Boje s Hamastánem v Gaze
Izraelská armáda ráno uvedla, že za poslední den provedla údery proti více než 300 cílům v Pásmu Gazy. Některé z úderů proti operativcům Hamasu byly řízeny pozemními silami uprostřed bojů. Údery letectva a námořnictva za poslední den zabily desítky ozbrojenců Hamasu a zničily infrastrukturu teroristické skupiny. Jeden z náletů se včera zaměřil na odpalovač dalekonosných raket Hamásu používaný k palbě na střední Izrael. V jižní Gaze jednotky 55. brigády zaútočily na místa Hamasu v Chán Júnis, z nichž šla střelba.
Vojáci našli velký sklad zbraní, včetně střelných zbraní, munice, výbušných zařízení a asi 20 minometů.
Jednotky Nachal a 551. brigády dnes ráno zaútočily na několik míst Hamasu v Džabalíji na severu Gazy a uvnitř objevily nákladní auto s raketami dlouhého doletu.
V jižní Gaze v Chán Júnis jednotky 7. obrněné brigády zaútočily na domy vysokých představitelů Hamasu a našly tunelové šachty.
Velitel Jižního velitelství Izraelských obranných sil, generálmajor Jaron Finkelman oznámil, že armáda je v „další významné fázi ofenzivy v nových oblastech“. „Tato ofenzíva bude pokračovat a bude se posouvat kupředu. Bude pokračovat tlakem na nepřítele nad zemí i pod zemí,“ řekl při obhlídce frontové linie v jižní Gaze s velitelem 98. divize, brigádním generálem Danem Goldfusem. „Budeme pokračovat v postupu zde a v dalších oblastech, ve kterých jsme ještě nemanévrovali,“ dodal Finkelman.
O síti tunelů Hamásu, která se nachází ukrytá pod Palestinským náměstím ve městě Gaza, Hagari řekl, že „vyšší členové Hamásu řídili boje 7. října [z této oblasti]“.
Padlí izraelští vojáci
Armáda ráno oznámila, v boji proti teroristům Hamasu v jižním pásmu Gazy padl kapitán (v záloze) Lior Sivan, 32 let, důstojník 363. praporu brigády Harel, původem z Bejt Šemeš.
V poledne bylo oznámeno, že v jižní části Pásma padl vrchní rotmistr Uriel Kohen (Uriel Cohen), 33 let, velitel logistiky v brigádě Givati, původem z Cur Hadasa.
Tím se počet pozemních obětí v izraelské pozemní ofenzívě zvýšil na 134.
Humanitární situace v Pásmu Gazy
Mluvčí Hamasu v Pásmu Gazy oznámil, že od začátku války s Izraelem bylo v enklávě zabito nejméně 20 000 lidí. Číslo nelze nezávisle potvrdit. Izraelská armáda odhaduje, že nejméně jedna třetina zabitých jsou operativci Hamasu. Počty Hamasu zahrnují také ty, kteří byli zabiti při neúspěšných palestinských raketových útocích.
Hamás uvádí, že mezi mrtvými je asi 8 000 dětí a 6 200 žen. Za děti počítá Hamas každého mladšího 18 let, přičemž podle izraelské armády mnoho ozbrojenců Hamásu, kteří se účastní boje, jsou nezletilí ve věku blízkém dospělosti.
Armáda dlouhodobě argumentuje tím, že se snaží vyhnout se újmě na civilistech, nicméně teroristé operující z míst, včetně škol a nemocnic, které mají být chráněny.
Jednání o propuštění rukojmích držených palestinskými teroristy
Izraelský velvyslanec v USA Michael Herzog pro televizi CNN řekl, že Izrael je připraven přerušit boje v Gaze výměnou za svobodu co největšího počtu rukojmích. Herzog dále uvedl, že je příliš mluvit o dosažení dohody. „Doufali v trvalé příměří, ale doufám, že pod tlakem toho, co děláme na místě, plus tlakem Katařanů, budou souhlasit s uzavřením dohody, ale v této fázi je to předčasné,“ řekl.
Včera Herzogův bratr, prezident Jicchak Herzog, řekl skupině vyslanců v podstatě totéž. „Mohu zopakovat skutečnost, že Izrael je připraven na další humanitární pauzu a další humanitární pomoc, aby bylo možné propustit rukojmí. A zodpovědnost leží plně na Sinvárovi a vedení Hamásu,“ řekl.
Generální tajemník politického výboru Hamasu Ismajl Haníja dnes ráno dorazil do Káhiry, aby vedl rozhovory s egyptskými představiteli o nejnovějším vývoji ve válce v Gaze a o „jiných tématech“. Haníju doprovází delegace Hamasu „na vysoké úrovni“ a má se sejít s egyptským velitelem tajných služeb Abbásem Kamelem a dalšími představiteli, aby projednali „dodání humanitární pomoci, stažení izraelské armády z Pásmo Gazy a návrat vysídlených osob do jejich měst a vesnic na severu“. Haníja přijíždí od začátku války do Egypta podruhé, poprvé tam byl začátkem listopadu.
Agentura Reuters po poledni informovala, že v Egyptě probíhají „intenzivní jednání“ o možném dalším příměří v Pásmu Gazy.
Následně televize CNN uvedla, že Izrael a Hamás nejsou blízko k dosažení druhé dohody o příměří. S odkazem na nejmenovaného izraelského představitele CNN uvedla, že Hamas nezměnil svůj vyjednávací postoj a klade požadavky, které Izrael není připraven splnit. „Postoj Hamásu zůstává stejný. Netouží po humanitárních pauzách. Hamas chce úplné ukončení izraelské války v Gaze,“ což Izraelci snažící se vyhladit palestinské teroristy, nejsou ochotni akceptovat.
Možnost trvalého ukončení války večer kategoricky vyloučil předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu. V prohlášení pro média řekl: „Pokračujeme ve válce až do konce. Bude to pokračovat, dokud nebude Hamás zničen – do vítězství… dokud nebudou splněny všechny cíle, které jsme si stanovili: zničit Hamás, propustit naše rukojmí a odstranit hrozbu z Gazy. Každý, kdo si myslí, že přestaneme, je odtržen od reality… Pršíme oheň na Hamás, pekelný oheň. Všichni teroristé Hamasu, od prvního do posledního, čelí smrti. Mají pouze dvě možnosti: vzdát se, nebo zemřít.“
Střety na hranici s Libanonem
Libanonská média ráno informovala o izraelských náletech poblíž hraničních měst Aita al-Šúb a Ramje (Ramieh), naproti izraelským komunitám Zarit a Štula. Izraelská armáda následně potvrdila nálety na „řadu míst Hizballáhu v jižním Libanonu“.
Armáda večer uvedla, že provedla další vlnu úderů na místa Hizballáhu v jižním Libanonu. Mezi cíle patřily vojenské budovy, odpalovací místa raket, velitelské centrum a sklad zbraní patřící této teroristické skupině. Armáda také provedla tankové a dělostřelecké ostřelování oblastí podél libanonské hranice, aby „odstranila hrozby“.
Náčelník štábu Izaelských obranných sil, generálporučík Herzi Halevi, dnes na severu země prohlásil, že Izrael se „nevrátí k předchozí situaci“ na hranici a zajistí „jiné, mnohem bezpečnější podmínky“ pro obyvatele pohraničních komunit. „Ať už se věci dějí jakkoli, v nadcházejícím roce se toho tady hodně udělá,“ dodal.
Nový velitel Divize Judea a Samaří
Brigádní generál Jaki Dolf (Yaki Dolf) se dnes ujal funkce velitele územní 877. divize „Judea a Samaří“ (Ajoš, אוגדת יהודה ושומרון) Izraelských obranných sil. V jejím čele nahradil brigádního generála Aviho Blota, který jí velel více než dva roky a bude pokračovat na Velitelské a štábní akademii.
Ceremoniál předání se konal na základně divize v Bejt El a zúčastnil se jej velitel Centrálního velení generálmajor Jehuda Fox.
Spor o zaměstnávání palestinských Arabů v Judeji a Samaří
Ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir vyzval poradce pro národní bezpečnost Cachiho Hanegbiho, aby zmrazil rozhodnutí povolit zhruba 8 000 palestinských dělníků pracovat v židovských obcích v Judeji a Samaří a tzv. oblasti C, tedy na území pod plnou izraelskou bezpečnostní i civilní správou.
„Vpuštění palestinských dělníků z palestinské samosprávy podporující terorismus do Státu Izrael ohrožuje životy občanů a otevírá dveře opakování událostí ze 7. října. Krev obyvatel Judeje a Samaří nemá menší cenu než krev ostatních izraelských občanů… Žádám, aby byl vstup těchto pracovníků okamžitě zastaven a aby byl urychleně svolán bezpečnostní kabinet k projednání této záležitosti,“ uvedl Ben Gvir.
Před válkou do Izraele každý den za prací vstupovaly desítky tisíc palestinských Arabů, ale tato praxe byla zastavena kvůli bezpečnostním obavám od útoků Hamasu 7. října a začátku války v Gaze. Izraelští zaměstnavatelé v zemědělství a stavebnictví v Judeji a Samaří požádali kvůli nedostatku pracovních sil o možnost znovu palestinské Araby zaměstnávat. Pro byla i armáda a Všeobecná bezpečnostní služba, které se obávají, že nezaměstnanost a propad do chudoby palestinské Araby zradikalizuje. Zatím povolení dostalo okolo 8 tisíc palestinských Arabů.
Situace v Izraeli
Od včerejších 22 hodin až do současnosti nebyly na Izrael vystřeleny z Gazy rakety. Tento klid souvisí s jednáními o možném příměří, která probíhají v Egyptě.
Izraelská armáda a ministerstvo obrany zahájily distribuci zbraní a bojového vybavení civilním bezpečnostním jednotkám v dalších 13 obcích v pohraniční oblasti Gazy. Navázaly tím na první takový krok ze začátku prosince. Jednotky dostávají střelné zbraně, keramické vesty a přilby, logistické a zdravotnické vybavení bude dodáno později. Civilní bezpečnostní jednotky ve 23 komunitách budou plně připraveny do konce tohoto týdne, uvádí armáda a ministerstvo ve společném prohlášení. Distribuce vybavení je součástí programu „Mašiv Haruach“.
Některé bezpečnostní jednotky sehrály 7. října klíčovou roli při zabíjení a odrážení teroristů Hamasu. Jednotky však byly vážně omezovány nedostatkem útočných pušek, které jim byly odebrány IDF kvůli rozsáhlým krádežím těchto zbraní. Program na přezbrojení těchto jednotek a výcvikové kurzy pro ně, které probíhají od začátku současné války, „jsou ústřední složkou při obnovení bezpečnosti obyvatel [pohraniční oblasti Gazy] státu ministerstva obrany a obrany, “ uvedlo ministerstvo obrany a armáda.
Státní kontrolor chce po válce vyšetřovat selhání 7. října
Státní kontrolor Matanjahu Englman uvedl, že bude vyšetřovat bezpečnostní selhání 7. října 2023, ale až po válce.
„Sedmého října byly prolomeny hranice Státu Izrael a prokletí teroristé z Hamásu si ve městech této země dělali, co chtěli. Tisíce izraelských občanů byly zabity, znásilněny a uneseny a byly ponechány svému osudu na Simchat Torah,“ řekl Englman finančnímu výboru Knesetu. Státní kontrolor poukazuje na zprávu, kterou jeho úřad včera zveřejnil, o selhání vlády při řešení potřeb civilistů na domácí frontě a říká: „Selhání, která byla odhalena v bezpečnostní reakci v den masakru, pokračovala v řadě nedostatků civilní reakce na statisíce evakuovaných [v důsledku] vypuknutí války.”
Englman dále řekl, že jeho přezkum fungování bezpečnostních služeb kolem událostí ze 7. října začne, až to vývoj v probíhající válce s Hamasem v Gaze dovolí, a uvedl, že by nebylo možné provést toto vyšetřování s armádou provádějící intenzivní vojenské operace. „Už teď je ale jasné, že izraelská vláda a bezpečnostní síly musí provést důkladnou vnitřní kontrolu, jak k velkému selhání ze 7. října došlo,“ říká kontrolor.
Situace studentů sloužících v armádě
Představitelé Izraelských obranných sil žádají, aby izraelské univerzity odložily začátek akademického roku až na polovinu ledna namísto aktuálně plánovaného data 31. prosince. Univerzity jsou prý proti žádosti, protože se domnívají, že jakákoli další zpoždění by mohla potenciálně zrušit celý rok.
Začátek akademického roku byl původně naplánován na 15. října, ale kvůli probíhající válce mezi Izraelem a Hamásem byl několikrát odložen. Asociace vedoucích univerzit říká, že další možností by bylo zachovat otevření 31. prosince, ale zavést druhé datum zahájení 20. ledna pro vracející se vojáky v záloze.
Žádost o odložení otevření se vztahuje na velké izraelské veřejné výzkumné univerzity: Hebrejskou univerzitu v Jeruzalémě, Bar-Ilanovu univerzitu, Ben-Gurionovu univerzitu v Negevu, Tel Avivskou univerzitu, Haifskou univerzitu, Arielskou univerzitu a Weizmannův institut věd.
Kneset dnes jednohlasně přijal novelu zákona, která ukládá státu plně pokrýt vysokoškolské školné propuštěným bojovým vojákům. Novela mění zákon „Od uniformy k univerzitě“ přijatý posledním Knesetem, který propuštěným vojákům zaručoval pokrytí 75 % nákladů na vysokoškolské školné. Program byl původně financován soukromými dárci a záměrně motivoval stipedisty k řádnému studiu tím, že ponechal část školného na nich.
Výhoda bude náležet bojovým vojákům a také několika dalším speciálním kategoriím včetně osamělých vojáků, nových přistěhovalců a menšin. Plné stipendium v celé výši ročního školného bude nově poskytovat stát oprávněným vojákům, kteří budou moci benefit využívat až pět let po skončení vojenské služby. Zákon má pomoci propuštěným vojákům vyrovnat se s tlaky civilního života a zvýšit jejich ekonomické zabezpečení.
Izraelský prezident proti „hlasité menšině“ radikálních obyvatel Judeje a Samaří
Prezident Jicchak Herzog se setkal s vojáky sloužícími v Hebronských horách a odsoudil „hlasitou menšinovou skupinu“, která poškozuje pověst osidlovacího hnutí a Izraelských obranných sil, informoval jeho úřad.
„Při této příležitosti je pro mě důležité podpořit velitele Centrálního velení Jehudu Foxe, který prochází těžkými dny do očí bijících, drzých a ošklivých osobních útoků,“ řekl Herzog vojákům.
„Izraelské obranné síly dělají vše – jak vidím zde s Jehudovou brigádou – vše pro ochranu obyvatel. Obyvatelé a Izraelské obranné síly jsou jedno v mnoha ohledech. Existuje hlasitá menšinová skupina, která působí hrozné škody osadnímu hnutí a Izraelským obranným silám a je nesmírně důležité, abychom se jim postavili a dali jim jasně najevo, že už toho bylo dost,“ pokračoval prezident Izraele.
„Rád bych podpořil válečný kabinet v čele s premiérem Netanjahuem a všechny členy kabinetu ve (vydávání) vyvážených a odpovědných rozhodnutí,“ dodal.
USA znovu podpořily vznik Palestinského státu i právo Izraele na sebeobranu
Americký ministr zahraničí Antony Blinken během včerejšího telefonátu se svým jordánským protějškem Ajmanem Safadim zopakoval závazek Bidenovy administrativy k vytvoření Palestinského státu. Během hovoru se Safadi Blinken „podtrhl závazek USA poskytovat a usnadňovat zvýšenou a trvalou humanitární pomoc do Gazy a vyjádřil uznání za vedení Jordánska při poskytování pomoci“. Dvojice také „diskutovala o úsilí zabránit šíření konfliktu a o potřebě udělat vše pro ochranu civilistů v Gaze a zastavení násilí extremistických osadníků na Západním břehu“.
Blinken v posledních dnech uskutečnil řadu telefonátů s arabskými protějšky, přičemž jeho úřad vydal do značné míry identické informace o ujišťování USA o podpoře pro vznik arabského státu na části území Země Izrael.
Obdobně dnes večer americký ministr zahraničí hovořil o podpoře Palestinského státu s ministryněmi zahraničí Francie a Německa a ministrem zahraničí Velké Británie.
Antony Blinken se dnes také vyjádřil k jednostrannému zaměření mezinárodního společenství na Izrael a mlčení o Hamasu. „Zaráží mě, že i když slyšíme mnoho zemí nabádat k ukončení tohoto konfliktu… neslyším prakticky nikoho, kdo by po Hamásu požadoval, aby se přestal schovávat za civilisty, aby složil zbraně, aby se vzdal. Zítra by to skončilo, kdyby to Hamás udělal,“ říká Blinken. „Jak je možné, že na agresora nejsou kladeny žádné požadavky, ale pouze na oběť. Bylo by dobré, kdyby existoval silný mezinárodní hlas, který by tlačil na Hamás, aby udělal to, co je nutné, aby to skončilo,“ dodal s tím, že „jakákoli jiná země na světě, která by čelila tomu, co utrpěl (Izrael) 7. října, by udělala totéž (co Izrael).“