Válka s Hamastánem v Gaze
Oficiální palestinskoarabská tisková agentura Wafa ráno oznámila, že při izraelském vojenském úderu na budovy ve městě Chán Júnis na jihu Pásma Gazy bylo v noci na sobotu zabito 26 lidí a desítky zraněny. Agentura také uvedla, že byla zasažena oblast kolem indonéské nemocnice v Bejt Lachíja a cíle v táboře Džabalíja, obou v severní Gaze.
Hamásem řízené ministerstvo zdravotnictví v Gaze tvrdí, že od začátku války 7. října bylo v Gaze zabito 12 300 lidí, včetně nejméně 5 000 dětí a 3 300 žen. Čísla nelze nezávisle ověřit a nerozlišují mezi civilisty a teroristy a také nerozlišují mezi těmi, kteří byli zabiti izraelskými nálety nebo vadnými palestinskými raketami.
Před 10. hodinou bylo oznámeno, že izraelští vojáci nařídili evakuaci nemocnice Śífa ve městě Gaza „během následující hodiny“. Podle Izraelských obranných sil v nemocnici teroristická organizace Hamás provozuje velitelské centrum a labyrint tunelů pod nemocnicí. Izrael opakovaně žádal evakuaci nemocnice na jih, nicméně lékaři tvrdí, že mnoho pacientů nelze přesunout. Armáda na oznámení o výzvě k evakuaci, které zveřejnily zahraniční tiskové agentury, reagovala prohlášením, v němž odmítla, že by takovou výzvu vydala, konstatovala pouze, že na žádost ředitele nemocnice otevřela evakuační koridor pro ty, kdo chtějí místo opustit.
Hamas potvrdil, že v pátek byl izraelským leteckým úderem zlikvidován Ahmad Badar, 76letý bývalý člen politbyra Hamasu a bývalý místopředseda Palestinské zákonodárné rady.
Izraelské obranné síly před polednem oznámily, že do hodiny po páteční raketové palbě z Gazy na střední Izrael zasáhly a zlikvidovaly teroristickou buňku stojící za útokem. Letecký úder byl proveden poté, kdy příslušníci záložního průzkumného praporu Jeruzalémské brigády spatřili teroristy na střeše budovy.
Izraelské obranné i v sobotu uskutečnily že humanitární přestávky v bojích severní části Pásma Gazy, aby umožnily palestinským Arabům evakuaci na jih. Silnice Salah a-Din byla otevřena pro pohyb na jih od 10 do 16 hodin. Obyvatele městských čtvrtí Tel el-Hawa, Sabra, západní Zejtún, Šedžáija a Tuffah města Gazy byli vyzváni, aby využili koridor k dosažení „humanitární zóny“ v oblasti al-Mawasi na jihu Gazy. Kromě toho armáda učinila „taktické pauzy ve vojenských aktivitách“ pro „humanitární účely“ v táboře al-Šabura poblíž Rafahu v jižní Gaze mezi 10. a 14. hodinou.
Izraelské obranné síly zveřejnily záběry elitní jednotky Duvdevan operující v Pásmu Gazy. Síly provedly nájezd na několik míst používaných Hamásem a zabily přitom operativce. Při razii ve střední škole v Gaze našli vojáci zbraně a vojenské vybavení Hamasu. Vojáci také provedli razii v domě polního velitele Hamásu, kde našli zbraně a instruktážní brožury.
Ženijní síly, pěchota a tanky, spolu s leteckou podporou, se střetly s operativci Hamasu, kteří „záměrně operují z civilních oblastí a pokoušejí se zaútočit na vojáky pomocí protitankových střel a výbušných zařízení“. „Během střetnutí bylo zabito mnoho teroristů a vojáci zaútočili na velké množství teroristických infrastruktur, včetně podzemní infrastruktury a významných cílů teroristické organizace,“ uvedla armáda.
Padlí izraelští vojáci
Izraelské obranné síly oznámily smrt pěti vojáků zabitých během bojů v Pásmu Gazy, čímž se počet obětí pozemní ofenzívy proti Hamasu zvýšil na 56. Padli major Džamal Abbás (Jamal Abbas), 23 let, velitel roty 101. praporu výsadkové brigády, z Peki’inu; kapitán Eden Provisor, 21 let, velitel čety 52. praporu 401. obrněné brigády, z Alfej Menaše; štábní seržant Šlomo Gurtovnik (Shlomo Gurtovnik), 21 let, bojový zdravotník ve 46. praporu 401. obrněné brigády, z Modiin; štábní seržant Adi Malik Harb, 19, z průzkumné jednotky Nahal Infantry Brigade, z Bejt Džann; štábní seržant Šachar Fridman (Shachar Fridman), 21 let, ze 101. praporu výsadkové brigády, z Jeruzaléma.
Bez oznámení podrobností bylo také oznámeno, že 7. listopadu padl seržant (v záloze) David (Dudi) Digmi, 43 let, zdravotník v divizi Gaza, z Rišon LeCion.
Humanitární situace v Pásmu Gazy
Palestinskoarabská telekomunikační společnost Paltel v pátek uvedla, že telefonní a internetové služby v Gaze opět začaly částečně fungovat poté, co bylo dodáno palivo pro restart generátorů, které napájejí sítě. NetBlocks, skupina sledující výpadky internetu, potvrdila, že v Pásmu Gazy se „internetové připojení částečně obnovuje“.
Vysoký představitel Organizace spojených národů zopakoval výzvy k „humanitárnímu příměří“ v Gaze, aby se mohla pomoc dostat k civilistům uprostřed války mezi Izraelem a Hamasem po překvapivém útoku teroristické skupiny na Izrael ze 7. října. „Říkejte tomu, jak chcete, ale požadavek je z humanitárního hlediska jednoduchý. Zastavte boje, aby se civilisté mohli bezpečně pohybovat,“ řekl ředitel humanitárních organizací OSN Martin Griffiths v projevu k Valnému shromáždění OSN. „Nežádáme o měsíc. Žádáme o základní opatření potřebná k uspokojení základních potřeb civilního obyvatelstva a zastavení průběhu této krize,“ dodal Griffiths, který také vyzval k bezpodmínečnému propuštění všech rukojmích držených teroristy v Gaze.
První letadlo palestinských dětí zraněných ve válce mezi Izraelem a Hamasem zuřícím v pásmu Gazy odpoledne dorazilo do Spojených arabských emirátů, které slíbily přijmout na léčení 1000 dětem. Skupina 15 lidí, včetně dětí a jejich rodinných příslušníků, včera přešla přes hraniční přechod Rafah z Pásma do Egypta a poté odletěli do Abu Dhabí.
Izraelští vojáci převezli do nemocnice Šífa v Gaze přes 6000 litrů vody a přes 2300 kg jídla. „Tato činnost byla prováděna souběžně s aktivitami Izraelských obranných sil s cílem lokalizovat a zmařit terorismus v nemocnici,“ uvedla armáda.
Přestřelky na hranici s Libanonem
Armáda po půlnoci oznámila, že protivzdušná obrana „úspěšně zachytila“ raketu země-vzduch vypuštěnou z libanonského území na vzdálené vojenské letadlo s posádkou, což vyvolalo v severním Izraeli spuštění náletových sirén. Poplachy spustily protirakety.
Okolo 10. hodiny zněly poplachové sirény, varující před raketami z Libanonu, ve městech Sasa a Štula. Vystřeleno bylo okolo 25 raket, které dopadly v otevřené krajině a nezpůsobily škody. Armáda reagovala dělostřelbou na místa odpalu raket a následně provedla letecké údery na místa Hizballáhu u hranice.
Okolo 13. hodiny se rozezněly sirény protiraketového poplachu v městech u hranice, včetně oblasti Kirjat Šmona a Har Hermon. Armáda reagovala na útoky protiúdery na místa, odkud rakety vylétly, jakož i na další cíle spojené s teroristy Hizballáhu poblíž hranice.
Neklid v Judeji a v Samaří
Palestinský Červený půlměsíc, že v noci z pátku na sobotu bylo pět lidí zabito při úderu na budovu, v níž sídlilo velitelství teroristické organizace Fatáh ve městě Balata u Nábulus „na Západním břehu Jordánu.“ Čtyři ze zabitých byli spojeni s fatáhovskou Brigádou mučedníků Al-Aksá. Jedním z eliminovaných byl terorista, který začátkem tohoto měsíce střelbou na automobil zabil 29letého Elhanana Kleina.
Izraelské obranné síly a Všeobecná bezpečnostní služba (Šin Bet) ve společném prohlášení uvedly, že řada teroristů zabitých při noční operaci plánovala bezprostřední útoky na izraelské civilisty a vojáky. Bylo potvrzeno, že síly a letadla zasáhly úkryt v Balata poblíž Nábulusu. Mezi zabitými byl i Muhammad Zahad, který se podílel na řadě střeleckých útoků, včetně dubnového útoku na Jeruzalém, při kterém byli zraněni dva Izraelci. Zahad vytvořil a vyzbrojil teroristickou buňku mladých lidí, kterou nasadil k útokům proti izraelským civilistům a vojákům. Síly také odhalily výbušninovou laboratoř a že nástražná zařízení. Během operace ozbrojenci zahájili palbu na izraelské jednotky. Nebyly žádné izraelské oběti.
Bezpečnostní situace v Izraeli
Kolem 14. hodiny se rozezněly poplachové protiraketové sirény v obcích u hranice s Pásmem Gazy, včetně města Aškelon. Stalo se tak po přibližně 20 hodinách klidu.
Po 15. hodině dopadla raketa z Gazy do města Sderot.
Pochod rodin unesených do Jeruzaléma
Do Jeruzaléma dorazil pět dní trvající pochod rodin lidí, unesených palestinskými teroristy do Pásma Gazy. Příbuzní, přátelé a další podporovatelé přibližně 240 lidí, držených v Gaze, žádají, aby vláda – a konkrétně premiér Benjamin Netanjahu – zintenzivnili své úsilí o propuštění unesených.
Někteří odsoudili rozhodnutí válečného kabinetu o povolení dodávek paliva do Pásma Gazy, které je porušením původního premiérova slibu, že do Pásma nepronikne ani kapka humanitárních dodávek, dokud tamní vládnoucí teroristé nepropustí unesené.
Večer se rodiny unesených a tisíce jejich stoupenců sešli na demonstraci za navrácení unesených v Tel Avivu. Mnohé z rodin rukojmích do Tel Avivu zamířily přímo z Jeruzaléma.
Zástupci rodin se setkali s ministrem válečného kabinetu Benym Gancem a pozorovatelem válečného kabinetu Gadim Eisenkotem, kteří jsou oba bývalými náčelníky štábu Izraelských obranných sil. V pondělí se mají setkat s premiérem Benjaminem Netanjahuem a ministrem obrany Joavem Galantem.
Eisenkot jim řekl, že „návrat rukojmích je nejvyšší prioritou [války] před zničením Hamásu“ – což je postoj, který ostatní ve vedení koalice nevyjádřili. Řekl, že o možné dohodě s rukojmími se diskutuje „ve dne i v noci“. Gantz řekl, že „celý kabinet je přesvědčen, že vojenský tlak přispívá k [úsilím o] návrat rukojmích“.
Protiválečná demonstrace v Tel Avivu
Desítky lidí se shromaždily odpoledne v Tel Avivu na protiválečném protestu vyzývajícím k příměří a diplomatickému řešení probíhající války mezi Izraelem a Hamásem.
Protest, který organizovala převážně levičácká arabská strana Chadaš, policie povolila poté, co několik podobných shromáždění v posledních týdnech nepovolilo. Demonstranti nesou nápisy v hebrejštině, arabštině a angličtině vyzývající k ukončení války se slogany „V Gaze a Sderotu chtějí děti žít“; „Oko za oko a všichni jsou slepí“; „Ne okupaci a obléhání, ano míru“ a další.
Na fotkách online z akce nebyly vidět žádné palestinské vlajky, zjevně ve snaze nedat policii možnost shromáždění rozpustit.
Premiér Benjamin Netanjahu o válce s Hamasem
Premiér Benjamin Netanjahu na tiskové konferenci v hlavním vysílacím čase prohlásil, že jeho srdce je s rodinami asi 240 rukojmích zadržovaných v Gaze.
Premiér uvedl, že proti válce Izraele proti Hamásu je vyvíjen silný mezinárodní tlak. Izrael „zlikvidoval tisíce teroristů“, včetně vyšších velitelů, a zničil velitelská stanoviště a tunely. „Jdeme vpřed s plnou silou,“ řekl. Zatímco Izrael má podporu USA a dalších pro pokračující válku, „v USA i jinde proti nám sílí tlak,“ uvedl.
Netanjahu reagoval na hněv uvnitř jeho koalice a u části jeho voličů kvůli tomu, že Izrael dovoluje dovoz paliva do Pásma, přestože slíbil, že to neudělá, dokud nebudou propuštěni lidé, unesení palestinskými teroristy. Netanjahu uvedl řadu případů, kdy Izrael odolal tlaku a udělal, co je potřebné. Poukázal na tlak, aby Izrael nezahájil pozemní invazi, aby se nesnažil obsadit město Gaza a nemocnic Šífa. Izrael nebyl zadstrašen, řekl.
„Také na nás tlačili, abychom souhlasili s úplným příměřím. Odmítli jsme. A dal jsem jasně najevo, že budeme souhlasit pouze s dočasným příměřím a pouze s návratem našich rukojmích.“
Dodal: „Spolu se svými kolegy odmítám tlak a dávám světu jasně najevo: Budeme pokračovat v boji až do vítězství. Dokud nezničíme Hamás. A dokud nepřivedeme naše rukojmí domů.“
„Trváme na našich základních bezpečnostních a diplomatických zájmech… tváří v tvář silné opozici. Když naši nepřátelé a naši přátelé poznají náš pevný postoj, když ho uslyší v rozhovorech pro mezinárodní média a při diskusích s vůdci, získáme potřebný manévrovací prostor pro pokračování operace. To nelze považovat za samozřejmost,“ upozornil předseda vlády.
Benjamin Netanjahu zdůraznil, že si „velmi váží podpory USA“, které neustále zasílají důležité zbraně a obranné vybavení, podpory obou stran ve Sněmovně reprezentantů a Senátu. Izraelské vedení je v každodenním kontaktu s Bílým domem a „téměř každý den dávám rozhovory americkým médiím, abych americkou veřejnost přesvědčil o správnosti naší cesty“. Také uvítal nebývale velké proizraelské shromáždění ve Washingtonu, DC, které se konalo tento týden.
Řekl, že každý den mluví s dalšími mezinárodními vůdci. To vše a ještě více zajišťuje Izraeli i nadále vojenskou podporu, kterou potřebuje od USA, a maří mezinárodní iniciativy proti Izraeli, které by ohrozily pokračování bojů.
Poznamenal, že Izraelské obranné síly se vždy řídí „zákony války. Tak funguje naše armáda, nejmorálnější armáda světa.“
Konstatoval, že humanitární pomoc do Gazy je klíčová pro pokračování války proti Hamásu a bez ní by byla menší mezinárodní podpora pro izraelskou vojenskou kampaň. „Dokonce i naši nejlepší přátelé by byli v tísni, aby nám udrželi svou podporu z dlouhodobého hlediska, a to by nám ztížilo dokončení války,“ uvedl premiér.
„Izraelské obranné síly a Šin Bet doporučily, aby kabinet přijal americký požadavek na povolení vstupu dvou palivových cisteren do jižního Pásma Gazy denně,“ a kabinet to jednomyslně podpořil. „Jedná se o minimální nouzové množství paliva – paliva pro provoz vodních čerpadel a kalových čerpadel, bez nichž by došlo k erupci epidemií, které by poškodily obyvatele Pásma a vojáky Izraelských obranných sil,“ upozornil.
Sdělil tři válečné cíle, které budou splněny: „Úplné vítězství, zničení Hamás. Návrat rukojmích. A zajištění, že po vítězství už Gaza nikdy nebude představovat hrozbu pro izraelské občany. Nepustím do Gazy žádný faktor, který podporuje terorismus, platí teroristy nebo jejich rodiny nebo vychovává jejich děti k vraždění Židů a [k hledání] zničení Izraele,“ slíbil. „Bez této revoluce v civilní správě Gazy je jen otázkou času, kdy se Gaza vrátí k teroru, a s tím nebudu souhlasit.“
Další podmínkou je, že „Izraelské obranné síly budou mít v Gaze úplnou svobodu akce proti jakékoli hrozbě. To je jediný způsob, jak zaručit demilitarizaci Gazy.“
Průzkum: Izraelci proti Palestinskému státu v Pásmu Gazy
Kanál 12 izraelské televize zveřejnil další výsledky průzkumu z 15. listopadu, který ukazuje značnou podporu pro obnovu židovského osídlení v Pásmu Gazy po válce. Izrael se z Pásma jednostranně zcela stáhl v roce 2005 za vlády Ariela Šarona, kdy bylo donuceno odejít asi 8 000 židovských obyvatel tamních 21 židovských obcí.
Na otázku, co by se mělo stát s Gazou na konci války, 32 % respondentů odpovědělo, že „Izrael by měl zůstat trvale a obnovit židovské osídlení“; 30 % uvedlo, že by enkláva měla být „předána mezinárodní správě“; 14 % uvedlo, že Izrael by měl „udržovat stálou vojenskou přítomnost“; 10 % procent uvedlo, že by měl být „předán k vládě Palestinské samosprávě“; a 14 % uvedlo, že neví.
Moderátoři televize uvedli, že respondenti byli také požádáni, aby se přímo rozhodli, zda jsou pro obnovu židovského osídlení v Gaze či nikoli, a 44 % uvedlo, že jsou pro, zatímco 39 % bylo proti.
Na otázku, zda se jejich politický postoj v souvislosti s válkou změnil, 53 % odpovědělo, že se nezměnil; 36 % uvedlo, že se stali více pravicovými; 6 % uvedlo, že se stali více levicovými; a 5 % uvedlo, že neví.
Na otázku, co by se mělo stát z hlediska izraelského politického vedení po válce, 58 % odpovědělo, že by se měly konat nové volby, 19 % odpovědělo, že současná koalice by měla zůstat ve funkci, 13 % odpovědělo, že alternativní vláda v čele s jiným politikem Likudu než Benjaminem Netanjahuem a 10 % uvedlo, že neví.
Zjištění z průzkumu odvysílaného ve čtvrtek naznačují, že kdyby se volby měly konat dnes, Netanjahu by byl těžce poražen a strana Národní jednota Bennyho Gantze by prudce stoupala. Průzkum byl proveden mezi 502 respondenty společností Mano Geva a Midgam a měl 4,4% chybovost.
Koalice chce základní zákon oceňující přínos Drúzů
Vládní koalice oznámila, že předloží legislativu se statutem základního zákona, která uzná jedinečný přínos drúzské komunity v Izraeli. Oznámení přichází v době, kdy stále stoupá počet padlých drúszkých příslušníků Izraelských obranných sil v boji Izraele proti teroristům Hamasu v Pásmu Gazy.
Drúzové patřili mezi jedny z nejhlasitějších odpůrců Základního zákona: Izrael – národní stát židovského lidu z roku 2018. V posledních týdnech obnovili výzvy k jeho zrušení. Od začátku války padlo v boji nejméně šest členů drúzské komunity, včetně podplukovníka Salmana Habaky a podplukovníka Alima Abdallaha.
Nyní se tedy zdá, že základní zákon z roku 2018 zůstane v platnosti, ale samostatným základním zákonem bude uznán mimořádný přínost Drúzů. Stát Izrael, nemající klasickou psanou ústavu, zakotvuje zásadní právní skutečnosti v tzv. základních zákonech, které jsou nadřazeny zákonům běžným a mají tak fakticky postavení ústavních zákonů.