… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Sukot

OLYMPUS DIGITAL CAMERA

Na osm dnů (letos od 16. do 24. 10. v diaspoře do 25.10.) se židé stěhují ze svých domovů do stánků, které si před svátkem postavili, aby v nich jedli, studovali a spali.  Jistě ne všichni tak činí, ale lze předpokládat, že alespoň jednou během svátku každý obyvatel Izraele do stánku – suky vstoupí. Tyto příbytky nás upozorňují na to, že přestože bydlíme ve zděných  domech, které nám poskytují veškerý komfort, není to samozřejmé. A stejně jako naši předkové při východu z Egypta žili po čtyřicet let ve stanech, nesmíme na to zapomenout ani dnes a být si  této situace nejen vědomi, ale i si ji tak trochu prožít.

Z Jeruzaléma lze přinášet i mnoho dobrých zpráv – jednou z nich je tradiční kněžské požehnání u Západní stěny. Důstojnost bohoslužby, které se zúčastnili tisíce modlících se z celého Izraele, nebyla narušena.

img82795

img82798

img82778

img82780

img82781

img82785

img82788

img82783

img82797

SUKA I.Dnes večer v 18.32 hod. začíná sedmidenní svátek Sukot – סוכות neboli Svátek stánků. Svátek je na památku toho, že naši předkové po východu z Egypta žili po čtyřicet let ve stáncích, v sukot. Vzhledem k tomu, že naši otcové nežili trvale na jednom místě, ale putovali z místa na místo Sinajskou pouští, přebývali ve stáncích. Sukot byly pokryty pouze palmovými listy nebo listy různých rostlin, které se na Sinaji vyskytují. Ve stínu suky mohl člověk přečkat přímý žár poledního slunce. Suka byla a dodnes je pro nás jakýmsi přechodným dočasným příbytkem, v němž pobýváme po dobu sedmi dnů. Židovský filozof Fílón Alexandrijský, který žil v 1. století o.l. v egyptské Alexandrii, která byla nejen hlavním městem Ptolemaiovského Egypta, kterou obývali bohatí Řekové a Židé. Tato alexandrijská nobilita žila v nádherných vilách a palácích obklopená přepychem té doby. Fílón proto píše: „Suka nám připomíná tu dávnou epochu, kdy naši předkové žili ve stáncích. Proto ze svátku Sukot vyvozujeme i sociální ponaučení: Člověk, který žije v bohatství je povinen si vzpomenout na tu dobu, kdy žil v chudobě. Ve dnech svého dostatku a velikosti je člověk povinen vzpomenout dnů svého ponížení, a ve dnech míru musí mít na paměti nebezpečí války. Přebývání v suce-stánku učí člověka být skromným a spokojit se s málem.“ (Alegorický výklad posvátných zákonů, 2. kniha, § 208).
Pokračovat ve čtení “SUKOT – SVÁTEK STÁNKŮ” »

LulavDnes večer zahájíme  sedmidenní svátek Sukot – סוכות neboli Svátek stánků. Pramenem pro slavení tohoto svátku jsou Hospodinova slova ve Třetí knize Mojžíšově 23,40-43. Vzpomínáme na skutečnost, že po vyjití z Egypta během čtyřicetiletého putování Sinajskou pouští žili naši předkové ve stáncích, tedy v jakýchsi dočasných příbytcích, jejichž střechu – סכך (schach) tvořily palmové či jiné větve. Tyto sukot-stánky poskytovaly synům Izraele a jejich skotu stín během nejhorších veder, která vládnou na Sinajské poušti. Proto i my vycházíme na sedm dní z našich domů a bytů a „stěhujeme se“ do stánků, abychom si alespoň symbolicky připoměli život našich předků na poušti. Svátek Sukot patří též do skupiny tří poutnických svátků – שלש רגלים (šaloš regalim), což jsou Pesach, Šavuot a Sukot, kdy každý muž měl povinnost vykonat pouť do Jeruzaléma a přinést do Chrámu oběť. Mnozí konali pouť do Svatého města i s celou svou rodinou. Svátek Sukot je též zemědělským svátkem – Svátkem sklizně – חג האסיף (chag ha-asif), kdy židovský zemědělec děkuje Hospodinu za úrodu, kterou ho obdařil (Lv 23,34-39). Se svátkem

Pokračovat ve čtení “Začíná svátek Sukot” »

imagesT5CHTN65

Nová výstavba v Haifské čtvrti Vižnic

V Haifě, přímořském městě, se stal včera příběh, který může znít jako smyšlený, ale jména aktérů jsou redakci známa. Haifa je proslulá jako bašta odborů, levicových intelektuálů a vědců se během posledních let stává také centrem chasidským. Tak není divu, že v jednom domě se v různých patrech nalézají dvě synagogy, jedna patří chasidům Vižnickým a druhá, dříve patřila Poalej Agudat Jisrael a nyní přešla do rukou chasidů Biale (anebo Biala). Vižničtí chasidé  si svojí synagogu v přízemí budovy rozšířili, nějak se nedohodli s radnicí a stavba byla označena jako nezákonná, proti čemuž se chasidé odvolali a tak probíhá zdlouhavé jednání se stavebním úřadem radnice. Předběžné opatření nařizuje zachovat stav ke dni podání oznámení o nelegální stavbě. S blížícím se svátkem Sukot však chasidé Biala potřebovali místo pro svoji suku, jako jediná možnost pro umístění suky byla shledána střecha nelegálního přístavku Vižnické synagogy. Aby nedošlo k úrazu upevnili chasidé Biala na střeše synagogy Vižnic zábradlí, čímž, narušili původní stav. Bdělý občan nepatřící k žádnému chasidskému dvoru ani k jiné židovské ortodoxní či tradiční komunitě, hbitě uvědomil policií. Mezitím stejně hbití bialští chasidé postavili i suku . Do toho přišla policie vyšetřit situaci na místě. Strážci zákona prohlédli zábradlí , suku a začali jednat, moudře se optali zda obyvatelům domu suka a zábradlí vadí. Kupodivu první, kdo podepsali před zraky ochránců zákona souhlas s existencí suky a příslušného zábradlí, nebyli v domě bydlící chasidé Vižnic, ale příznivci před rokem zesnulého rabína Ovadii Josefa z.c.l., tedy sefardští ortodoxové, po nich podepsala většina ostatních obyvatel domu, snad kromě bdělého občana, který policii povolal. Konečný verdikt tedy zní, stav přístavku, který je klasifikován dosud jako nezákonný nebyl změněn, protože stavba nalézající se na jeho střeše musí být podle rozhodnutí izraelské policie odstraněna ihned po skončení svátku Sukot. Kdo by chtěl, mohl by tento příběh zasadit do carského Ruska, rakousko-uherského Mukačeva či New Yorku třicátých let, ale jedná se skutečně o Izrael roku 2014.

luach15. ledna 1793, 2. Ševat 5553 se lúza pokusila zapálit židovské ghetto v Římě, ale déšť oheň uhasil. Římští židé pak tento den slavili jako svátek, jako „římský purim“ (Mo’ed di Piombo). Římské ghetto existovalo od roku 1555, kdy papež Pavel IV. bulou Cum nimis absurdum nařídil segregaci židů do zdmi obehnané čtvrti se třemi bránami, které se na noc zamykaly.

Židé byli také podrobeni různým omezením a ponižování včetně zákazu vlastnictví nemovitostí, léčení křesťanů a povinnosti účastnit se o šabatu katolických kázání. Během každoročního římského karnevalu byli nuceni spoře odění židé závodit po hlavní ulici přičemž dav je urážel, házel na ně odpadky a mlátil je, což zpravidla vedlo k úmrtím.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 2. Ševat” »

V Bangkoku působí několi komunit Chabadu, jak jsme informovali v dubnu 2013. Také nyní během  Vysokých  svátků tyto komunity připravily pro své členy a mnohé židovské turisty sukot – stánky. Na jeden ze tří těchto stánků, které stojí v Bangkoku se můžeme podívat prostřednictvím fotografie.

Khlong Toei-20130923-00741

V Izraeli a diaspoře slavíme sedmidenní (v diaspoře osm dní) svátek Sukot. Jednou z událostí během svátku je i tradiční žehnání kohenů u Západní stěny Chrámové hory. Toto požehnání je vzpomínkou na požehnání kohenů v Chrámu během poutního svátku Sukot a Pesach. V Izraeli byla tato tradice obnovena po roce 1967, kdy židé získali přístup k Západní stěně.  Při požehnání byli přítomni také nedávno zvolení vrchni rabíni Izraele rabín David Lau a rabín  Jitzchak  Josef.

Pokračovat ve čtení “Požehnání kněží – kohenů u Západní stěny fotoesej + video” »

cyklosuka

Cyklosukot v akci
© Chabad.org

V roce 2009 dostal 16 letý Levi Duchman bláznivý nápad: Proč nepostavit mobilní Suku taženou na kole? Myšlenka dávala teenagerovi smysl a ukázalo se, že není až tak bláznivá. Dnes se cyklosuky prohání na kolech v desítkách měst ve čtyřech zemích.

Suka, dřevěný nebo plátěný příbytek krytý zelenou větvovou střechou, je nedílnou součástí osmidenního svátku Sukot, který začal večer ve středu 18. září. Je místem, kde Židé jedí, studují, modlí se a obecně v ní tráví celý týden. Těm kdo nemají vlastní suku dává cyklosuka možnost uvnitř pojíst a při modlitbách třást čtyřmi druhy rostlin, neboli „čtyřmi druhy“ v lulavu .
Pokračovat ve čtení “Cyklosuka, aneb „Zařaďte na svátky správnou rychlost“” »

a4[1]Dnes večer zahajujeme náš sedmidenní svátek Sukot – Svátek stánků. Ve Třetí knize Mojžíšově 23,42-43 čteme: „Sedm dní budete bydlet ve stáncích, aby všechna vaše pokolení věděla, že jsem přechovával syny Izraele ve stáncích, když jsem je vyvedl z egyptské země….“

Na paměť této události, kdy naši předkové během svého čtyřicetiletého putování pouští Sinajského poloostrova žili ve stáncích, tak i my tím, že měníme naše pohodlná stálá obydlí za stánky, se ztotožňujeme nejen s jejich vnitřním duchovním světem, ale i odkazem, který zanechali dalším pokolením. Přikázání – micva, která nám ukládá po celých sedm svátečních dní přebývat v suce, je pozitivní micvou, která je vymezena určitým časovým limitem, tudíž je od ní žena osvobozena. To však neznamená, že by ženy měly sedět odděleně mimo suku. Naopak, není nic krásnějšího, než když celá rodina sedí ve stánku pospolu a raduje se ze sváteční atmosféry. Tím chce halacha říci, že když žena z nějakého důvodu nemohla sedět ve stánku, tak neporušila náboženský zákon. V suce pronášíme večerní i dopolední sváteční požehnání – kiduše, ve stánku žehnáme nad chalou a jíme všechna sváteční jídla, v suce se též učíme a mnozí souvěrci tam i spí. Antický židovský filozof Filon Alexandrijský žijící v 1. stol. o.l. psal, že suka nám připomíná onu dobu, kdy naši předkové žili ve stáncích a z ní vyvozujeme též sociální ponaučení: Člověk, který žije v bohatství a přepychu, je povinen mít na paměti dobu, kdy býval chudým. Významný a všemi vážený člověk nemá zapomenout na dobu, kdy byl člověkem prostým a bezvýznamným. Člověk, který vyměnil pohodlí svého domu za pobyt ve stánku, se tak učí být skromným a spokojit se s málem. Náš stánek – suka také nazýváme stánkem míru – סוכת שלום , neboť vyjadřuje odvěkou touhu našeho národa po míru, což dokládají i závěrečná slova z večerní modlitby pro šabaty a svátky השכיבנו : „A rozprostři nad námi příbytek Svého míru. Požehnaný jsi Ty, Hospodine, jenž rozprostíráš přístřešek míru nad námi a nade vším Svým lidem Izraele a nad Jeruzalémem.“

Pokračovat ve čtení “Svátek Sukot – svátek stánků” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Duben 2017
Po Út St Čt So Ne
« Bře    
 12
3456789
10111213141516
17181920212223
24252627282930
Archiv