… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Šabat


וַֽיְהִי֙ בַּיּ֣וֹם הַשְּׁמִינִ֔י 9,1- Bylo pak osmého dne, tu zavolal Mojžíš Árona, jeho syny…

Paraša začíná slovesem „היה – byl“. Sloveso však je ve formě budoucího času „יהי – bude“, ale před ním stojí „ו“, které nazýváme vav consecutivum, a to mění čas slovesa z budoucího na minulý, proto: „Bylo pak osmého dne…“ Toto vav consecutivum vytváří jakousi spojnici mezi minulostí a budoucností. V minulosti jsme měli sedm pastýřů – רועים שבעה – Abrahama, Izáka, Jákoba, Josefa, Mojžíše, Árona a Davida. Osmým pastýřem, kterého v budoucnu povolá Hospodin, bude námi očekávaný Mesiáš – משיח. V našich dějinách byly pouze dvě osobnosti, které byly proroky a současně měly královské pravomoci – Mojžíš a poslední ze soudců, prorok Samuel. V budoucnosti i v osobě Mesiáše se budou snoubit vlastnosti proroka s pravomocí krále.
Pokračovat ve čtení “Paraša ŠMINI (Lv 9,1 – 11,47)” »

Každý šabat před Pesachem se nazývá Šabat hagadol, podle posledních slov haftary, kterou o tomto šabatu po čtení z Tóry pronášíme. Haftara je z knihy proroka Malachiáše 3,4-24. V předposledním, 23. verši Malachiášovy knihy se uvádí:הנה אנכי שולח לכם את אליה הנביא לפני בוא יום ה‘ הגדול והנורא. Hle, posílám k vám proroka Elijáše, dříve než přijde den Hospodinův veliký a hrozný. Východ z Egypta – יציאת מצרים bylo osvobozením našich předků z egyptského otroctví. Kdyby nebylo tohoto osvobozeníגאולה מגלות מצרים z egyptského galutu, nebylo by ani přijetí Tóry na noře Sinaj s 613 přikázáními, včetně šabatu a nebylo by tudíž ani židovského národa. Kromě tohoto vysvobození bude ještě úplné vysvobození židovského národa – גאולה שלמה, kdy přijde Mesiáš – משיח בן דוד. Před jeho příchodem pošle Hospodin proroka Eliáše, aby Mesiášův příchod zvěstoval.
Pokračovat ve čtení “Parašat CAV (Lv 6,1 – 8,36) – Šabat hagadol” »

O šabatu 1. dubna zahajujeme v synagógách čtení Třetí knihy Mojžíšovy – ספר וַיִּקְרָא. Tato kniha má ještě jeden název, a to תורת כהנים – Učení kněží (viz např. traktát Menachot 45a). Třetí kniha Mojžíšova začíná také výčtem různých druhů obětí:  Oběť zápalná – ola – עֹלָה.  Oběť oběť moučná – mincha – מִנְחָה. ,  oběť pokojná (za mír mezi lidmi) – šlamim – שְׁלָמִים  , oběť za neúmyslný hřích – chatat – חַטָּאת , oběti za další různá neúmyslná provinění – ašam – אָשֵׁם .
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJIKRA (Lv 1,1 – 5,26)” »

 Tento šabat ohlašujeme příchod nového měsíce nisanu (28. března). Vyndaváme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm vyvolaných mužů dvě paraši Vajakhel-Pekudej a z druhého svitku čteme pro osmého vyvolaného muže, pro maftíra pasáž z Exodu 12,1-20.

35,1

„וַיַּקְהֵ֣ל מֹשֶׁ֗ה אֶֽת־כָּל־עֲדַ֛ת בְּנֵ֥ישְׂרָאֵ֖ל Mojžíš shromáždil celou pospolitost (obec) synů Izraele…“ Pokud hovoříme o „עדה“ o „pospolitosti-obci“, tak v obecném významu je עדה deset mužů starších 13 let, tedy minjan. Zde se však nalézáme trochu výše. Hovoříme-li o כל עדת בני ישראל, máme na mysli náboženskou obec, nikoli pouze jakousi pospolitost náhodně shromážděných jedinců.
Pokračovat ve čtení “Paraša VAJAKHEL – PEKUDEJ (Ex 35,1-38,20 a 38,21-40,38) – šabat ha-chodeš” »

Tento šabat, 18. března, se nazývá šabat para. Vyndaváme z aron ha-kodeše dva svitky Tóry. Z prvního čteme pro 7 vyvolaných mužů parašu Ki tisa a z druhého svitku čteme pro osmého vyvolaného muže, pro maftira pasáž ze 4. Mojžíšovy 19,1- 22 o červené krávě, jejíž popel smísený s vodou očišťuje rituálně nečistého člověka, který se dotkl zemřelého nebo náhrobku. Pokud není takový člověk očištěn od rituální nečistoty „tum’at met“, nemůže přinášet oběti. Jak Mojžíš zjišťoval počet dvacetiletých a starších mužů? Každý z nich, dal při sčítání výkupné Hospodinu za svůj život. Výkupným byl kousek stříbra o váze půl šekelu. Bohatý nedal více a chudý nedal méně než kousek stříbra o váze půl šekelu (verše 12.-15.) Potom spočítali kousky stříbra a podle jejich počtu zjistili, kolik je dvacetiletých a starších mužů. Lidé se nesmí počítat 1, 2, 3…. jako skot. Například v synagóze, když chceme zjistit je-li přítomno 10 dospělých mužů (minjan), přítomné nepočítáme 1, 2, 3…, ale počítáme je písmeny hebrejské abecedy alef, bet, gimel…. až dojdeme do jud, t.j. 10.
Pokračovat ve čtení “ParašaKI TISA Ex 30,11-34,35) – šabat para” »

Šabat bezprostředně před svátkem Purim, se nazývá Šabat zachor. Při ranní bohoslužbě vyndáváme z aron hakodeš 2 svitky Tóry. Z prvního čteme pro sedm mužů sobotní oddíl „Tecave“ a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému muži – maftírovi pasáž z Dt 25,17-19 „זָכ֕וֹר אֵ֛ת אֲשֶׁר־עָשָׂ֥ה לְךָ֖ עֲמָלֵ֑ק… – Pamatuj, co ti učinil Amálek, když jste táhli z Egypta…“ Amálek je zapřísáhlý nepřítel a nenávistník židovského národa, s nímž jsme vedli boje nejen v době Mojžíšově, ale i za krále Šaula, který po vítězné bitvě nad národem (kmenem) Amáleka zajal jeho krále Agaga (1 S 15. kap.). Haman, vezír perského krále Achašvéroše, který plánoval vyvraždit všechny Židy perské říše, byl potomkem amáleckého krále Agaga (Est 3,1).
Pokračovat ve čtení “Paraša TECAVE (Ex 27,20 – 30,10) – šabat zachor” »

וְיִקְחוּ־לִ֖י תְּרוּמָ֑ה 25,2 – Ať pro mne vyberou dávku…  V knize Přísloví se praví (4,2): „Vždyť jsem vám dal výborné znalosti, moje učení neopouštějte.“ Musíme vidět Tóru jako „obchodní zboží“. Není obchodníka, který by zcela zanechal obchodu jen proto, že několikrát prodělal. Protože, kdyby to vzdal, tak by vlastně úplně zbankrotoval. Podobně je to i s Tórou. Někdy se stává, že nemáme úspěch v jejím učení, ale přesto nesmíme učení Tóry zanechat. Naopak, musíme se ještě s větším úsilím věnovat jejímu učení. Protože když člověk zcela opustí učení Tóry, jako by nebyl. (podle rabína Davida z Kocka, 1809-1873)
Pokračovat ve čtení “TRUMA (Ex 25,1 – 27,19)” »

Šabat, kdy ohlašujeme příchod nového měsíce adaru (první a druhý den roš chodeš budou v neděli, 26. a v pondělí, 27. února) nazýváme šabat šekalim. Vyndáváme dva svitky Tóry a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému muži – maftirovi pasáž z Ex 30,11-16.

וְאֵ֨לֶּה֙ הַמִּשְׁפָּטִ֔ים אֲשֶׁ֥ר תָּשִׂ֖ים לִפְנֵיהֶֽם 21,1 – A toto jsou zákony, které jim předložíš. Proč tato slova, kterými začíná naše paraša, jsou ihned za přikázáním o oltáři (paraša Jitro, Ex 20,24-25)? Komentátor rabi Šlomo Jicchaki, zvaný Raši (1040-1105), vysvětluje blízkost obou textů tím, že Sanhedrin (soudní dvůr) zasedal nedaleko oltáře, v chrámové místnosti, zvané „sál z tesaných kamenů – לשכת הגזית (liškat ha-gazit)“. U všech národů světa nejsou zákony určující mezilidské vztahy považovány za náboženskou povinnost. Naopak, považují se za občanskou či stavovskou povinnost, za povinnost společnosti vůči jedinci a naopak. Jejich cílem je udržet ve společnosti a ve státě pořádek a řád. Pro nás však i tyto čistě „sekulární“ zákony představují ustanovení, která jsme dostali na Sinaji, a proto mají svatost Božího příkazu – micvy. Podobně jako chrámové oběti byly určitým specifickým projevem služby Bohu, tak i plnění zákonů považujeme za určitý druh služby Bohu. Tóru si můžeme představit jako obrovský královský palác s 613 nádhernými sály a komnatami, které nazýváme micvot. Abychom mohli vejít do paláce a navštívit všech 613 sálů a komnat, musíme mít především klíč od hlavní palácové brány, kterou si jím odemkneme. Malý klíč nám umožní vstup do nejkrásnějších a nejskrytějších míst paláce. Tímto klíčem je pro nás ono klasické: ואהבת לרעך כמוך“ – A budeš milovat svého bližního jako sebe sama (neboť on je jako ty)“ (Lv 19,18). O tomto přikázání – micvě řekl rabi Akiba, že to je כלל גדול בתורה – velké pravidlo v Tóře. Pokud tedy chceme proniknout do hlubokých tajů Tóry, musíme nejdříve mít malý klíč, kterým si odemkneme její brány. Tudíž každý z nás musí být především ČLOVĚKEM, aby mohl vstoupit do všech 613 komnat paláce.
Pokračovat ve čtení “Paraša MIŠPATIM (Ex 21,1 – 24,18) – šabat šekalim” »

lo-10V této paraše čteme Desatero, které Hospodin pronesl na hoře Sinaj.

וַיִּשְׁמַ֞ע יִתְר֨וֹ כֹהֵ֤ן מִדְיָן֙ חֹתֵ֣ן מֹשֶׁ֔ה אֵת֩ כָּל־אֲשֶׁ֨ר עָשָׂ֤ה אֱלֹהִים֙ לְמֹשֶׁ֔ה וּלְיִשְׂרָאֵ֖ל עַמּ֑וֹ 18,1  „Jitro, midjánský kněz, Mojžíšův tchán, uslyšel o všem, co Bůh učinil Mojžíšovi a svému izraelskému lidu, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta.“ Stojí přece napsáno „vše, co Bůh učinil“, proč je opět napsáno, že je vyvedl z Egypta? Protože východ z Egypta umocnil takovým způsobem svatost, která „otevřela dveře“ pro cizí a vzdálené víře v Hospodina, a tito se mu pak mohli přiblížit. A tato veliká síla svatosti přitahovala veškerou dobrou vůli, která se nacházela na Zemi. Tím, že Hospodin vyvedl Izraele z Egypta, byla dána Jitrovi možnost přiblížit se této svatosti a konvertovat. (Dle díla שפת אמת rabína Jehudy Arieho Leiba Altera, 1847-1905).
Pokračovat ve čtení “Paraša JITRO (Ex 18,1 – 20,26)” »

images79r8cbgf

וַיְהִי בְּשַׁלַּח פַּרְעֹה 13,17 – Když farao lid propustil   Tak se chovají ve všech dobách ti, kteří nás nenávidí. Zpočátku nás obviňují ze všeho možného a za každou cenu se nás chtějí zbavit. Potom, když chceme konečně odejít a tak splnit jejich přání, tu naráz začnou bít na poplach a všemi prostředky se nám snaží v našem odchodu ze země zabránit. ( z díla Pardes Josef, Josefa Pacanowského, jednoho z předválečných rabínů Lodže)  Tento jeho komentář byl v oněch letech velmi aktuální, uvědomíme-li si, jak se v tehdejším nacistickém Německu třicátých let chovali k Židům. Jak němečtí Židé do tzv. křišťálové noci v listopadu 1938 byli „nábádáni“ k odjezdu. Po listopadu 1938 se již jen některým podařilo uprchnout, ale ti kdo zůstali, neměli již šanci odejít z Německa a zachránit si holé životy.

Pokračovat ve čtení “Paraša Bešalach (Ex 13,17 – 17,16) šabat šira a Nový rok stromů” »

images79r8cbgf

וַיֹּ֣אמֶר מֹשֶׁ֔ה בִּנְעָרֵ֥ינוּ וּבִזְקֵנֵ֖ינוּ נֵלֵ֑ךְ 10,9 – Mojžíš odvětil: „Půjdeme se svou mládeží i se starci….“ Faraón byl ochoten souhlasit s tím, že dospělí vyjdou z Egypta, jak se uvádí v 11. verši: „Vy muži si jděte a služte Hospodinu…“ Egyptský vládce si chtěl však děti a mládež synů Izraele ponechat v Egyptě. Dobře věděl, že totiž bez mladého pokolení židovský národ přestane existovat. Proto také náš učitel Mojžíš s tímto faraonovým návrhem nesouhlasí a říká: „Půjdeme se svou mládeží i se starci, půjdeme se svými syny i dcerami….“ Staré i mladé pokolení musí vyjít z Egypta a sloužit Hospodinu, jedině tak to bude plnohodnotná služba Bohu. (Podle knih kázání).

Pokračovat ve čtení “Paraša BO (Ex 10,1 -13,16)” »

images79r8cbgfTento šabat, 28. ledna je podle židovského kalendáře prvním dnem měsíce švatu, proto jej nazýváme šabat roš chodeš –- שבת ראש חודש sobota novoluní. O tomto šabatu jsou proto určité změny v synagogální liturgii. V pátek večer, kdy šabat začíná, v modlitbě amida doplňujeme „יעלה ויבוא“ pro novoluní. O šabatu v raní modlitbě šacharit v amidě doplňujeme יעלה ויבוא““. Po amidě recitujeme poloviční Halel – חצי הלל a po něm vyjmeme z aron ha-kodeš dva svitky Tóry. Z prvního předčítáme sedmi vyvolaným mužům parašu VAERA a z druhého svitku předčítáme osmému vyvolanému – maftírovi z paraši Pinchas (4. Mojžíšova 28,9-15). Maftír poté čte haftaru na novoluní z knihy proroka Izajáše 66,1-24. Po uložení svitků zpět do aron ha-kodeše se modlíme musaf na šabat roš chodeš. Ke konci dopolední modlitby také recitujeme 104 Žalm – ברכי נפשי.

Pokračovat ve čtení “Paraša VAERA (Ex 6,2 – 9,35)” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2017
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Archiv