… Vaše osvědčené zpravodajství z Izraele a Blízkého východu




židovský hřbitov

250

Rabín Mordechaj Benet

Kauza rehabilitace starého židovského hřbitova v Prostějově, kterou doprovází nejen negativní emoce veřejnosti, ale dokonce i projevy antisemitismu, nás přiměla vyjádřit nejen znepokojení nad manipulací s historickou pamětí, ale také nad obecným neporozuměním historickým, a tím i současným událostem. Naše pracoviště, Centrum judaistických studií Kurta a Ursuly Schubertových FF UP v Olomouci, vychovává své absolventy k respektu a ke kritickému poznávání dějin moravských Židů a seznamuje je s jejich myšlenkovým a kulturním dědictvím. Součástí tohoto dědictví jsou rovněž hřbitovy, jejichž výzkum, popis a ochrana je náplní také našich výukových aktivit. Studenti judaistiky vědí, že nedotknutelnost židovských hřbitovů byla součástí nejen židovského myšlení, ale odrazila se dokonce i v křesťanské legislativě, která od středověku brala pod svou ochranu jak těla, tak i náhrobky zesnulých Židů. Vědí ale také, že tyto ušlechtilé zásady byly po staletí překračovány, a to zejména během protižidovských perzekucí. Pokračovat ve čtení “Prohlášení ke kauze rehabilitace židovského hřbitova v Prostějově” »

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Rabínská vizitace v Prostějově, foto Statutární město Prostějov

Dnes již není žádným tajemstvím, že na území České republiky před 2. světovou válkou žilo mnoho židů. Sdružovali se v komunitách – židovských obcích, ty navazovaly na staré a zakořeněné židovské pospolitosti, které svůj život vedly podle svých pravidel a podle toho co všechno jim přímá vrchnost dovolila a jak se k nim stavěli panovníci. Po roce 1939 mizeli židé do nacistických koncentračních či vyhlazovacích táborů anebo přímo do polských ghet, kde je čekal stejný osud jako v koncentračních táborech.Většinová společnost tuto skutečnost přijímala tu s politováním, tu lhostejně a někdy dokonce se souhlasem. Konec konců židé byli vždy tak trochu cizí element. Zůstal po nich ale majetek a ten se vždy hodí. A takový Prostějov bylo město bohaté, kde bohatli i židé a zbylo toho po nich dost. Také ten nešťastný hřbitov. Židé mají totiž takový zvyk, který berou vážně, že jakmile své mrtvé jednou pohřbili a položili na něj náhrobní kámen, už se s ním nesmí hnout. Některé  hřbitovy kupodivu přežili všechny totality a i časy svobody. Jsou města, která se s pozůstatky po židovských komunitách vyrovnala se ctí a také tím získala určitou popularitu  jako například Třebíč, Jičín, Mikulov, Boskovice a další. Jsou jiná města, která se jaksi spíše distancují. Pokračovat ve čtení “V Prostějově nebyl festival, ti rabíni byli skuteční” »

???????????????????????????????

Klíč v bráně židovského hřbitova v Dobrušce

31.1.2015 uplyne rok od tragického úmrtí Jiřího Fiedlera a jeho manželky. Jeho smrt byla krutým zakončením zajímavého života. Jiří Fiedler ve své skromnosti možná nikdy nevěděl, kolik lidí jeho práci obdivuje a snad mu i závidí jeho urputnou touhu zmapovat život židů v České republice a nenechat jej upadnout v zapomnění a to nejen po roce 1990, ale dávno před tím. V době, kdy taková činnost byla  v rozporu s tím co si přáli církevní tajemníci a další mocipáni, totiž, aby se na židovskou minulost v Čechách a na Moravě zapomnělo. V jistém smyslu navázal na práci Hugo Golda, který ještě před velkou tragedií 1939-45 mapoval židovské obce Čech, Moravy, Slovenska, Rakouska a dalších zemí střední Evropy. Také Jiří Fiedler se soustředil na stavební památky, hřbitovy, osobnosti, historické události a vše co s životem Židů v České Republice souviselo.
V létě 2014 jsme se vydali do Dobrušky, poněkud zapomenutého městečka na severovýchodě Čech. Bez velké reklamy s úsilím, jaké je vlastní nadšencům zde vybudovali v bývalém rabínském domě – vlastivědném muzeu i expozici, která nenechává nikoho na pochybách, že židovská historie v Dobrušce byla bohatá a proměnlivá a dobře dokresluje historii známého F.L. Heka. Pokračovat ve čtení “Židovská Dobruška a vzpomínka na Jiřího Fiedlera” »

Podpora

Chcete-li podpořit provoz Eretz.cz symbolickým darem, můžete tak učinit na účet u Fio Banky č. 2100457904/2010 (v CZK v České republice) nebo na účet 2100457904/8330 (v EUR na Slovensku).


Podpořit nákladný provoz serverů můžete i bitcoinem na adresu 1ERETZfyhKgCcJqkFtBQyueN1vPfNaYWvb


BTC QR
Články podle data
Březen 2017
Po Út St Čt So Ne
« Úno    
 12345
6789101112
13141516171819
20212223242526
2728293031  
Archiv