… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Šavuot

1-toraimages11,3   מבן עשרים שנה ומעלה כל יוצא צבא בישראל  Od dvacetiletých výše, každý kdo je v Izraeli schopen vycházet do boje.

Když (člověk) dospěl do věku dvaceti let, má odpovědnost před nebeským soudem. Tehdy začíná jeho opravdový boj se zlým pudem – יצר הרע a tak začne člověk „vycházet do boje“ a je připraven bojovat proti zlému pudu, neboť jak je psáno:“ הבא להרגך השכם להרגו – Přichází-li tě zabít, vstaň a zabij ho dříve“(midraš Bemidbar Rabba 21:4). V Pirkej avot, kap. 5, mišna 25 čteme slova našich učenců: „Dvacetiletý k stíhání“. Když totiž člověk dosáhne věku dvaceti let, začíná ho stíhat nebeský soud pro jeho hříchy, a proto se musí člověk zmužit a pronásledovat zlý pud – יצר הרע. (Rabi Abraham Mordechaj Alter z Góry, 1866-1948) Pokračovat ve čtení “Paraša BEMIDBAR (Nu 1,1 – 4,21) a svátek ŠAVUOT” »

Wheat field against a blue skyV sobotu večer, ihned poté, kdy skončí šabat (21.57 hod), zahajujeme dvoudenní svátek Šavuot. Svátek má několik názvů a s některými se setkáváme v Tóře:

Chag ha-Šavuot – חג השבועות – Svátek týdnů (Ex 34,22 a Dt 16,10)
Chag ha-Bikurim – – חג הביכוריםSvátek prvotin (Ex 23,19 a Nu 28,26)
Chag ha-Kacir – חג הקציר – Svátek první žně pšenice (Ex 23,16).
Chag ha-Aceret – חג העצרת – Svátek shromáždění (tento název mu dali naši učenci)
Chag matan Tora – חג מתן תורה – Svátek darování Tóry (tento název mu dali naši učenci)

V dobách existence jeruzalémského Chrámu byl svátek Šavuot svátkem, kdy zemědělci přinášeli své prvotiny (první plody své sklizně) do Chrámu jako vyjádření díků Hospodinu za úrodu. Tento svátek se slavil v tomto duchu v dobách existence Chrámu a v dobách, kdy většina našich předků byla zemědělci. Po zničení Chrámu a odchodu velké části Židů do diapory, do galutu, nebylo již možné přinášet obětiny ani prvotiny a většina Židů již nebyla zemědělci. V tomto období vystupuje do popředí význam svátku jako dne darování Tóry národu synů Izraele na hoře Sinaj – Chag matan Tora. Tento význam svátku již není spojen ani s zemí Izraele, ani s nutnou existencí jeruzalémského Chrámu. Žid musí dodržovat zákony Tóry všude, kde se nachází. Proto také midraš uvádí, že Tóru nám Hospodina daroval na poušti, mimo zaslíbenou zemi, abychom si uvědomili, že ji musíme dodržovat všude na světě, nejen v Erec Jisrael. Pokračovat ve čtení “Chag ha-Šavuot – Svátek týdnů” »

Izrael, Jeruzalém 2015.  Dobrin Stojčev

Izrael, Jeruzalém 2015. Dobrin Stojčev

O svátku Šavuot je tradicí se celou noc učit, proto přinášíme fotografii Dobrina Stojčeva z nočního Jeruzaléma – města krále Davida, kde se jako i v jiných městech budou mnozí učit celou noc na památku darování Tóry na hoře Sinaj.

Pokračovat ve čtení “Jeruzalém město krále Davida fotoesej” »

dnqzrl4wSvátek Šavuot, který se v diaspoře slaví dva dny – letos v neděli a v pondělí 24. a 25. května, má z hlediska kulinářského jedno specifikum a tím jsou mléčné pokrmy. Podle tradice židé dostali Tóru v poušti pod horou Sinaj a nebyli zcela připraveni na oddělení masitého a mléčného nádobí a proto, než vyrobili nové nádoby, spokojili se s mléčnou stravou, vysvětlení je více, podstatné je, ale že svátek Šavuot se bez mléčných pokrmů neobejde. Na přípravu jsou možná náročnější než masité, ale k začínajícímu létu nesporně patří. V Izraeli jsou velice populární nákypy – hebrejsky פשטידות . České slovo nákyp je díky závodním a školním jídelnám poněkud neoblíbené, ale pokrm za to nemůže. Můžeme jej také nazvat slaný koláč (to si ale leckdo spíše představí quiche) a je možné zůstat u hebrejského paštida, které i v češtině zní dobře, přestože připomíná paštiku, která je zpravidla masitá. Jak takovou paštidu připravit ukážeme níže:

Ingredience: 200 g těstoviny  kolínek, mušliček apod. , lze nahradit také quinoou, 2 vejce, 250 ml smetany (tučnost dle uvážení) , 2 hlavy brokolice, bez stonků (ty lze použít do polévky), 20 cherry rajčat, 100 g tvrdého sýra (podle chuti) – nastrouhaného, 50 g sýra parmezán, malá cibule, stroužek česneku, 100 g rajčatového protlaku, lžička cukru, sůl, pepř, bylinky podle chuti. Pokračovat ve čtení “Sváteční stůl o Šavuot – Svátku Týdnů” »

post-27362-130591494126_thumbDnes večer začíná dvoudenní svátek Šavuot, který končí ve čtvrtek večer, 5. června.
Svátek má několik názvů – Chag ha-šavuot (Svátek týdnů), neboť v době Chrámu přinesli o druhém pesachovém dni oběť snopku ječmene (omer) a od tohoto dne odpočítávali 7 týdnů, t.j. 49 dní a padesátý den se slavil svátek Šavuot. (Viz Ex 34,22 a Dt 16,10).

Dalším názvem je Chag ha-bikurim (Svátek prvotin), neboť tímto svátkem započalo období, kdy zemědělci přinášeli prvotiny plodů své úrody do Chrámu. Prvotiny se přinášely pouze ze sedmi druhů plodů, jimiž se pyšní Země Izraele. Bylo to jejich díkuvzdání Hospodinu za úrodu. (Viz Ex 23,19, Nu 28,26).

Třetím názvem je Chag ha-kacir (Svátek žně). V této době probíhají žně pšenice. (Viz Ex 23,16). S obdobím žní je spojena ještě jedna tradice svátku Šavuot, totiž že o svátku čteme v synagógách svitek (knihu) Rút. Když se Noemi vracela se svou snachou moábskou Rút zpět do Betléma, tak probíhaly právě žně ječmene.
Svátek má též název Chag ha-aceret (Svátek shromáždění). Tento název nevychází z Tóry, ale dali mu jej učenci. Pokračovat ve čtení “Šavuot” »

imagesCAC51A0QV úterý večer, 14. května zahájíme slavnostními bohoslužbami dvoudenní svátek Šavuot (15.-16. 5.). Šavuot má několik názvů: Chag haŠavout – Svátek týdnů, neboť od druhého dne Pesachu, kdy přinesli a obětovali v Chrámu snopek (omer) ječmene, počítáme sedmkrát sedm dní, tedy 49 dní a padesátý den přinesli novou moučnou (z pšenice) oběť Hospodinu – מנחה חדשה לה Tradice počítání omeru-snopku – ספירת העומר se dodnes dodržuje. Dalším názvem je Chag haKacir – Svátek první žatvy pšenice. V tomto období v zemi Izraele dozrává pšenice. Přinesením nové moučné oběti do Chrámu vzjádřil zemědělec díkuvzdání Hospodinu za novou úrodu pšenice, kterou právě sklízí. Jiným názvem svátku je Chag haBikurim – Svátek prvotin, který nám říká, že od tohoto dne, od svátku Šavuot začíná období, kdy je možné přinášet do Chrámu prvotiny úrody. Pokračovat ve čtení “ŠAVUOT – Svátek darování Tóry” »

Seven Heavens Challah  ShavuotV úterý večer 14/5 začíná svátek Šavuot, kdy si připomínáme darování Tóry. Jako každý svátek má i tento své tradiční pokrmy. Je všeobecně známé, že na Šavuot se jedí mléčné pokrmy, které mají připomenout že židé bezprostředně po darování Tóry neznali dosti dobře zákony o kašrutu a proto jedli pouze mléčné pokrmy, další verzí pro zdůvodnění této tradice, že Tóra je čistá a bílá jako mléko. V současné středoevropské realitě je méně známé, že na Šavuot se pekla také zvláštní chala (sváteční chléb), který v sobě sjednocuje mystické a biblické symboly. Především horu Sinaj (uprostřed), sedm nebeských sfér, které musely být překonány, aby Tóra mohla být předána Mojžíšovi (kolem „hory Sinaj“). Na okrajích, z těsta vytvořené tvary ve formě Miriaminy studny, Desatera, otevřeného svitku Tóry, holubice (symbolu židovského lidu) a Mojžíšova měděného hada – nachaš nechošet. Pokračovat ve čtení “Mystický chléb pro svátek Šavuot” »

img50740V předvečer sedmého dne svátku Pesach si připomeňme událost z minulého týdne, kdy se prvního dne polosvátku – ve středu u Západní  stěny (známě jako Zeď nářků) shromáždili stovky kohenů – kněží, kteří podle židovské tradice mají právo žehnat všem židům . O svátku Pesach a Sukot se tak děje pravidelně při ranní modlitbě. Na ploše před zdí se shromáždily desetitisíce věřících. Přítomní byli i oba vrchní rabíni, rabín Východní stěny a svatých míst v Izraeli Shmuel Rabinovič a náměstek ministra pro náboženské služby Eli ben Dahan. Ten také řekl, že právě v kohenském požehnání je naděje pro smíření všech vrstev izraelské společnosti, protože nejdůležitějším aspektem je bratrská láska s kterou Koheni k žehnání přistupují. Pokračovat ve čtení “Ohlédnutí za žehnáním Kohenů u Západní stěny v Jeruzalémě + foto a video” »

Na konci šabatu – 26. května ve 22.00 hodin začíná náš dvoudenní svátek Šavuot, který potrvá do pondělního večera 28. května.

Šavuot patří do skupiny šaloš regalim (שלש רגלים) tří poutnických svátků, kdy za doby existence Chrámu konali synové Izraele třikrát ročně pouť do Jeruzaléma a přinášeli tam Hospodinu oběti (Ex 23,14-19), na Pesach, Šavuot a Sukot. Pokračovat ve čtení “Svátek darování Tóry” »

TóraZítra, v úterý večer 7. června,zahájíme náš svátek Šavuot, který v Izraeli slavíme tak, jak to předpisuje Tóra –  jeden den (6. sivanu), ale v zemích diaspory jej slavíme dva dny (6. a 7. sivanu).

Svátek se řadí mezi tzv. tři poutní svátky – שלש רגלים, kdy v době Chrámu, kdy třikrát v roce konali Izraelci pouť do Jeruzaléma.

Pokračovat ve čtení “Šavuot – svátek týdnů” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv