Měnový výbor Banky Izraele v čele s guvernérem profesorem Amirem Jaronem (Amir Yaron) zvýšil úrokovou sazbu o 0,5 procentního bodu na 3,25 %. Jedná se o šesté zvýšení úrokové sazby, které izraelská centrální banka provedla od dubna 2022, kdy zvýšila sazbu z historického minima 0,1 % na 0,35 %.
Po dvou po sobě jdoucích razantních zvýšeních o 0,75 procentního bodu na konci srpna a minulý měsíc se spekulovalo o tom, zda další zvýšení bude stejně vysoké. Nakonec je o něco nižší.
Izraelská centrální banka se snaží bojovat s inflací, která jejíž míra za dvanáct měsíců do konce října vzrostla na 5,1 % z 4,6 % za dvanáct měsíců do konce srpna. Banku tato výše znepokojuje, byť je výrazně nižší než inflace v USA a v mnoha evropských zemích, o České republice s říjnovou meziroční inflací ve výši 15,1 % nemluvě.
Izraelský index spotřebitelských cen (CPI) v říjnu vzrostl o 0,6 %, jak dnes večer oznámil Ústřední statistický úřad, což bylo na horní hranici očekávání analytiků. K růstu indexu spotřebitelských cen v říjnu přispělo především zvýšení cen čerstvého ovoce a zeleniny o 4,1 %, dále oděvů a obuvi o 4 %, potravin o 1 %, cen dopravy o 0,6 % a údržby domů o 0,4 %.
Ceny bydlení, které nejsou zahrnuty do indexu CPI, se v srpnu až září ve srovnání s červencem až srpnem zvýšily o 1,1 % a završily tak 19,8% meziroční růst. Tento nárůst byl nad očekáváním analytiků, kteří předpokládali 0,4-0,6 %.
Od dubna 2022, kdy dosahovala pouhých 3,1 %, zvolna roste také míra nezaměstnanosti. Podle údajů Ústředního statistického úřadu se podíl osob bez práce se zvýšil z 3,9 % v září na 4,3 % v říjnu 2022. Neroste však jen nezaměstnanost, ale i počet lidí, kteří přestali práci hledat, což vedlo k poklesu podílu práceschopného obyvatelstva z 61,2 % na 60,3 %.
Banka Izraele ve svém dnešním prohlášení uvedla: „Izraelská ekonomika zaznamenává silnou ekonomickou aktivitu, kterou doprovází napjatý trh práce a nárůst inflačního prostředí. Výbor se proto rozhodl pokračovat v procesu zvyšování úrokové sazby. Tempo zvyšování úrokové sazby bude určováno v závislosti na údajích o aktivitě a vývoji inflace, aby bylo nadále podporováno dosahování cílů politiky. Jednoletá inflační očekávání odvozená z kapitálového trhu se pohybují v rámci cílového rozpětí a jednoletá očekávání z ostatních zdrojů se pohybují kolem horní hranice cílového rozpětí. Očekávání na druhý rok a dále z kapitálového trhu se pohybují v rámci cílového rozpětí. Od předchozího měnověpolitického rozhodnutí posílil šekel vůči americkému dolaru o 3 % a v přepočtu na nominální efektivní kurz o 0,7 %. Naopak vůči euru šekel oslabil o 2,8 %.“
Nutno dodat, že i přes celosvětové hospodářské zpomalení, se izraelské ekonomice daří. Podle údajů izraelského Ústředního statistického úřadu izraelská ekonomika vzrostla za 12 měsíců končících zářím 2022 o 5,8 % a ve čtvrtém čtvrtletí musí vzrůst jen o malou část, aby překonala prognózu izraelské centrální banky, která předpokládá 6% růst HDP v roce 2022.
Izrael vykazuje z 12 referenčních zemí OECD nejvyšší růst HDP s 5,8 %, zatímco v USA je to 1,8 %, v Německu 1,1 %, v Jižní Koreji 3 % a ve Švédsku 3,1 %. Izraeli se blíží pouze Portugalsko s meziročním růstem HDP ve výši 4,9 % za posledních 12 měsíců.