… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Švýcarsko

Eilat-Ashkelon-Oil-PipelinePodle oznámení prezidenta Švýcarské arbitrážní komise Urse  Webera – Stechera musí Izrael zaplatit Íránu 1,1 miliardu dolarů za používání ropovodu Eilat Ashkelon pipeline, ten patří izraelské státní firmě Trans-Asiatic Oil (TAO).  Ropovod, v Íránu patří Iran’s National Iranian Oil Company (NIOC) měl sloužit a také po dobu 11 let sloužil k dodávkám íránské ropy do Evropy. Během vlády šáha Rézy Pahlávího byl mezi Íránem a Izraelem čilý obchodní ruch, to vše ustalo v důsledku Islámské revoluce v roce 1979, tehdy byly také přerušeny diplomatické styky mezi Izraelem a Íránem a ustala hospodářská spolupráce.  NIOC již od počátku osmdesátých let žádal proplacení nafty dodané  ještě před revolucí. K tomu došlo tak, že Izrael si ponechal své podíly ze zestátněné íránské Trans Asiatic Oil, sídlící ve Švýcarsku. V roce 2015 byl Izrael arbitrážním soudem  odsouzen k proplacení výdajů na jednání arbitrážního soudu ve výši 450,000 Švýcarských franků. Proti tomu se Izrael odvolal, ale spor prohrál a  byl nucen částku zaplatit. Izrael odmítá splatit výše uvedenou částku a argumentuje americkým zákonem „Trading with the Enemy Act„, ten zakazuje obchodovat mezi znepřátelenými státy.

Pokračovat ve čtení “Švýcarský arbitr: Izrael musí zaplatit Íránu více než miliardu dolarů” »

Screenshot Arutz 2

Screenshot Arutz 2

Když včera (22.1.) přistál izraelský vládní speciál na letišti v Zurychu, navedli jej pracovníci letiště na místo v těsném sousedství Íránského letadla v němž na summit v Davosu přicestoval íránský prezident Hasan Rúhání. Novináři se izraelského prezidenta zeptali, co tomu říká, odpověděl se svým pověstným humorem: „Zpátky poletíme společně s Íránci.“

luach

9. ledna 1349, 19. ševatu 5109, byli v Basileji ve Švýcarsku Židé zaživa upáleni v dřevěném domě, postaveném zvláště k tomuto účelu. Židovská komunita v Basileji vzkvétala do roku 1348, kdy její členové byli obviněni z otrávení studní během epidemie černého moru. To spustilo různé persekuce: židovské děti byli násilně křtěny, 600 Židů bylo upáleno na hranici a zbytek upálen zaživa v dřevěném domě.

Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 19. Ševat” »

luach15. listopadu 1348, 23. Kislev 1509, v souvislosti se zničující epidemií Černého moru, která následně zabila 25 milionů Evropanů, oznámili švýcarští představitelé, že Židé (při mučení) přiznali, že jako součást mezinárodního židovského spiknutí otrávili prameny v údolí Rýnu.

Zpráva byla ochotně přijata šlechtou, která Židy odmítala jako hospodářskou konkurenci a která jim dlužila peníze z půjček. Tak začal „rok teroru“, během něhož byla zničena většina židovských komunit v oblasti a tisíce Židů zaživa upáleny.

luach20. srpna 1893, 8. Elul 5653, byla ve Švýcarsku košer porážka postavena mimo zákon – zákaz trvá dodnes. Téhož roku byla košer porážka zakázána v Sasku v Německu. Dnes ji zakazuje také Norsko, Polsko a další evropské země, jako Velká Británie, zákaz zvažují. V některých případech mají tyto zákazy antisemitskou povahu, ale formálně jsou zdůvodněny humanitou. Pro židovskou komunitu je to jedna z velmi citlivých otázek. Jedním z prvních nařízení, poté kdy se v roce 1933 v Německu dostali k moci nacisté, byl zákaz košer porážek – skutek plný příšerné ironie, vezmeme-li v úvahu, že předcházel nacistickému povraždění 6 milionů Židů.

luach 23. srpna 1903, 30. avu 5663, se v Basileji ve Švýcarsku sešel VI. sionistický kongres. Theodor Herzl představil Britům návrh na dočasnou židovskou domovinu v Ugandě, kam by se mohli uchýlit bezprostředně ohrožení prchající ruští Židé. Osídlení mělo být politicky nezávislé, s židovským guvernérem a židovskou vládou. Herzl věřil, že plán propůjčil sionismu důležitou pečeť legitimity. Sionistický kongres plán schválil a rozhodl vyslat do Afriky průzkumnou expedici. Myšlenka se nicméně setkala s neoblomným odporem a sionistické hnutí rozdělila. Ugandský plán byl odmítnut o dva roky později, a později byly vyslány průzkumné mise do Iráku, Libye a Angoly. Plánem, který se začal realizovat byl tzv. Galvestonský plán, v jehož rámci přesídlili 9.300 Židů do Texasu. Nakonec bylo uznáno, že se židovskou domovinou může stát jen Země Izrael, s jejím hlubokým historickým a duchovním židovským spojením.

izraelská vlajkaČeská republika minulý čtvrtek hlasovala v OSN proti uznání Palestiny jako nečlenské země OSN. Byla jedinou zemí Evropské unie, a vedle USA a Kanady také jedinou západní zemí, která se tak rozhodla.

Česká diplomacie svůj krok, který je v souladu s českou zahraniční politikou, odůvodnila tím, že nesouhlasí s jednostrannými kroky, které „mohou poškodit či ohrozit mírový proces vedoucí k dvoustátnímu řešení“. Podle Černínského paláce se Česká republika obává, aby změna nevyústila v další odklad obnovení mírového procesu. „Plně podporujeme legitimní aspirace Palestinců na plnohodnotnou státnost a jsme připraveni přispět k její materializaci prostřednictvím podpory přímých jednání v rámci mírového procesu,“ prohlásilo Ministerstvo zahraničních věcí. Podle Černínu může být „společného cíle – kterým je Stát Izrael a nezávislý, demokratický, souvislý a životaschopný Stát Palestina, žijící vedle sebe v míru a bezpečí – dosaženo pouze přímými jednáními.“

Pokračovat ve čtení “Česká zkušenost a Izrael” »

Zemský hejtman rakouské spolkové země Vorarlbersko (Vorarlberg) Markus Wallner z Rakouské lidové strany (Österreichische Volkspartei, ÖVP) doporučil nemocnicím v jeho regionu neprovádět obřízky u chlapců z náboženských důvodů.  Toto jeho doporučení vychází ze situace, která nastala v Německu po té, kdy soud v Kolíně vydal zákaz provádět obřízky z náboženských důvodů. Tento rozsudek se ovšem netýká celého Německa, tím méně Rakouska.

Prezident Islámského společenství v Rakousku Fuad Sanac tento krok vidí jako omezení náboženské svobody. Předseda židovské obce ve Vídni Oskar Deutsch označil výrok Wallnera jako nerozumný. Wallner se ve svém doporučení opírá o rozsudek kolínského soudu, který vidí jako inspirativní pro Rakousko, které v této oblasti nemá žádné zákonné ustanovení.

Pokračovat ve čtení “Zákaz obřízek již i v Rakousku” »

Stálá mise České republiky při OSN v New YorkuRada OSN pro lidská práva, jejímž členem je až do roku 2014 také Česká republika, včera přijala sérii pěti protiizraelských rezolucí a také rezoluci o stavu lidských práv v Íránu.

V 47členném orgánu se proti jednostrannému odsuzování Izraele postavily pouze USA. Česká republika z pěti protiizraelských rezolucí dvě podpořila a ve třech případech se hlasování zdržela.

Rada, jak vidno níže, sestává z reprezentativního vzorku zemí světa, z nichž většinu bychom těžko zařadili mezi země, které respektují lidská práva. Přesto, anebo snad právě proto, se tyto země nezdráhají nalézt obětního beránka, vůči němuž pravidelně schvalují série rezolucí, zatímco jinde ve světě umírají lidé po tisících.

Pokračovat ve čtení “Česko podpořilo v OSN některé protiizraelské rezoluce, vyšetřovací misi odmítlo” »

CERN

Evropská organizace pro jaderný výzkum

Izraelská vláda v neděli schválila členství Izraele v největší vědecké organizaci svého druhu na světě – v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN, European Organization for Nuclear Research, Organisation Européenne pour la Recherche Nucléaire, dříve Conseil Européen pour la Recherche Nucléaire).

CERN se – jak už názvu vyplývá – zabývá fyzikou a vytvořil nejmodernější, nejpokročilejší a nejdražší vědeckou infrastrukturu na světě v oblasti urychlování částic.

Pokračovat ve čtení “Izrael se připojí k CERN, prestižní evropské výzkumné organizaci” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Archiv