… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




Vrchní rabinát Izraele

Zevulun Kalfa

Zevulun Kalfa

Dohoda mezi stranami Šas (Sefardští strážci Tóry) a Bajit Jehudi (Židovský domov) o jmenování aškenázského a sefardského vrchního rabína Izraele vyústila v předložení návrhu zákona, který má v případě těchto rabínů zrušit věkovou hranici nanejvýše 70 let.

Návrh formálně předložený poslancem Zevulunem Kalfou (Bajit Jehudi), by v případě schválení umožnil jmenování rabiho Jaakova Ariela (Yaakov Ariela) aškenázským vrchním rabínem. Nahradil by tak dosavadního rabího Jonu Mecgera (Yonah Metzger), zatímco sefardským vrchním rabínem by byl znovu jmenován dosavadní rabín Šlomo Amar (Shlomo Amar).

Pokračovat ve čtení “Taktizování při přípravě výběru nových vrchních rabínů Izraele” »

Moše Feiglin

Moše Feiglin

Poslanec strany Likud Moše Feiglin (Moshe Feiglin) oznámil svůj záměr předložit zákon, který by namísto dvou vrchních rabínů Izraele nově ustanovil jen vrchního rabína jediného.

Feiglin, stojící v čele likudnické frakce Manhigut Jehudi (Židovské vedení) uvedl, že návrh zákony by stanovil, že všechny proudy židovství v Izraeli reprezentuje jediný vrchní rabín.

Izrael již po desetiletí má dva vrchní rabíny – aškenázského a sefardského, kteří odrážejí významné rozdíly ve zvyklostech mezi evropskými a východními Židy při různých životních událostech jako jsou manželství, dodržování Pesachu nebo čistota rodiny.

Pokračovat ve čtení “Moše Feiglin chce jediného Vrchního rabína Izraele” »

rabín Šlomo Amar

rabín Šlomo Amar

img107528

rabín Jona Metzger

V dnešním (17. dubna) vydání deníku  Jisrael ha-jomישראל היום vyšla  zajímavá stať Jehudy Schlesingera , která se zabývá budoucí volbou vrchních izraelských rabínů a jak se k ní staví hnutí náboženských sionistů – strana Židovský důmבית יהודי.

Připomeňme, že formálně nejvyššími duchovními představiteli Izraele jsou dva vrchní rabíni, aškenázský a sefardský,  volení na desetileté funkční období. Současnými vrchními rabíny jsou sefardský Šlomo Amar (*1948) a aškenázský Jona Metzger (*1953), kteří byli zvoleni 12. nisanu roku 2003, tedy letos 23. března (12. nisanu) mělo skončit jejich funkční období. Z objektivních příčin se tak nestalo, neboť 23. ledna byly volby do Knesetu a potom téměř měsíc trvaly koaliční rozhovory , než byla 18. března ustavena vláda. Tradičně dvě velká seskupení usilují o vliv na volbu vrchního aškenázského rabína. Na jedné straně to jsou ortodoxní kruhy (mitnagdim – litvaci a neoficiálně i některá chasidská uskupení), které prosazují kandidáty jim blízké, i když v mnoha případech považují vrchního aškenázského rabína spíše za politického představitele a ne za nejvyšší halachickou autoritu. Po mnoho desetiletí vycházeli z těchto voleb vítězně právě kandidáti, kteří měli důvěru ortodoxních kruhů. Tentokráte by náboženští sionisté chtěli tuto „dlouholetou tradici“ změnit tím, že našli hned několik vážených kandidátů na úřad vrchního aškenázského rabína Izraele. Jsou  to rabín Jakob Šapira (*1950), představený ješivy Merkaz ha-Rav v Jeruzalémě, rabín Eliezer Igra (*1954), dajan Nejvyššího rabínského soudu a rabín obce Kfar Maimon, rabín Jakob Ariel (*1937), vrchní rabín Ramat Ganu a náboženská a halachická autorita náboženských sionistů a konečně rabín David Stav (*1960), rabín obce Šoham a předseda sdružení rabínů Tzohar. Velmi vážený v hnutí náboženských sionistů, rabín Chajim Drukman přišel s iniciativou, aby hnutí prosazovalo na úřad vrchního rabína rabi Jakoba Ariela. Nejen dle jeho mínění, ale dle názoru mnoha představitelů strany Židovský dům, je rabín Ariel nejlepším kandidátem na funkci vrchního rabína Izraele. Za zmínku stojí, že rabín Ariel kandidoval již před deseti lety, ale tehdy byl zvolen rabín Jona Metzger, který měl větší podporu ortodoxních kruhů. Před kandidaturou rabína Ariela stojí ještě jeden vážný problém. Podle zákona se totiž o funkci vrchního izraelského rabína může ucházet pouze kandidát do sedmdesáti let. Rabín Jakob Ariel již překročil tuto věkovou hranici. Mnozí představitelé náboženských sionistů však nepovažují za nemožné změnit tento zákon, neboť sefardská strana ŠAS (Šomrej Tora Sfaradim) usiluje o přijetí nového „osobního“ zákona, který by umožnil současnému vrchnímu sefardskému rabínovi Šlomo Amarovi zůstat ve funkci ještě jednu kadenci. I když volba vrchního aškenázského a sefardského rabína nebude jistě tak sledovaná jako volby do Knesetu, neznamená to, že je bezvýznamná. Zvláště v zemi, kde zhruba devadesát procent národa jsou věřící, neboť i velká část těch, kteří se považují za sekulární Židy, věří v existenci Boha či v něco, co nedokáží definovat, ale co řídí vesmír .

papež František

papež František předstupuje před věřící těsně po zvolení

Izraelský prezident, stejně jako Vrchní rabinát přivítali včerejší volbu kardinála Jorgeho Marii Bergoglia SJ papežem a vyjádřili naději, že spolupráce s papežem Františkem bude stejně pozitivní jako s jeho předchůdci Janem Pavlem II. a Benediktem XVI.

„V posledních 12 letech existoval mezi Vrchním rabinátem Izraele a Vatikánem bohatý a produktivní dialog,“ uvádí se v prohlášení izraelského náboženského úřadu. Spolupráce byla úzká v řadě důležitých záležitostí včetně „zákazu užívání jména B-žího k ospravedlňování teroru, při ochraně svatosti života a svatosti rodiny.“

Pokračovat ve čtení “Prezident Šimon Peres a Vrchní rabinát Izraele uvítali volbu nového papeže” »

foto catholicnews.com

foto catholicnews.com

Zpráva o rozhodnutí papeže Benedikta XVI. abdikovat  je v Izraeli pozorně sledována a spekulace o důvodu tak náhlého rozhodnutí jsou neméně intenzivní jako v zemích, kde katolická církev má mnohem více věřících, než je tomu v Izraeli.

Vrchní aškenázský rabín Jona Mecger (Yona Metzger) řekl, že během papežství Benedikta XVI. byly vztahy mezi Vatikánem a Izraelem na velmi dobré úrovni a oba státy spolu vedly plodný dialog. Připomínáme, že v roce 2012 byl jmenován nový papežský nuncius v Jeruzalémě a jedno z posledních diplomatických jednání, kdy došlo k dohodám mezi Izraelem a Vatikánem, vedl na počátku letošního roku náměstek ministra zahraničí Daniel Ajalon.

Ariel Atias, Arje Deri, Eli Jišaj

předsednictvo Šas (zleva) – Ariel Atias, Arje Deri, Eli Jišaj

Napětí a spory mezi sefardskou charedi stranou Šas a národně náboženským Bajit Jehudi (Židovským domovem) jsou ve skutečnosti bojem o kontrolu Ministerstva náboženských služeb (המשרד לשירותי דת) a Vrchního rabinátu (הרבנות הראשית לישראל).

Tvrdí to web Jisrael HaJom (Izrael dnes) s odvoláním na nejmenovaného poslance Bajit Jehudi.

Přestože se Bajit Jehudi navenek vyslovuje vůči Šas relativně vstřícně, dává přednost tomu, aby Šas v koalici nebyla. „Dává smysl, aby Šas ve vládě nebyla a Jahadut HaTora (Sjednocený judaismus Tóry) ano. Problém máme jen se Šas, od voleb na nás útočili při každé příležitosti,“ uvedly zdroje z Židovského domova.

Pokračovat ve čtení “Bojují Šas a Židovský domov o Vrchní rabinát?” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Září 2019
Po Út St Čt So Ne
« Kvě    
 1
2345678
9101112131415
16171819202122
23242526272829
30  
Archiv