… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




židovské svátky

img70668

Rabín IDF Rafi Peretz přinesl ministru obrany Moše Jaalonovi vše potřebné pro oslavu svátku.

 

LulavDnes večer zahájíme  sedmidenní svátek Sukot – סוכות neboli Svátek stánků. Pramenem pro slavení tohoto svátku jsou Hospodinova slova ve Třetí knize Mojžíšově 23,40-43. Vzpomínáme na skutečnost, že po vyjití z Egypta během čtyřicetiletého putování Sinajskou pouští žili naši předkové ve stáncích, tedy v jakýchsi dočasných příbytcích, jejichž střechu – סכך (schach) tvořily palmové či jiné větve. Tyto sukot-stánky poskytovaly synům Izraele a jejich skotu stín během nejhorších veder, která vládnou na Sinajské poušti. Proto i my vycházíme na sedm dní z našich domů a bytů a „stěhujeme se“ do stánků, abychom si alespoň symbolicky připoměli život našich předků na poušti. Svátek Sukot patří též do skupiny tří poutnických svátků – שלש רגלים (šaloš regalim), což jsou Pesach, Šavuot a Sukot, kdy každý muž měl povinnost vykonat pouť do Jeruzaléma a přinést do Chrámu oběť. Mnozí konali pouť do Svatého města i s celou svou rodinou. Svátek Sukot je též zemědělským svátkem – Svátkem sklizně – חג האסיף (chag ha-asif), kdy židovský zemědělec děkuje Hospodinu za úrodu, kterou ho obdařil (Lv 23,34-39). Se svátkem Pokračovat ve čtení “Začíná svátek Sukot” »

KOL NIDREJe podvečer 3. října. Zanedlouho se v synagógách bude pronášet modlitba Kol nidrej, kterou se zahajuje Jom kipur neboli Den smíření. Také rodina Č. z ortodoxního izraelského města El’ad se připravuje na odchod do synagógy. Když paní Č. otevřela dveře svého bytu, dočkala se nebývalého překvapení. Před dveřmi uviděla průsvitnou krabici se šperky a hotovostí, které jí někdo před dvěma měsíci ukradl. Na tento „sváteční dárek“ paní Č. jen tak nezapomene. Neznámý pachatel se před dvěma měsíci vloupal do jejího bytu, odkud ukradl zlaté šperky a peníze. Tehdy šla paní Č. po poledni vyzvednout dceru z jeslí a dveře bytu pouze zabouchla, ale nezamkla. Když se vrátila, zjistila, že měla nevítanou návštěvu, která si odnesla její šperky a hotovost z peněženky, kterou nechala ležet doma na stole. Pokračovat ve čtení “Je nám povoleno modlit se s hříšníky – jomkipurový příběh” »

imagesT5CHTN65

Nová výstavba v Haifské čtvrti Vižnic

V Haifě, přímořském městě, se stal včera příběh, který může znít jako smyšlený, ale jména aktérů jsou redakci známa. Haifa je proslulá jako bašta odborů, levicových intelektuálů a vědců se během posledních let stává také centrem chasidským. Tak není divu, že v jednom domě se v různých patrech nalézají dvě synagogy, jedna patří chasidům Vižnickým a druhá, dříve patřila Poalej Agudat Jisrael a nyní přešla do rukou chasidů Biale (anebo Biala). Vižničtí chasidé  si svojí synagogu v přízemí budovy rozšířili, nějak se nedohodli s radnicí a stavba byla označena jako nezákonná, proti čemuž se chasidé odvolali a tak probíhá zdlouhavé jednání se stavebním úřadem radnice. Předběžné opatření nařizuje zachovat stav ke dni podání oznámení o nelegální stavbě. S blížícím se svátkem Sukot však chasidé Biala potřebovali místo pro svoji suku, jako jediná možnost pro umístění suky byla shledána střecha nelegálního přístavku Vižnické synagogy. Aby nedošlo k úrazu upevnili chasidé Biala na střeše synagogy Vižnic zábradlí, čímž, narušili původní stav. Bdělý občan nepatřící k žádnému chasidskému dvoru ani k jiné židovské ortodoxní či tradiční komunitě, hbitě uvědomil policií. Pokračovat ve čtení “Skutečný příběh k svátku Sukot” »

V aškenázských synagogách se nyní věřící modlí slichot – kajícné modlitby, kterými prosíme Boha o odpuštění. Proto je vhodné si opět připomenout tradici, kterou nám přináší Mišna, traktát Joma.


Židovská náboženská literatura má zvláštní rys. Bez okolků a naprosto neúprosně hovoří o chybách, omylech a přešlapech a to dokonce i u těch lidí, u kterých by si to v jiných náboženstvích nikdo nikdy nedovolil. Určitá sebekritičnost a schopnost podívat se na sebe s nadhledem zjevně není rys, který by se u lidu Izraele vyvinul až v průběhu staletí života v ghettech, ale je, alespoň pokud můžeme soudit dle svatých písem, jeho esenciální součástí po celá tisíciletí. Tóra, proroci i spisy neúprosně hovoří o chybách a omylech praotců, proroků a králů. Tam, kde psaná Tóra končí, pokračuje v této tradici neméně intenzivně Tóra ústní. Pokračovat ve čtení “Jom kipur 5775 je za dveřmi – Mišna, traktát Joma (+ PDF ke stažení)” »

jerusalem-kotel-787711Dnes večer zahájíme první sederovou večeří náš osmidenní svátek Pesach – Svátek překročení, kdy Hospodin při poslední desáté egyptské ráně překročil – minul domy synů Izraele a nezabíjel v nich prvorozené. Znamením Všemohoucímu byla krev obětovaného jehněte (beránka), kterou v předvečer 15. dne nisanu synové Izraele potřeli obě veřeje svých příbytků (mazuza, mezuzot) a nadpraží. Kde bylo znamení krve, ten příbytek Hospodin minul. Obětováním jehněte se synové Izraele vzepřeli egyptskému pohanskému kultu, neboť vlastně obětovali egyptského beraního boha Chnuma. Název „Chag ha-Pesach“ dali tomuto svátku mnohem později až židovští učenci. V Tóře se tento svátek nazývá Chag ha-macot – Svátek nekvašených chlebů. Název je odvozen od skutečnosti, že v tu noc, kdy Všemohoucí hubil prvorozené v Egyptě, vyšli synové Izraele v takovém spěchu, že si ani nemohli připravit (upéct) chléb na cestu. Vzali si na ramena pytle s moukou a spěšně vyšli z Egypta. Teprve cestou si pekli nekvašený chléb – macot. Pokračovat ve čtení “Několik slov k svátku Pesach” »

luach4. kislevu 346 př.o.l. přijela do Jeruzaléma delegace babylonských Židů, aby se zeptala proroka Zachariáše, zda má být svátek Tiša B’Av (Tisha B’Av) do budoucna zrušen (Zachariš kapitola 7.). Tiša B’Av je vzpomínka na zničení Chrámu, a tou dobuou byl právě budován Druhý Chrám.

Odpověď, zachycená v Talmudu, zněla, že pokud Izrael zůstává pod cizí vládou, potud svátek zůstává – i když je Chrám postaven. Ale pokud je Chrám postaven a Izrael si vládne sám, pak se svátek má změnit na den oslav. Protože Druhý Chrám byl následně zničen (také na Tiša B’Av, o 420 let později Římany), je tento svátek dnes připomínán stále jako židovský národní den smutku.

 

luachVýročí Israela Baka (1797 – 9. 11. 1874, 29. chešvanu 5635), průkopníka knihtisku v moderním Izraeli. V 16. století bylo v severoizraelském městě Safedu (Tzfat) vytištěno šest knih. Trvalo dalších 245 let, než byla ve Svaté zemi vytištěna další hebrejská kniha poté, kdy se Bak přestěhoval z Ukrajiny do Izraele. Zřídil hebrejskou tiskárnu v Safedu a vytiskl sidur a knihu Leviticus (3. knihu Mojžíšovu) s komentáři. V roce 1837 jeho tiskárnu zničilo zemětřesení a drúzská revolta následující rok zničila jeho podnik znovu. Bak se poté v roce 1841 přestěhoval do Jeruzaléma, kde založil první hebrejskou tiskárnu v dějinách Svatého města.  Pokračovat ve čtení “Dnešek v historii – 29. Chešvan” »

a4[1]Dnes večer zahajujeme náš sedmidenní svátek Sukot – Svátek stánků. Ve Třetí knize Mojžíšově 23,42-43 čteme: „Sedm dní budete bydlet ve stáncích, aby všechna vaše pokolení věděla, že jsem přechovával syny Izraele ve stáncích, když jsem je vyvedl z egyptské země….“

Na paměť této události, kdy naši předkové během svého čtyřicetiletého putování pouští Sinajského poloostrova žili ve stáncích, tak i my tím, že měníme naše pohodlná stálá obydlí za stánky, se ztotožňujeme nejen s jejich vnitřním duchovním světem, ale i odkazem, který zanechali dalším pokolením. Přikázání – micva, která nám ukládá po celých sedm svátečních dní přebývat v suce, je pozitivní micvou, která je vymezena určitým časovým limitem, tudíž je od ní žena osvobozena. To však neznamená, že by ženy měly sedět odděleně mimo suku. Naopak, není nic krásnějšího, než když celá rodina sedí ve stánku pospolu a raduje se ze sváteční atmosféry. Pokračovat ve čtení “Svátek Sukot – svátek stánků” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Prosinec 2016
Po Út St Čt So Ne
« Lis    
 1234
567891011
12131415161718
19202122232425
262728293031  
Archiv