… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




První Chrám

archeologický nález z Tel Bejt Šemeš; foto: Izraelský památkový úřad

archeologický nález z Tel Bejt Šemeš; foto: Izraelský památkový úřad

Osmiletý izraelský chlapec Itai Halperin si minulý týden při rodinném výletě do archeologického parku v Tel Bejt Šemeš (Tel Beit Shemesh, תל בית שמש) při prohlídce biblického místa všiml malého předmětu, v němž rozpoznal hlavu postavičky. Rodina ihned vyrozuměla Izraelský památkový úřad, jehož odborníci zjistili, že jde o část přibližně 3 tisíce let staré figuky.

Pokračovat ve čtení “Osmiletý izraelský chlapec objevil artefakt z doby prvního Chrámu” »

muftí Muhammad Ahmad Hussein

muftí Muhammad Ahmad Hussein

Židovský Chrám na Chrámové hoře v Jeruzalémě nikdy neexistoval. Prohlásil to 25. října 2015 v rozhovoru pro Kanál 2 izraelské televize velký muftí jeruzalémský šejch Muhammad Ahmad Hussein (محمد أحمد حسين).

Na otázku, zda souhlasí, že na Hoře byl židovský Chrám, muftí v arabsky vedeném rozhovoru odpověděl, že mešita al-Aksá byla mešitou „před 3.000 lety a před 30.000 lety“ a že jí je „od stvoření světa a nikdy nebyla ničím jiným.“

„Toto je mešita al-Aksá, která postavil Adam, mír s ním, anebo andělé v jeho době,“ dodal muftí ve vztahu k mešitě, která byla prokazatelně postavena v 8. století chalífou Abd al-Málike ibn Marvánem.

Pokračovat ve čtení “Velký muftí jeruzalémský: Na Chrámové hoře nikdy nebyl židovský Chrám (+ video)” »

menoraObyčejně jej držíme ihned po Roš hašana, tedy 3. dne měsíce tišrej. Letos, vzhledem k tomu, že ihned po Roš hašana byl šabat, kdy je (kromě Jom kipuru) zákázáno se postit, přenáší se tento půst na dnešní den, na neděli. Půstem vzpomínáme na Gedaljáše, syna Achíkama, kterého babylónský král Nebukadnesar II. ustanovil správcem Judska poté, kdy zbořil Šalomounův Chrám a odvedl velkou část Židů do zajetí (2. Královská 25,22-26). Tento půst vzpomíná ve svém výčtu postů, které se v budoucnosti stanou svátky také prorok Zacharjáš 8,18-19 jako půst sedmého měsíce. Po zničení prvního Chrámu roku 586 př.o.l. ustanovili Babylóňané nad zbytkem židovského národa v Judsku správce Gedaljáše, který měl k ruce jakousi „vládu omezené autonomie“ se sídlem v Micpě. Samozřejmě, že správce musel spolupracovat s okupační mocností, což některými Židy bylo považováno za zradu a kolaboraci. Jedním z těch, kteří viděli v Gedaljášovi zrádce byl Jišmael, syn Netanjášův, který přišel se svými přívrženci na Gedaljášovo pozvání do jeho paláce v Micpě. V nestřežený okamžik Jišmaelovi lidé Gedaljáše a blízké zavraždili. Gedaljášova vražda měla být trestem za jeho kolaboraci s Babylóňany. Poté atentátníci utekli do Egypta, neboť se právem báli odvety Babylóňanů. Vražda se stala pravděpodobně 3. dne v měsíci tišrej (podle biblického řazení měsíců sedmého měsíce). Pokračovat ve čtení “GEDALJÁŠŮV PŮST – Tzom Gedalijahú” »

Beth_Yaacov_Torah Během 9. Avu, který nám připomíná nejen zboření obou Chrámů v Jeruzalémě, ale i příčiny, které k tomu vedly je náš smutek tak velký, že se jako jedno ze znamení smutku neučíme Tóře. Pro člověka, který se tóře neučí po celý rok to jistě není nic převratného. Jinak je tomu u toho, kdo Tóru studuje každý den. Pro ty, kteří si pod tím nedovedou nic moc představit si dovoluji vysvětlení. Známe pojem židovská duše, to je duše, kterou žid dostane, když se narodí a která činí jeho život životem. Pro svojí úspěšnou existenci potřebuje návod k použití a tím je Tóra. A protože Tóře je někdy těžko rozumět existuje spousta komentářů a komentářů ke komentářům. Tóra samotná je neměnná, ale komentáře jsou, abychom řekli dnešním jazykem, updaty. Židovská duše je tedy neustále pod určitým tlakem se učit, analyzovat, updatovat a evaluovat. Protože dnešní židovský svět je poznamenán katastrofou Šoa a mnohé židovské duše zůstaly bez možnosti žít tak, jak byly stvořeny, strádají. Důvodem pro to může být například fakt, že člověk vůbec neví , že je nositelem židovské duše. I to ale Tóra předpokládala a jeden z midrašů to demonstruje na příběhu menory (svícnu) z ještě přenosného svatostánku, který později našel své místo v Chrámu a jehož podobu známe z Titova vítězného oblouku. Midraš říká, že ještě dávno po té, kdy Chrám nebude existovat, budou v židovských duších jiskry ze světla, které hořelo v tomto svícnu. Pokračovat ve čtení “Devátý av – svátek revitalizace” »

800px-Arch_of_Titus_Menorah1-500x300Zítra, 5. srpna ve 20.39 hodin večer začíná půst Devátého avu – תשעה באב. V tento nejsmutnější den židovského kalendáře vzpomínáme vlastně na zboření dvou jeruzalémských Chrámů – prvního, který zbořili Babylóňané roku 586 př.o.l. a druhého zbořeného Římany roku 70 o.l. Zničení prvního Chrámu a baybylónské zajetí byla opravdu tragická období pro tehdejší židovstvo. Nejenže jsme ztratili politickou nezávislost, neboť zaniklo Judské království a Babylóňané změnili jeho území v jednu ze svých provincií, ale většina židovského lidu byla ve dvou vlnách (r. 597 a 586 př.o.l.) odvedena do Babylónie. Zde naši předci sice žili pod kontrolou Babylóňanů, ale měli i určitou vnitřní autonomii. Tam, v zemi cizinců, jim dodával naději na návrat do Erec Jisrael prorok Ezechiel, který se stal duchovním vůdcem judských zajatců, s jejichž první vlnou přišel do Baylónie. Jeho vidění o údolí plném suchých kostí (37.  kapitola) je alegorií na zajetí, v němž je židovský lid podobný suchým kostem, ale i proroctvím o návratu „mrtvého“ lidu do vlasti, do Svaté země, kde bude vzkříšen k novému životu. Pokračovat ve čtení “Devátý av – před 1944 lety byl zničen druhý jeruzalémský Chrám” »

luachV roce 440 př. o. l., 18 let před zničením Prvního Chrámu, spálil král Jehojakim svitky obsahující biblickou Knihu nářků (v češtině známou jako Pláč Jeremiášův), jak je zaznamenáno v Knize Jeremiáš (kapitola 36).

Skutečnost, že židovský král udělal takovou nežidovskou věc byl komunitou považována za velkou tragédii a tento den byl prohlášen dnem půstu. Prorok Jeremiáš následně svitek znovu zapsal.

 

luach4. kislevu 346 př.o.l. přijela do Jeruzaléma delegace babylonských Židů, aby se zeptala proroka Zachariáše, zda má být svátek Tiša B’Av (Tisha B’Av) do budoucna zrušen (Zachariš kapitola 7.). Tiša B’Av je vzpomínka na zničení Chrámu, a tou dobuou byl právě budován Druhý Chrám.

Odpověď, zachycená v Talmudu, zněla, že pokud Izrael zůstává pod cizí vládou, potud svátek zůstává – i když je Chrám postaven. Ale pokud je Chrám postaven a Izrael si vládne sám, pak se svátek má změnit na den oslav. Protože Druhý Chrám byl následně zničen (také na Tiša B’Av, o 420 let později Římany), je tento svátek dnes připomínán stále jako židovský národní den smutku.

 

luachTohoto dne v roce 825 př. o. l. se král Šalamoun rozloučil s židovským lidem, který přišel do Jeruzaléma na 14 denní oslavy zasvěcení Svatého Chrámu (1. Královská 8:66). Král David přinesl Archu úmluvy na jeruzalémskou horu Moria (Moriah), protože ale byl válečník, nebylo mu Bohem dovoleno vztyčit Chrám. Jeho synu Šalamounovi však ano. Chrám byl nejdůležitějším místem Izraele – duchovním magnetem tužeb židovského národa. Majestátní stavba byla stavěna sedm let a vydržela stát 410 let, než byla zničena Babyloňany krále Nebuchadnezara (Nabuchodonozora).

luachV tento den začal židovský lid 14 denní oslavy zasvěcení Svatého Chrámu v Jeruzalémě. Projekt Chrámu byl iniciován králem Davidem a realizován jeho synem, králem Šalamounem. Šalamounův Chrám (Bejt HaMikdaš, בית המקדש) byl duchovním centrem židovského života, dokud nebyl zničen Babyloňany.

část jména "... rjahu ben Benaja"  Foto IAA

část jména „… rjahu ben Benaja“
Foto IAA

Při archeologických vykopávkách v oblasti pramene Gichon, která se nalézá lokalitě národního parku „Ir David – Davidovo město“ v Jeruzalémě, byla odkryta vrstva bohatá na archeologické nálezy. Jedná se o obrovské množství keramických střepů, keramických olejových lamp a různých sošek a jejich částí. Všechny nálezy pocházejí z období 1. Chrámu. Zvláštní pozornosti archeologů se těší částečně zachovalá keramická mísa, kterou zdobí neúplný nápis. Tento nález bude vystaven na 14. Konferenci věnované studiu archeologické lokality „Ir David – Davidovo město“, která se bude konat ve čtvrtek, 29. srpna v Davidově městě. Neúplný nápis na keramické míse je jméno, kterému je nejblíže jméno z 2. Paralipomenon 20,14: Zecharjahú ben Benaja – זכריהו בן בניה, otec Jachzielův, na něhož sestoupil uprostřed shromáždění duch Hospodinův a začal prorokovat před králem Jóšafatem. Bylo před tím, než král vytáhl do boje proti Amóncům a Moábcům. Jedná se o období panování judského krále Jóšafata (asi 870-846 př.o.l.). Archeologové, kteří mísu našli, dr. Joe Uziel a Nachšon Zanton z Ústavu pro ochranu památek odhadují podle písmen vyrytých na míse, že tato pochází z 8. až 7. století př.o.l. a tudíž ji řadí do období mezi panováním krále Uzijáše (781-740 př.o.l.) až do vlády krále Sidkijáše (597-587/6 př.o.l.).

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv