Asociační rada EU-Izrael se sejde k prvnímu jednání po 10 letech v pondělí 3. října 2022 v Bruselu. Nemalý podíl na svolání jednání Rady přidružení má česká diplomacie, jak samostatně tak zejména v rámci probíhajícího českého předsednictví Evropské unie.
Izraelskou delegaci na jednání by měl vést předseda vlády a ministr zahraničích věcí Jair Lapid. Během neděle se nicméně v izraelských médií objevila informace, že v Bruselu jej zastoupí ministr zpravodajských služeb Elazar Stern. Na přesné složení izraelské delegace tak musíme vyčkat až do zahájení schůzky.
V čele evropské jednacího týmu bude vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borell.
Jednání Rady přidružení by se měla konat každoročně, nicméně naposledy se obě strany sešly v roce 2012.
Evropská strana signalizovala, že bude chtít nastolit téma „blízkovýchodního mírového procesu“, čímž je míněna snaha urovnat na dlouhodobém základu vztahy mezi Izraelem a arabskou autonomní Palestinskou správou, usilující o vznik nezávislého Palestinské státu v Judeji, Samaří, Gaze a v části izraelského hlavního města Jeruzaléma.
Izraelský premiér Lapid v projevu před Valným shromážděním OSN minulý měsíc tzv. dvoustátní řešení podpořil a označil jej za „správnou věc pro bezpečnost Izraele, hospodářství Izraele a budoucnost jeho dětí.“ Jair Lapid se nicméně ve svém projevu v OSN nejvíce věnoval Íránu a jeho neblahému vlivu na bezpečnost na Blízkém východě, včetně snahy Islámské republiky o získání jaderných zbraní. O tomto tématu zřejmě bude chtít izraelská delegace jednat také na setkání Rady přidružení.
Podle EU by dalšími tématy měla být aktuální válka Ruska proti Ukrajině, globální energetická krize a narušená potravinová bezpečnost.
Unie zřejmě také požádá Izrael o bližší informace o podobě návrhu USA na vyřešení libanonsko-izraelského sporu o vymezení těžebních oblastí zemního plynu ve Středozemním moři, který byl předložen oběma zemím před několika dny a v obou zemích byl přivítán.
Izrael podepsal asociační dohodu, která vymezuje jeho vztah k Evropské unii, v roce 1995 a ratifikoval ji v roce 2000. Jednání Rady přidružení v roce 2013 zrušil Izrael poté, kdy Unie přijala nová omezení týkající se izraelských podniků a institucí v Judeji, Samaří a na Golanských výšinách. Tato území byla Izraelem osvobozena v roce 1967. Zatímco Judsko a Samařsko jsou zčásti pod správou Izraele, zčásti pod smíšenou správou a zčásti pod správou arabské autonomie, Golanské výšiny byly v roce 1981 připojeny k Izraeli. Evropská unie nicméně neuznává výsledek obranné války z roku 1967 a trvá na tom, že na tato území nelze v žádném případě pohlížet jako na izraelská a tudíž se na ně nevztahují evropská pravidla pro vztah s Izraelem, včetně pravidel obchodních.
O obnovení vztahů s Izraelem se pokusili představitelé francouzského předsednictví v první polovině roku 2022. Letos v létě k obnovení jednání asociační rady vyzvalo v dopise 158 členů Evropského parlamentu a Izrael navštívila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen. K obnovení vztahů dochází až za předsednictví českého, poté kdy se na tom v červenci dohodli ministři zahraničních věcí členských států EU.
Česká republika je jedním z nejpevnějších spojenců Izraele v Unii a česká diplomacie dlouhodobě podporuje co nejlepší evropsko-izraelské vztahy. Podle zpráv českých médií se kromě ministra zahraničích věcí Jana Lipavského v obnovení schůzek Rady přidružení výrazně angažoval i premiér Petr Fiala (ODS), který se krátce po začátku českého předsednictví setkal s předsedou izraelské vlády.