… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Terezín

11144613_741800245939951_370011308_oDnes, 27.1.1945 před 72 lety byl Rudou armádou  osvobozen vyhlazovací tábor Osvětim, tedy spíše to co z něj zbylo a ti, kteří tam zbyli. Z pohledu mladého člověka je mnohdy otravné poslouchat stejné příběhy o utrpení, hrůze  případně hrdinství. Možná přišel čas podívat se na historii konečně jiným pohledem, z jiného úhlu. Je sice pohodlnější sedět či postát na pietním shromáždění vyslechnout projev, trochu hudby a zasmušile odejít na teplý oběd, či večeři a zanechat tu „divnou epizodu“ za dveřmi normálního života. V současné historické konstelaci je třeba se podívat na Šoa jako na univerzitu života. Je třeba se učit a otevřít i Pandořiny skříňky, tak jak to udělala Elena Makarová, která se již více než 30 let zabývá  historii Šoa a jejím poselstvím a také  historii méně dávnou. Učitelka výtvarné výchovy z Moskvy se pro svoje další pedagogické působení inspirovala knihou Kreseb terezínských dětí, kterou jí manžel přivezl z Prahy (Ona sama do ciziny vyjet nesměla, KGB pro to mělo své důvody). Kresby z Terezína byly z pohledu pedagoga svobodnější, než kresby dětí v SSSR. Lena pochopila, že za tím je pedagogické působení a vliv vězeňkyně Terezínského gheta Friedl Dicker Brandeis. O ní v roce 1988 v tehdejším Státním židovském muzeu připravil výstavu Arno Pařík. Lena Makarová si  pod vlivem kreseb a materiálů o Terezíně kladla otázku o tom, zda k svobodě je  možné vychovat anebo zda si svobodu neseme v sobě. Otázky které si musíme klást i dnes. Morální úroveň, které se podařilo zachovat v Terezíně nám mohou pomoci i dnes dodržet etické hodnoty, tak snadno mizející  ve světě plném emocí a technologií.

Pokračovat ve čtení “3000 osudů a jeden příběh – k mezinárodnímu dni Holokaustu + video” »

IMG_20150127_165026-1-635x357

Památník Terezín Foto: Times of Israel/Marissa Newman

Izraelská media podrobně informovala o pietním aktu v Terezíně, který byl i díky řečníkům kteří promluvili velice důstojným zakončením negativně medializovaného setkání u příležitosti 70. výročí osvobození vyhlazovacího tábora v  Osvětimi – Březince. V Terezíně promluvil tajemník Feferace židovských obcí Tomáš Kraus, syn rodičů, kteří Terezínem prošli a jejichž cesta vedla odsud do Osvětimi. Jeho otec František R. Kraus bezprostředně po válce popsal hrůzy Osvětimi v knize  Plyn, plyn . . . pak oheň  . Dalším z řečníků byl bývalý vrchní izraelský rabín Jisrael Meir Lau, který krátce charakterizoval naši situaci slovy: „Na minulosti nemůžeme nic změnit, ale budoucnost můžeme učinit lepší.“ Toto zdánlivě jednoduché poselství je velmi aktuální a skutečnost, že se pietní akt konal s vyloučením veřejnosti z důvodu obav o bezpečnost přítomných je více než varovným znamením  toho, že na rabínově touze po lepší budoucnosti je třeba ještě těžce pracovat. Jménem přeživších z Československa promluvil Prof. DrSc. Felix Kolmer. Tradiční modlitby za zemřelé pronesl kantor se sborem. Přitomnost dětského sboru vnesla do setkání atmosféru naděje na lepší časy. Je nesporné, že pietní akt v Terezíně byl důstojný a hoden památky obětí genocidy.

Pokračovat ve čtení “Pietní akt v Terezíně byl důstojný ale s vyloučením veřejnosti + videa” »

1227583_1176736__DSC4199_cutMinistr zahraničních věcí Lubomír Zaorálek se ve dnech 26.-27. ledna 2015 zúčastní 4. mezinárodního fóra Let My People Live! Akci, která má připomenout oběti holocaustu a současně upozornit na projevy antisemitismu a netolerance v současné společnosti, pořádá Evropský židovský kongres ve spolupráci s Evropským parlamentem a Českou republikou.

Šéf české diplomacie se během fóra zúčastní setkání politických představitelů na Pražském hradě a pietní akce k uctění památky obětí holocaustu v Terezíně. Akce v Terezíně proběhne 27. ledna 2015 od 15:00.

Pokračovat ve čtení “Ministr Zaorálek na mezinárodním fóru Let My People Live!” »

let-my-people-live

Parafrází na Mojžíšova slova faraonovi z 2. knihy Mojžíšovy, kapitola 5 verš 1 – שלח את עמי (propusť můj lid)   je úvodní motto setkání evropských Židů v Praze při příležitosti sedmdesátého výročí osvobození Osvětimi. V Tóře žádá Mojžíš o svobodu, dnes Židé žádají o právo na život, které jim je různými uzurpátory moci odpíráno. Jak dalece pražské setkání ovlivní tento pohled na Židy či židy nevíme, ale každé setkávání a dialog mají má svůj smysl.

Pokračovat ve čtení “Nech můj národ žít” »

imagesG1XRQ3AL

V Terezíně

images7OWWX2OJ

současná fotografie

Ve středu, 2. dubna se uskuteční v izraelském městě Even Jehuda slavnostní premiéra dětské opery Brundibár. Premiéry se mají zúčastnit chargé d’affaires České republiky v Izraeli Karel Pažourek, americký velvyslanec v Izraeli Daniel B. Shapiro, izraelský ministr školství Šaj Piron a další významné osobnosti.

Herci a zpěváky v této opeře budou žáci Americké mezinárodní školy sídlící v izraelském městě Even Jehuda. Tato opera byla poprvé uvedena 23. září 1943 v terezínském ghettu. Operu Brundibár nastudoval s dětmi ghetta hudební skladatel Hans Krása (1899-1944), který o rok později, v říjnu 1944 zahynul v osvětimských plynových komorách. V Terezíně se tato opera dočkala asi 50 repríz. Vzácným hostem na slavnostní premiéře opery Brundibár v Even Jehuda bude i poslední dosud žijící dětská herečka Ella Steinová, dnes Ela Weissbergerová, která vystupovala v terezínské opeře, když jí bylo třináct let. Na premiéru Brundibára přijede Ela Weissbergerová ze Spojených států, kde žije. I po více než sedmdesáti letech Ela Weissbergerová vzpomíná na zvláštní prožitek, kterým pro ní bylo uvedení opery v terezínském ghettu. Vzpomíná, jak soudržnost a přátelství mohou zvítězit nad zlem a překonat otřesné podmínky, v nichž žily dětští vězňové ghetta. Opera Brundibár v nastudování žáků Americké mezinárodní školy v Even Jehuda bude z jejich strany též důstojnou vzpomínkou k sedmdesátému výročí likvidace tzv. terezínského rodinného tábora v Osvětimi.

2011-09-06-Olenik Yard (2)V pátek 10/5 se v kibucu  Givat Hayim Ichud v památníku – muzeu Bejt Terezín uskutečnilo výroční zasedání na kterém kromě informace, kterou podal ředitel památníku Oded Breda  o dění v památníku promluvili také velvyslanci České republiky Tomáš Pojar a Slovenské republiky Radovan Javorčík  a další významní hosté. Přednášku o rozporu mezi demokracii a politickým islamismem přednesl Assaf Regev z Haifské univerzity.

Pokračovat ve čtení “Výroční setkání v Bejt Terezín” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Červen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
2627282930  
Archiv