Vyhnání jinověrců ze zaslíbené země podle rabína Jicchaka Josefa

Rabín Jicchak Josef

Vrchní sefardský rabín Izraele Jicchak Josef pokračuje v tradici svého otce rabína Obadii Josefa z.c.l., jehož  kontroverzní výroky občas iritovaly mnohé izraelské občany a byly žádanou látkou pro komentáře novinářů a politiků.

Rabín Jicckak Josef ve své týdenní lekci uvedl, že „podle halachy (židovského náboženského práva) nesmí gój (jinověrec)  žít v zemi Izraele, pokud na sebe nepřijme sedm přikázání Noemových synů. Pokud tak neučíní, pošleme ho do Saudské Arábie.“ Rabín dále pokračoval a řekl: „Tak to je podle halachy. Nejsme agresivní a vláda nemá takovou sílu, ale tak bychom to měli dělat. Gójům (kteří nepřijmou sedm přikázání Noemových synů) je zakázáno žít v zemi Izraele. Čekáme na mesiáše a ten to vyřeší.“ Mnozí, neznalí náboženských tradic a práva, tak jak minulosti zatracovali jeho otce, budou nyní pro tato slova zatracovat i jeho syna, rabína Jicchaka Josefa. Jistě je označí za xenofobní, temně středověká, nedůstojná vrchního rabína atp. Podívejme se však, co říká Deuteronomium 10,19: „Milujte tedy hosta, neboť jste byli hosty v egyptské zemi.“ Hostem nebo příchozím גר (ger) či přesněji גר תושב (ger tošav) je míněn jinověrec, který žije v zemi Izraele a přijal na sebe sedm přikázání Noemových synů, kterými se řídí. Jaká přikázání má takový jinověrec dodržovat, aby byl považován za hosta a žil spolu s námi v zaslíbené zemi, aniž by jej kdokoli měl právo vyhnat. První důkaz o existenci tohoto zákoníku, jehož základem je První Mojžíšova 9,1-17, se nachází v Pseudoepigrafickém díle Kniha Jubilejí 7,20.  Těchto sedm přikázání nalezneme též v talmudickém traktátu Sanhedrin 56a, kde se jasně specifikují: 1. Ustanovení soudců, 2. Zákaz rouhání, 3. Zákaz modloslužby, 4. Zákaz incestu a cizoložství, 5. Zákaz vraždy, 6. Zákaz krádeže a 7. Zákaz požívat maso ze živého zvířete (Zákaz krutosti nad zvířaty).

Pokračovat ve čtení “Vyhnání jinověrců ze zaslíbené země podle rabína Jicchaka Josefa” »