Historická dohoda o vymezení námořní hranice mezi Izraelem a Libanonem vstoupila dnes, 27. října 2022, v platnost po slavnostním ceremoniálu na základně OSN v libanonské pohraniční vesnici Naqoura. Přestože zástupci obou států přicestovali do stejné obce, nejednali spolu. Tím byl splněn požadavek Libanonu, který i přes tuto námořní dohodu zachovává od roku 1948 trvající nepřátelský postoj ke Státu Izrael.
Dohodu podepsali nejprve libanonský prezident Mišel Aún (Michel Aoun) v Bejrútu a izraelský premiér Jair Lapid (Yair Lapid) v Jeruzalémě a vstoupila v platnost poté, co byly dokumenty na slavnostním ceremoniálu předány americkému zprostředkovateli Amosi Hochsteinovi, který připojil vlastní podpis.
Obě delegace seděly u malého stolu vedle Hochsteina a delegace OSN. Izraelci a Libanonci spolu nemluvili, ale na konci ceremonie Hochstein řekl: „Máme námořní hranici. Gratuluji!“ a všichni zatleskali.
Dohoda umožňuje Izraeli a Libanonu bez obav z konfliktů využívat bohatá ložiska zemního plynu, nacházející se v námořních výlučných ekonomických zónách obou zemí, jejichž přesné vymezení bylo roky předmětem sporu.
Libanon doufá, že příjmy z těžby mu pomohou zlepšit jeho hospodářskou situaci, která je už několik let velmi špatná a Světová banka ji označuje za jednu z nejhorších v moderních světových dějinách. Izrael už naopak nemusí při těžbě kalkulovat s trvalou hrozbou napadení ze strany libanonské teroristické organizace Hizballáh (Alláhova strana), která jako samozvaný strážce libanonské svrchovanosti vyhrožovala napadením izraelských těžebních zařízení ve sporné oblasti. Z krátkodobého hlediska je dohoda přínosem pro premiéra Lapida, který se tak připisuje významný diplomatický úspěch těsně před parlamentními volbami 1. listopadu 2022.
Ačkoliv se Izrael a Libanon shodují na ekonomickém významu dohody, ohledně dalších dopadů se rozcházejí. Předseda izraelské vlády Lapid má za to, že podpisem dohody Libanon fakticky – když ne výslovně právně – uznal Izrael. Naopak libanonský prezident Aún označil dohoda za čistě technickou záležitost, která nemá politické důsledky.
Dohodu obou zemí uvítal prezident USA Joe Biden, který ji označil za historickou,přicházející v době, kdy západní mocnosti požadují otevření nové těžby plynu a snížení zranitelnosti vůči omezení dodávek z Ruska.