci řekli, že vzhledem k pokročilému věku se před Mojžíšem uzavřely všechny prameny moudrosti. Komentátor Raši (1040-1105) část tohoto verše „לא אוכל עוד לצאת ולבוא – nemohu již vycházet ani vcházet“, že Mojžíš nemohl již sám nic nic nového učit, nemohl říci žádný nový komentář a žádné nové objasnění textu Tóry,t.j. nemohl již vytvořit žádný chiduš (חידוש). Proto alespoň šel do učebny, aby si poslechl to, co učí jiní. V Mišně Avot V:14 (v českém překladu dr. Noska 5:17): „Chodí, ale nic nedělá, má mzdu za chození“, t.j. dostane se mu od Hospodina odměny za to, že vážil cestu do učebny, i když sám neučil jiné a jen tam poslouchal moudrá slova ostatních.
(Podle díla ילקוט דוד rabína Davida ben Naftaliho Hertze, pol. 17. stol. Poznaň). Pokračovat ve čtení “Paraša VAJELECH (Dt 31,1-30)” »

images79R8CBGF

אַתֶּ֨ם נִצָּבִ֤ים הַיּוֹם֙ כֻּלְּכֶ֔ם לִפְנֵ֖י יְהוָ֣ה אֱלֹֽהֵיכֶ֑ם 29,9 – Vy všichni stojíte dnes před Hospodinem, svým Bohem….

Sobotní oddíl Nicavim čteme vždy o posledním šabatu v roce, před Roš hašana (Novým rokem). Tento šabat nežehnáme v synagógách nastupující nový měsíc – ראש חודש (tišrej), ale tento měsíc žehná Všemohoucí sám, ve své velebnosti. Toto Jeho požehnání nám pak dovává sílu nám, abychom žehnali všechny ostatní měsíce roku.(Podle knihy „כתר שם טוב“, v níž jsou sebrány příběhy o Ba’al Šem Tovu zakladateli moderního chasidismu).

Vy všichni stojíte dnes….vaši představitelé podle vašich kmenů, vaši starší, vaši správci… Tito lidé nejsou v Hospodinových očích důležitější a vážnější než drvoštěp a nosič vody, kteří tu také dnes stojí. Tóra platí pro všechny bez rozdílu postavení. (Dle díla „כלי יקר“ pražského rabína Šeloma Efrajima Luntschitze, asi 1540-1619).

Pokračovat ve čtení “Paraša NICAVIM (Dt 29,9 – 30,20)” »

images79R8CBGF

וְהָיָה֙ כִּֽי־תָב֣וֹא אֶל־הָאָ֔רֶץ –26,1 Až přijdeš do země…  Halachický midraš Sifrej vysvětluje: „Splň tuto micvu a jako odměna ti bude ‚vejdeš do země‘.“ Synové Izraele opravdu nebyli (Hospodinem) zavázáni plnit přikázání o přinášení prvotin úrody-bikurim dříve, než se usadí v zemi Izraele, poté, kdy ji dostanou „do dědictví a usadí se v ní“. Avšak to, že se národ synů Izraele rozhodl ještě před vstupem do Erec Jisrael splnit Boží přikázání o prvotinách, mu pomohlo později při vstupu do země Izraele.  (Podle komentátora MALBIM-a, Meira Leibuše ben JechielaMichaela Wissera, 1809-1879). Pokračovat ve čtení “Paraša KI TAVO (Dt 26,1 – 29,8)” »

images79R8CBGF

כִּֽי־תֵצֵ֥א לַמִּלְחָמָ֖ה עַל־אֹֽיְבֶ֑יךָ וּנְתָנ֞וֹ יְהוָ֧ה אֱלֹהֶ֛יךָ בְּיָדֶ֖ךָ וְשָׁבִ֥יתָ שִׁבְיֽו….ֹ – 21,1  Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům… a spatříš mezi zajatci ženu krásné postavy, přilneš k ní a budeš si ji chtít vzít za ženu.    V talmudickém taktátu Kidušin 30b se uvádí, že zlý pud (chtíč) – יצר הרע se snaží dennodenně člověka přemoci. Nebýt pomoci Všemohoucího, tak by člověka zlý pud přemohl. Z toho plyne, že je velice těžké zlý pud přemoci přirozenou cestou. Pokud však přece jenom člověk přemůže zlý pud, stojí ho to mnoho fyzických sil a oslabí to celý jeho organismus, což zvláště v době boje proti nepřátelům může „oslabit jeho ruce“, t. j. nebude dostatečně silný pro boj. Proto Tóra říká: „Když vytáhneš do boje proti svým nepřátelům…“ Proto, když již zahájíš boj, můžeš být ubezpečen, že Hospodin, tvůj Bůh ti tvé nepřátele vydá do rukou. Sama Nebesa ti pomohou zvítězit v boji. (Podle díla rabína Moše Alšecha, 1508-1593, תורת משה).

V době, kdy vedeš neustálou válku s tvým věčným nepřítelem, se zlým pudem, s יצר הרע a „zajal jsi zajatce“, nauč se od něj jednu věc: vést válku tak cílevědomě, rychle a zatvrzele, jak on, יצר הרע ji vede s tebou. Tuto jeho metodu použij v boji proti němu a „zajmi jej“, to jest, zvítěz nad svým zlým pudem. (Podle slov Ba’al Šem Tova, 1698-1760, zakladatele moderního chasidského hnutí).
Pokračovat ve čtení “Paraša KI TECE (Dt 21,10 – 25,19)” »

images79R8CBGFJiž v osmnácté kapitole knihy Exodus čteme, že Mojžíšův tchán Jitro radí svému zeťovi, aby nesoudil od rána do večera všechen lid, ale aby si vybral schopné muže, kteří se bojí Boha, muže důvěryhodné, kteří nenávidí úplatek a ti budou soudit lid. Pouze velké causy bude soudit sám Mojžíš. Zde je jasně řečeno jaké kvality má mít soudce.

שֹֽׁפְטִ֣ים וְשֹֽׁטְרִ֗ים תִּֽתֶּן־לְךָ֙…. אֲשֶׁ֨ר יְהוָ֧ה אֱלֹהֶ֛יךָ נֹתֵ֥ן לְך – 16,18 Ustanovíš si soudce… které Hospodin, tvůj Bůh ti dává.  Ustanovíš si soudce a správce ve všech svých branách, které ti Hospodin, tvůj Bůh, pro tvoje kmeny dává. Ustanovíš si nad sebou takové soudce, kteří ti dají „Hospodina, tvého Boha“, t. j. kteří do tvého středu budou vnášet povědomí o Bohu.  (Podle díla בוצינא דנהורא rabína Barucha ben Jechiela Michla z Medžibože, 1753-1811).

Dalším ze zajímavých vysvětlení verše je, že Tóra se obrací k představitelům a představeným obcí, kteří zpravidla ustanovují rabíny, aby se tito nevydělovali z pospolitosti a nemysleli si, že se nemusí k svému rabínovi chovat s úctou a nejsou povinni řídit se jeho ustanoveními, neboť oni jej přece jmenovali do funkce. Představení obce neustanovili rabína pouze pro obec, ale ustanovili si jej též pro sebe. Je tedy jejich rabínem, jehož rad mají dbát a jeho ustanoveními se řídit. Proto také odpovědnost za to, jakého rabína ustanoví do úřadu, padá na jejich hlavy. Musí ustanovit rabína, který bude nejen učencem, ale bude i příkladem mravních kvalit člověka. Pokud tomu tak bude, rabíni – soudcové (דיינים) budou soudit lid podle spravedlivého práva. Pokračovat ve čtení “Paraša ŠOFTIM (Dt 16,18 – 21,9)” »

dreamstime_xs_21544282Tento šabat je posledním, třicátým dnem měsíce avu a tudíž prvním dnem roš chodeš. Proto z aron ha-kodeš vyndáváme dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm vyvolaných parašu Ree a z druhého svitku pro maftíra čteme oddíl z Numeri 28,9-15. V neděli, 4. září je první den měsíce elul, tudíž druhý den roš chodeš. Od tohoto dne začínáme každé ráno (kromě šabatu) troubit na šófar.

11,26

הנה אנכי נותן לפניכם היום ברכה וקללה – Hleď, dnes vám předkládám požehnání i zlořečení.

Hleď, abys nevedl (lid) „střední cestou“ a nepřikláněl se ke kompromisům. Předkládám vám požehnání a zlořečení. Požehnání a zlořečení jsou tak principiálně rozdílné protiklady, že mezi nimi není možná „zlatá střední cesta“. Pokud nebudeš vést lid požehnáním, nutně ho povedeš prostřednictvím zlořečení.

(Podle komentáře rabi Obadii Sforna, 1470-1550). Poté, kdy pod Mojžíšovým vedením vyšel národ synů Izraele z Egypta, změnila se o 180 stupňů situace. Bývalí otroci se rázem octli na svobodě. Jejich otrocká psychologie v nich však zůstala nadále zakořeněna. Na poušti byli synové Izraele vystaveni mnoha těžkým zkouškám, v nichž museli obstát. Proto Mojžíš nemohl být vůdcem „zlaté střední cesty“ a kompromisů na tu či onu stranu. Ve svých rozhodnutích musel být Mojžíš jednoznačný a nekompromisní, jinak by čekala celý lid záhuba nejen fyzická, ale i duchovní. Bez pevné Mojžíšovy ruky by se lid vzbouřil (Tóra popisuje několik takových situací), část by se vrátila dobrovolně zpět, do egyptského otroctví, část by se rozprchla. Jako celek by jistě národ Izraele nedošel do zaslíbené země, čímž by se nenaplnil Boží záměr. Pokračovat ve čtení “REE (Dt 11,26 – 16,17) – šabat roš chodeš” »

dreamstime_xs_21544282Tato paraša uvádí podmínky pro jednu z důležitých micvot, pro jišuv haarec –osídlení Erec Jisrael. Rabi Moše ben Nachman (Nachmanides ll94-1270) považoval tuto micvu za jednu z největších. „ מצוות יישוב הארץ שקולה ככל מצוות תורה (Micvat jišuv haarec škula kchol micvot Tora) – Příkaz osídlení země Izraele má takovou váhu jako všechna přikázání Tóry.“ Erec Jisrael, kterou Hospodin, zaslíbil Abrahamovi a jeho potomkům, může úspěšně osídlit a spravovat pouze lid, který plní Hospodinovy zákony a Jeho vůli. Lid, který je duchovně a morálně na výši.

7,12 „והיה עקב תשמעון את המשפטים… – Za to, že tato práva budete poslouchat…“ Rabi Moše Leib ze Sasówa (1745 – 1807) učil, že každý krok, se člověk chystá udělat, musí nejdříve velmi dobře uvážit, ze všech stran posoudit a ubezpečit se, že jeho krok vyjadřuje vůli Hospodina. Je-li tomu naopak, má se tohoto kroku vyvarovat. Před každým vašim krokem budete nejdříve pozorně naslouchat, zda je v souladu s Boží vůlí.

Čemu je to podobné? Synovi, po kterém otec chce, aby se učil Tóru. Pokud se syn nebude chtít učit, otec ho bude trestat, až nakonec synovi nezbude nic jiného, než že se ji začne učit, aby si ušetřil další tresty. Podobně se chová Mojžíš, když říká synům Izraele, že nakonec stejně poslechnou – תשמעון, budou přinuceni k poslušnosti. Není proto lepší, aby národ synů Izraele poslouchal Hospodina ihned? (Podle slov rabína Simchy Bunema z Przysuchy,1765-1827). Pokračovat ve čtení “Paraša Ekev (Dt. 7,12 – 11.25)” »

15 avDnes v pátek, 19. srpna je 15. den měsíce avu neboli T“U be-av. Tento den je považován z několika příčin za svého druhu sváteční den.

Tento den, 15. avu bylo povoleno vzít si ženu z jiného kmene. Tímto ustanovením se rušilo ustanovení Numeri 36,8-9, kdy žena se mohla vdát pouze za příslušníka svého kmene, aby půda nepřecházela z jejího kmene na kmen manželův.
Tento den bylo povoleno mužům z Benjaminova kmene vzít si ženy z jiných kmenů (Sd 21). Tím se rušil absolutní bojkot Benjamínovců jinými kmeny kvůli tomu, že tito (Benjamínovci z Gibeje) znásilnili ženinu jednoho lévijce že na náslwedky znásilnění zemřela (Sd 19-20).
Celé pokolení, které se narodilo v Egyptě muselo zemřít na poušti a ndeostalo se do Erec Jisrael. Vždy 9. avu se všichni ukládali do hrobů a na druhý den vstali. Každoročně zůstalo v hrobech 15 tisíc lidí. Až čtyřicátého roku se všichni uložili 9. avu do hrobů a druhého dne všichni vstali. Nikdo nezemřel. Mysleli si, že se zmýlili v datu. Tak se ukládali každý večer do hrobů a činili tak až do 15. avu , když i tehdy všichni vstali, poznali, že Hospodin učinil zázrak a že jim již prominul hřích zvědů (Nu 13-14). Již nikdo neumíral. Všichni pak vešli do Zaslíbené země.
V tento den izraelský král Hošea ben Ela (732 – 723 př.o.l.) zrušil hlídky na hranicích, které měly znemožnit izraelským poddaným putovat do Jeruzaléma, do Chrámu. Tyto hlídky ustanovil první izraelský král Jarobeám ben Nevat (933-911 př.o.l.).
Tohoto dne povolil nový císař Antoninus Pius (asi roku 138), po smrti císaře Hadriana pohřbít zabité židovské obránce Bejtaru, kteří leželi nepohřbení asi dva a půl roku. Poté, kdy císař dal svolení k pohřbení jejich ostatků, učenci doplnili modlitbu po jídle birkat ha-mazon o požehnání „“המלך הטוב והמטיב.
Za existence Chrámu tohoto dne končili kácet stromy na dřevo potřebné k spalování obětí na oltáři. Od tohoto dne se zvyšovala vlhkost a rřevo nebylo již možné tak dobře vysušit. Proto bylo podezření, že v něm mohou být červi a takové dřevo bylo zákázáno používat k zápalným obětem.
Tento den vycházely jeruzalémské dívky na vinice, kde v bílých šatech tančily a pak tam přicházeli mládenci a vybírali si mezi němi nevěsty. Pokračovat ve čtení “VAETCHANAN (Dt 3,23-7,11)” »

55645

1,9-10  לֹא-אוּכַל לְבַדִּי, שְׂאֵת אֶתְכֶם. יְהוָה אֱלֹהֵיכֶם, הִרְבָּה אֶתְכֶם; וְהִנְּכֶם הַיּוֹם, כְּכוֹכְבֵי הַשָּׁמַיִם לָרֹב .

Nemohu vás sám unést. Hospodin, váš Bůh, vás rozmnožil; je vás dnes takové množství jako hvězd na nebi.Národ Izraele se podobá jak mořskému písku, tak hvězdám na nebi. Vlastnost písku je, že každé jeho zrníčko lne k dalšímu zrníčku a to k dalšímu…, jako by všechna písková zrníčka byla vzájemně k sobě přitahována jakousi magnetickou silou. Hvězdy na nebesích jsou od sebe vzdáleny miliony kilometrů a každá hvězda sama o sobě představuje svůj uzavřený svět. Když je národ Izraele sjednocený a soudržný jako mořský písek, „je možné jej unést“ i se všemi jeho problémy a zvláštnostmi. Avšak v období, kdy národ Izraele je rozpolcený, každá jeho část „se udělá sama pro sebe“ a odmítá se nejen sjednotit, ale i spolupracovat s jinou částí národa a vnitřní polarizace dosahuje vrcholu, je prakticky nemožné i pro tak velkého vůdce lidu, jakým byl Mojžíš, aby taktový národ vedl a řídil. To vysvětluje slova našeho učitele Mojžíše: „Nemohu vás sám unést, neboť Hospodin, váš Bůh vás rozmnožil. Ne dost na tom, ale ještě jste jako hvězdy na nebi. Jste vzdálení jeden druhému, jste rozhádaní, každý vidí jenom sám sebe. V takové situaci vás nemohu vést a být vaším vůdcem.“

Pokračovat ve čtení “Paraša DEVARIM (Dt 1,1 – 3,22) a 9. Av” »

dreamstime_xs_2154428231,21
ויאמר אלעזר הכהן אל אנשי הצבא הבאים למלחמה זאת חוקת התורה אשר צוה ה‘ את משה.

Kněz Eleazar řekl bojovníkům, kteří se účastnili bitvy: „Toto je nařízení zákona, který vydal Hospodin Mojžíšovi.“
V traktátu Pesachim 62b čteme: Reš Lakiš řekl: „Každý člověk, který se hněvá; je-li učenec – moudrost ho opustí, je-li prorok – schopnost prorokovat ho opustí. Je-li učenec – moudrost ho opustí, což se také stalo Mojžíšovi, neboť je výše psáno, v 31,14: „Mojžíš se však rozhněval na vůdce vojska, na velitele pluků a setnin přicházejících z vojenské výpravy.“
Jedním z významných žáků kabalisty rabi Jicchaka Lurii, zvaného Ari ha-Kadoš (1534-1572) byl rabi Chajim Vital (1542-1620). Tento Ariho žák říkal: „Hle, můj učitel, blahoslavené paměti, byl velice přísný ohledně hříchu zloby oproti jiným lidským prohřeškům a to i tehdy, když se někdo zlobil „oprávněně“, protože nebyla třeba vyplněna nějaká micva. Když jsem učil svého bratra, někdy jsem se na něj zlobil, protože neznal látku tak, jak bych si přál. Tu mne můj učitel za to velice káral a dával mi ponaučení: „Všechny ostatní lidské hříchy poškozují pouze jeden orgán lidského těla, ale zloba poškozuje celou duši a činí ji nečistou.“ Toto Ariho ponaučení je právě aktuální v těchto „třech smutečních týdnech“, od posunutého půstu 17. tamuzu (24.7.) do posunutého půstu 9. avu (14.8.), kdy byl zbořen jak první, tak i druhý jeruzalémský Chrám. Je všeobecně přijatý názor, že druhý Chrám byl zbořen pro ničím neopodstatněnou nenávist – שנאת חינם (sin’at chinam), která panovala v tehdejší judské společnosti. Přečteme-li si Flaviovu knihu Židovská válka uvidíme, že tento názor se zakládá na historicky popsané události. Pokračovat ve čtení “Paraši Matot – Masej (Nu 30,2-32,12 a 33,1-36,13)” »

פינחס בן אלעזר בן אהרן הכה dreamstime_xs_2154428225,10.. –  Pinchas, syn Eleazara, syna kněze Árona….Podobně  ja ko u paraši Korach (16,1n) Tóra uvádí Korachův původ do čtvrtého pokolení: „…Korach, syn Jishára, syna Kehatova, syna Leviho…“ Korach chce svým původem, který sahá až k Levimu, synu Jákobovu podpořit své právo na vůčí postavení v pospolitosti synů Izraele. O Pinchasovi, jak uvádí komentátor Raši, hovořili špatně: „Podívejte se na toho Putiho potomka. Otec jeho matky vykrmoval obětní býčky modlám.“ (Jeho otec se oženil s Putielovou dcerou. Putiel je jedním z jmen midjánského kněze Jitra. On, tj. Pinchas, zabil jednoho z předáků izraelských kmenů). Pokračovat ve čtení “Paraša PINCHAS (Nu 25,10 – 30,1)” »

dreamstime_xs_21544282Dvě důležité paraši – Jitro a Balak jsou nazvány jmény dvou jinověrců. První, v níž je obsaženo Desatero, podle Jitra, midjánského kněze a Mojžíšova tchána. Když Jitro uslyšel o věcech, které Hospodion učinil synům Izraele, že je vyvedl z Egypta, rozdělil před nimi Rákosové moře a dal jim zvítězit nad Amalekem. Jitro pak přišel k Mojžíšovi na poušť a uvěřil v Hospodina, Boha Izraele a Tvůrce světa. Naši učitelé říkají, že konvertoval – התגייר.

Druhá, dnešní paraša je pojmenována podle Balaka, moábského krále, který si najal druhého Midjánce, Bileáma, aby mu proklel národ synů Izraele, kterého se obával, že zaplaví jeho území.

Tato paraša je důkazem, že i jiné národy mají své proroky, kteří však, byť by mnohdy chtěli, nemohou se vzepřít vůli Všemohoucího. Takovým prorokem byl i midjánský prorok Bileám, kterého si najal moábský král Balak, aby mu proklel syny Izraele, kteří se přiblížili k jeho království. Balak měl obavu z množství synů Izraele.

Nejdříve Hospodin zakázal jít Bileámovi s Balakovými posly zpět do Moábu a vyplnit přání moábského krále – proklít Izrael. Bileám se podřídil a odeslal je zpět k jejich králi.

Balak posílá k Bileámovi ještě váženější poselstvo, které ho přemlouvá, aby neotálel a vydal se s ním do Moábu proklít Izrael. Bileám však i tentokrát odmítá, ale chce vyčkat do druhého dne, aby se dověděl, co mu Hospodin v noci řekne. Bůh mu cestu povoluje s jasnou podmínkou: „ואך את-הדבר אשר אדבר אליך אותו תעשה – ale budeš dělat jenom to, co ti poručím“ (22,20). Hospodin znal Bileámovu duši, která neustále prahla po majetku a věděl, že Bileám, kterému slíbil Balak tučnou odměnu, se třese na to jít a zasloužit si ji, byť se takticky zdráhá, když říká: „I kdyby mi Balak dal dům plný stříbra a zlata, nemohl bych přestoupit rozkazy Hospodina…“ Proto se Hospodin rozhněval na Bileáma, že se rozhodl s Balakovými posly jít do Moábu, i když mu to v nočním vidění povolil. Proto mu poslal naproti anděla, který ho měl od cíle cesty odradit. Pokračovat ve čtení “Paraša BALAK (Nu 22,2-25,9) a půst 17. tamuzu” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Leden 2017
Po Út St Čt So Ne
« Pro    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
3031  
Archiv