Válka s Hamastánem v Gaze
Izraelské obranné síly uvedly, že za poslední den zasáhly v pásmu Gazy asi 320 cílů náležejících teroristickým skupinám Hamás a Palestinský islámský džihád. Armáda, připravující se na pozemní ofenzívu v Gaze, útoky zaměřuje na místa, která by ji mohla potenciálně ohrozit. Letectvo zasáhlo tunely, kde se skrývali agenti Hamasu a Islámského džihádu, vojenská místa, pozorovací pozice a pozice minometů a protitankových řízených střel. Pěchota, dělostřelectvo a tankové síly zasáhly řadu teroristických buněk Hamasu v Gaze, včetně jedné, která plánovala provést raketový útok na hranici.
Izraelské obranné síly při náletech v pásmu Gazy v posledních dnech zabily 5 velitelů vzdušných sil Hamasu. Dne 14. října armáda oznámila, že zabila šéfa vzdušného pole Hamasu Murada Abu Murada. Následně byli eliminováni další čtyři velitelé – Moathe Abed al-Rahman, odpovědný za výcvik jednotky; Othman Hamdan, velitel protivzdušné obrany ve čtvrti Tel al-Hawa; Muhammad Alrifi, odpovědný za zásobování jednotky ve městě Gaza; a Ghasan Šakfúh (Ghassan Shakfouh), odpovědný za výcvik jednotky v severní Gaze.
Dnes ráno byl zabit velitel protitankových řízených střel Hamasu v severní Gaze Ibrahim al-Sacher (Ibrahim al- Sakher). „Byl odpovědný za plánování a řízení několika protitankových řízených raketových útoků na izraelské území a konkrétně proti vojákům,“ uvedla armáda.
Po 14 hodinové přestávce se po 11 hodině rozezvučely sirény varující před raketovým útokem v Aškekonu a řadě dalších obcí u hranic Pásma Gazy. Během odpoledne rakety směřovaly také na Sderot, Nir Oz, Ein HaBesor, Beerševu.
Ministerstvo zdravotnictví Gazy řízené Hamasem uvádí, že počet obětí v Pásmu od začátku izraelské bombardovací kampaně vzrostl na 5087, včetně více než 400 zabitých za posledních 24 hodin. Ministerstvo tvrdí, že 2055 obětí jsou děti. Údaje nelze nezávisle ověřit a pravděpodobně zahrnují tvrzení Hamásu o 471 obětech výbuchu v nemocnici Ahli Arab minulý týden. Ministerstvo tvrdí, že od 7. října, kdy Izrael začal bombardovat Pásmo, bylo zraněno přes 15 000 lidí s cílem vymýtit teroristickou skupinu po masakru asi 1 400 lidí v jižním Izraeli.
Izraelské obranné síly jsou přesvědčeny, že k dosažení cílů války proti Hamásu, vytyčených vládními úředníky, musí armáda začít svou pozemní ofenzívu v pásmu Gazy raději dříve než později, zjistil The Times of Israel. Pokud jde o 222 potvrzených rukojmích držených Hamasem a dalšími teroristickými skupinami v pásmu Gazy, armáda se připravuje na možnost záchranných operací během pozemní ofenzívy. Armáda se obává, že další propouštění rukojmích Hamásem by mohlo vést politické vedení ke zdržení pozemní invaze nebo dokonce k jejímu zastavení. Armáda je naopak přesvědčena, že bez pozemní ofenzivy nelze spoléhat na osvobození rukojmích, přičemž vojenské síly nemohou zůstat ve zvýšené bojové pohotovosti neomezenou dobu. Izraelské letectvo zatím podle informací provedlo údery na více než 10 000 cílů v Gaze patřících Hamásu a dalším teroristickým skupinám. Údery se v posledních dnech soustředily na odstranění potenciálních hrozeb pro pozemní síly, včetně pozic odstřelovačů a raket.
Zásah nemocnice al-Ahli v Pásmu Gazy nezpůsobil Izrael
The New York Times, které opakovaně a výrazně přejímaly tvrzení Hamasu, že výbuch minulý týden v baptistické nemocnici al-Ahli ve městě Gaza byl způsoben izraelským náletem, nyní tvrdí, že teroristická skupina neposkytla ani nepopsala žádné důkazy, které by podpořily toto obvinění.
Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamasem v Gaze okamžitě obvinilo z výbuchu izraelské letectvo. Izrael však předložil důkazy prokazující, že to bylo způsobeno neúspěšným odpálením rakety z Gazy na Izrael ze strany teroristické skupiny Palestinský islámský džihád, což je hodnocení schválené Spojenými státy, které uvedly, že v tomto smyslu má vlastní údaje.
Vyšetřování Wall Street Journal podpořilo izraelskou verzi událostí, stejně jako hodnocení CNN a Associated Press.
Izraelská armáda představila zachycený rozhovor mezi představiteli Hamásu, kteří uvedli, že výbuch byl způsoben střelou palestinského islámského džihádu, která selhala, a poskytla snímky ukazující, že parkoviště, kde došlo k výbuchu, nemělo v zemi kráter a žádné strukturální škody nebyly způsobeny okolním budovám – přičemž obojí bývá následkem úderu izraelské armády.
Zdravotní úřady Hamásu rychle vyčíslily počet obětí na 500, což je číslo, které bylo široce hlášeno po celém světě navzdory skutečnosti, že počet teroristických skupin nebylo možné nezávisle ověřit. Americké zpravodajské služby se domnívají, že v nemocnici Al-Ahli bylo zabito 100-300 lidí, zatímco evropští představitelé odhadli počet na 50 nebo méně.
Tlak USA na odklad operace v Pásmu Gazy
Několik amerických představitelů sdělilo listu The New York Times, že Bílý dům chce, aby Izrael před zahájením pozemní operace poskytl více času na vyjednávání o rukojmích držených teroristy v Gaze a na pomoc při vstupu do Pásma. Bidenova administrativa chce prý zvýšit připravenost na jakékoli potenciální útoky na americké cíle v regionu ze strany skupin sídlících v Íránu, které podle ní pravděpodobně v průběhu války porostou. Žádost údajně předána Izraeli prostřednictvím amerického ministra obrany Lloyda J. Austina, který téměř každý den hovoří s ministrem obrany Joavem Galantem.
Americký prezident Joe Biden navíc včera znovu hovořil s premiérem Benjaminem Netanjahuem.
Zpráva uvádí, že USA nepožadují, aby Izrael odložil pozemní invazi, ale místo toho žádá o posečkání s tím, že USA podporují izraelský cíl zničit teroristickou skupinu Hamás.
Humanitární pomoc Pásmu Gazy
Třetí den po sobě dnes přes hraniční přechod Rafáh dorazil do Pásma Gazy kamionový konvoj s humanitární pomocí. Dnes přijelo „více než tucet kamionů“, které se přidaly k 34 dosavadním.
Organizace spojených národů tvrdí, že k zajištění základních potřeb 2,4 milionu obyvatel Pásma Gazy je potřeba nejméně 100 nákladních aut denně.
Izrael souhlasil s dovozem limitovaného množství potravin, vody a lékařského materiálu – ale ne paliva – z Egypta na jih Gazy pro palestinské civilisty z této oblasti a pro ty, kteří se tam evakuovali. Dovod je možný za podmínky, že se zásoby nezíská vládnoucí teroristické Hnutí islámského odporu (Hamas).
Střety na hranici s Libanonem
Od začátku války provedla armáda údery s cílem zlikvidovat 20 buněk Hizballáhu v jižním Libanonu. Íránem podporovaná teroristická skupina Hizballáh provádí každodenní raketové útoky z Libanonu na pozice a města IDF v severním Izraeli od začátku války mezi Izraelem a Hamásem 7. října.
Hizballáh dnes opět ostřeloval sever Izraele. Sirény protiraketového poplachu se po 15. hodině rozezněly v Kfar Masaryk a Ein Hamifratz severně od Haify. Dron z Libanonu byl sestřelen systémem Železná kupole (Iron Dome).
Napjatá situace v Judeji a Samaří
Izraelské obranné síly od začátku války v pásmu Gazy 7. října zatkli v Judeji a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) 800 hledaných palestinských Arabů, včetně více než 500 napojených na Hamás. Přes noc bylo zatčeno 37 členů Hamasu. Podle ministerstva zdravotnictví Palestinské samosprávy bylo od 7. října izraelskými silami a v některých případech i „osadníky“ zabito nejméně 97 „Palestinců na Západním břehu Jordánu.“
Evakuace Izraelců od jižní a severní hranice
Město Ejlat na jihu Izraele se připravuje na možné zřízení stanového městečka, kde by se ubytovali někteří z desítek tisíců lidí, kteří od vypuknutí války opustili své domovy na severu a jihu země. „Eilat se zdvojnásobil. Dorazilo více než 60 000 evakuovaných,“ řekl pro Kanál 12 izraelské televize starosta města Eli Lankri. „Od začátku války pobývají v našich 12 000 hotelových pokojích, ve speciálních pohostinských centrech, která jsme otevřeli, v hostelech a v téměř 4 000 pokojích Airbnb ve městě,“ říká. „Hotely jsou plně obsazené a připravujeme se na další krok, abychom uspokojili další desítky tisíc lidí, kteří se zjevně dostanou do Eilatu,“ uvedl. „Zkoumáme všechny možnosti, včetně zřízení stanového městečka. Jsme připraveni s plány, které jsme připravili minulý týden, a představíme je těm, kdo rozhodují. Vyklízíme čtyři různé oblasti ve městě a situaci bedlivě sledujeme,“ dodal.
Podle mluvčího vlády premiéra Benjamina Netanjahua je vnitřně vysíleno již více než 200 000 Izraelců. Polovina z nich dostala příkaz k evakuaci ze 105 komunit poblíž hranic Gazy a Libanonu, zatímco druhá polovina opustila oblasti blízko fronty z vlastní vůle.
Stanové městečko už vyrůstá v komplexu Kfar Maccabiah v Ramat Gan. Má být určeno pro 1000 z desítek tisíců Izraelců, nucených opustit své domovy kvůli válce s arabskými teroristy v Pásmu Gazy a v Libanonu.
Neznámý osud lidí unesených teroristy do Pásma Gazy
Škola v Bnej Brak dnes uspořádala akci k 9. narozeninám Ohada Zichriho, izraelského chlapce, který je jedním z asi 30 dětí a nemluvňat zadržovaných teroristy v Gaze. Akce se koná ve škole, kde učí Ohadova matka Keren. Ona a chlapcovi prarodiče, Avraham a Ruti, byli také uneseni a převezeni do Gazy z kibucu Nir Oz během útoku Hamasu 7. října 2023.
„Toto je virtuální večírek pro dítě, které je drženo jako rukojmí. Není to ledajaké dítě, je to naše dítě,“ uvedla ředitelka Rachel Steinová, která chlapci vzkázala: „Buď silný, pamatuj, že na tebe čekáme.“
Charedim se hlásí do vojenské služby
Kolem 150 charedim-zbožných dnes dorazilo do náborové kanceláře v Tel Hašomeru, aby se přihlásili jako dobrovolníci ke služebě v Izraelských obranných sílách. Podle zpravodajského webu Walla je většina dobrovolníků členy litevského proudu charedim a jsou ve věku 26-39 let. V sobotu armáda oznámila, že od masakru 7. října obdržela od charedim více než 2000 žádostí.
Charedi-zbožné ženy a charedi-zbožní muži studující ješivy jsou obecně osvobozeni od vojenské služby díky politické dohodě o zachování statusu quo. O zapojení charedim do plnění povinností v izraelské společnosti, včetně vojenské služby, se vede dlouhodobý společenský spor. Charedim argumentují tím, že studium Tóry pomáhá chránit židovský národ a stát, zatímco čas strávený v armádě by oslabil dodržování jejich přísných způsobů života a svedl by vnímavé členy komunity na scestí. Mezi necharedi Židy toto bývá často vnímáno jako uhýbání před odvody.
Současní odvedenci projdou zrychleným výcvikem a poté budou zařazeni jako řidiči sanitek, záchranáři, či dokonce jako vojenští rabíni.
Požadavek na rozšíření válečného kabinetu
Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir požaduje, aby premiér Benjamin Netanjahu přidal do tříčlenného válečného kabinetu ministra, který není z premiérovy strany Likud ani z Národní jednoty Benyho Gancze. „Jako člen koalice, vysoký ministr ve vládě a člen kabinetu jsem přijal vaše jednostranné rozhodnutí o složení ‚užšího kabinetu‘, ve kterém nejsem já – ministr národní bezpečnosti,“ uvádí krajně pravicová strana Ocma Jehudit (Otzma Yehudit). „Nehodlám vás v této věci konfrontovat, přestože je vhodné, aby v omezeném kabinetu zazněl postoj velkého množství voličů, kteří nám dali důvěru a požádali nás, abychom je zastupovali,“ píše Ben Gvir. „Tímto požaduji, aby byl do kabinetu přidán člen nebo dokonce pozorovatel,“ píše Ben Gvir a dodává, že Netanjahu by měl být tím, kdo vybere osobu.
Pět zákonodárců Národní jednoty se připojilo k Netanjahuovu kabinetu krátce po masakru Hamásu 7. října a následném vyhlášení války Izraelem a vytvořili národní nouzovou vládu, která měla přidat desítky let zkušeností s bezpečností na vysoké úrovni k řízení války a izolovat krajně pravicový vliv. Válečný kabinet tvoří Netanjahu, Ganc a ministr obrany Joav Galant. Poslanec Národní jednoty Gadi Eisenkot, bývalý náčelník štábu IDF, a ministr pro strategické záležitosti Ron Dermer, Netanjahuův důvěrník, jsou pozorovateli kabinetu.
Odklad obecních voleb
Komunální volby budou posunuty na 30. ledna 2024, místo aby se konaly 31. října 2023, jak bylo plánováno. Návrh zákona prošel v Knesetu jednomyslně. Vláda může na doporučení výboru pro vnitřní záležitosti Knesetu a schválení Knesetem nařídit další odklad termínu voleb na 27. února 2024. Důvodová zpráva k zákonu cituje rozhodnutí Nejvyššího soudu, které říká: „Existence výjimečného stavu, ve kterém je významná část národa odvedena do armády a druhá část domácí fronty je ohrožena nepřítelem. útoků, může ztížit demokratický volební proces, aby dosáhl svých hlavních cílů.“
Vyjádření podpory Izraeli ze strany západních demokracií
Vedoucí představitelé Spojených států, Kanady, Francie, Německa, Itálie a Spojeného království vydali společné prohlášení, ve kterém zdůraznili svou podporu právu Izraele bránit se proti Hamásu a zároveň vyzvali Jeruzalém k ochraně civilních životů. „Vůdci zopakovali svou podporu Izraeli a jeho právu bránit se proti terorismu a vyzvali k dodržování mezinárodního humanitárního práva, včetně ochrany civilistů,“ uvádí se v prohlášení amerického prezidenta Joe Bidena, kanadského premiéra Justina Trudeaua, francouzského prezidenta Emmanuela. Macron, německý kancléř Olaf Scholz, italský premiér Giorgia Meloni a britský premiér Rishi Sunak po společném telefonátu, který dnes uskutečnili.
Vůdci „přivítali propuštění dvou rukojmích a vyzvali k okamžitému propuštění všech zbývajících rukojmích. Zavázali se k úzké koordinaci, aby podpořili své státní příslušníky v regionu, zejména ty, kteří chtějí opustit Gazu,“ stojí v prohlášení organizovaném USA.
Jedná se o druhé společné prohlášení na podporu Izraele, které Biden vydal s dalšími západními vůdci od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem po útoku teroristické skupiny z Gazy 7. října 2023.
„Vůdci uvítali oznámení o prvních humanitárních konvojích, které se dostanou k Palestincům (tj. palestinským Arabům) v nouzi v Gaze, a zavázali se pokračovat v koordinaci s partnery v regionu, aby zajistili trvalý a bezpečný přístup k potravinám, vodě, lékařské péči a další pomoci potřebné k uspokojení humanitárních potřeb… Vůdci se zavázali pokračovat v úzké diplomatické koordinaci, a to i s klíčovými partnery v regionu, aby zabránili šíření konfliktu, zachovali stabilitu na Blízkém východě a pracovali na politickém řešení a trvalém míru,“ dodává prohlášení.
Turecko stále přítelem teroristů Hamasu
Turecko oficiálně popřelo zprávu, že politický vůdce Hamasu Ismajl Haníja (Ismail Haniyeh) byl tureckým prezidentem Recepem Tayyipem Erdoganem vykázán ze země. „Obvinění, že ‚turecký prezident Recep Tayyip Erdogan nařídil vysokým představitelům Hamásu, aby okamžitě opustili Turecko‘, jsou zcela nepravdivá,“ tweetuje Centrum pro boj proti dezinformacím, úřad podřízený tureckému předsednictví. „Nevěřte nepodloženým a nepravdivým tvrzením.“
Novinář Al-Monitor Fehim Tastekin dříve napsal, že Haníja sídlící v Kataru a Turecku byl na návštěvě Turecka 7. října a byl tureckými úřady „zdvořile poslán pryč“, když se objevily podrobnosti o barbarství Hamasu proti izraelským civilistům, spolu s videem, které ukazovalo Haníju jak pronáší děkovnou modlitbu za zvěrstva.