Izrael ve válce – Den dvacátý šestý

Izraelské bojové jednotky v Pásmu Gazy. 1. 11. 2023. Foto: Izraelské obranné síly
Izraelské bojové jednotky v Pásmu Gazy. 1. 11. 2023. Foto: Izraelské obranné síly

Válka s Hamastánem v Gaze

Pozemní operace Izraelských obranných síl v Pásmu Gazy pokračovala i v noci na dnešek a jednotky zasáhly desítky cílů Hamásu. Armáda uvedla, že od začátku války bylo zasaženo přibližně 11 000 objektů patřících Hamásu a dalším teroristickým skupinám.

Pozemní síly přes noc vyžádaly úder letectva na budovu v Džabalíji, kde se shromažďovala řada operativců Hamásu. Několikapatrová budova se „nacházela v blízkosti školy, zdravotnického střediska a vládních úřadů“. Letectvo rovněž provedlo údery na velitelská centra Hamásu a další teroristické buňky.

Vláda Hamásem v Gaze uvedla, že izraelské nálety již druhý den po sobě zasáhly obytné domy v Džabalíji, baště teroristické skupiny na okraji města Gazy, a způsobily mnoho mrtvých a zraněných. Počet obětí zjevných úderů nebyl bezprostředně znám a údaje zveřejněné teroristickou skupinou nelze nezávisle ověřit.

Izraelské bojové jednotky v Pásmu Gazy. 1. 11. 2023. Foto: Izraelské obranné síly
Izraelské bojové jednotky v Pásmu Gazy. 1. 11. 2023. Foto: Izraelské obranné síly

Izraelské síly pokračovaly v útocích na teroristické cíle v pásmu Gazy ze země i ze vzduchu a zabily desítky členů teroristické skupiny, uvedly dnes Izraelské obranné síly. Aktivita se podle všeho soustředila na Džabalíju. V úterý se v této čtvrti zřítilo několik budov, když se po leteckých úderech zaměřených na velitele praporu a teroristickou infrastrukturu zhroutily tunely teroristické organizace Hamás, které se pod nimi nacházely.

Brigádní generál Icik Kohen. 1. 11. 2023
Brigádní generál Icik Kohen. 1. 11. 2023

Brigádní generál Icik Kohen (Itzik Cohen), velitel 162. divize Izraelských obranných sil, dnes v rozhovoru pro novináře uvedl, že armáda je v současnosti hluboko v Gaze, „u bran města Gaza“.

ministr obrany Joav Galant s vojáky u hranice s Pásmem Gazy. 1. 11. 2023. Foto: Elad Malka / Ministerstvo obrany
ministr obrany Joav Galant s vojáky u hranice s Pásmem Gazy. 1. 11. 2023. Foto: Elad Malka / Ministerstvo obrany

Ministr obrany Joav Galant večer uvedl, že Izraelské obranné síly dosahují ve své pozemní operaci v Pásmu Gazy obrovských úspěchů. „Činnost našich sil na mě udělala dojem. Toto je rozhodné, rozhodné jednání. Mezi pozemními a vzdušnými silami existuje silná spolupráce. V této oblasti se dosahuje velmi důležitých úspěchů – zasahování teroristů všech úrovní, od bojovníků v poli po vysoce postavené,“ řekl mimo jiného ministr. S odkazem na padlé vojáky dodal, že existuje „cena zaplacená na naší straně, jako se to stává v každé bitvě.“

 

Padlí vojáci Izraelských obranných sil

Izraelské obranné síly oznamili smrt dalších 9 vojáků, kteří byli včera zabiti v boji proti teroristům z Hamásu v severní části pásma Gazy. Jsou jimi poručík Ariel Reich, 24 let, z Jeruzaléma; desátník Asif Luger, 21 let, z Jaguru; četař Adi Danan, 20 let, z Javne; rotný Halel Solomon, 20 let, z Dimony; štábní seržant Erez Mišlovsky, 20 let, z Oranit; štábní seržant Adi Leon, 20 let, z Nili; desátník Ido Ovadia, 19 let, z Tel Avivu; desátník Lior Siminovič, 19 let, z Herzlije; a štábní seržant Roei Dawi, 20 let, z Jeruzaléma. Reich a Luger sloužili v 77. praporu 7. obrněné brigády, zatímco ostatní vojáci byli součástí praporu Cabar (Tzabar) pěší brigády Givati.

Vojáci Givati zahynuli poté, co obrněné vozidlo, ve kterém se nacházeli, zasáhla protitanková řízená střela vypálená Hamásem. Další čtyři vojáci byli při stejném incidentu zraněni, z toho jeden vážně. Vojáci 77. praporu byli zabiti poté, co jejich tank najel na výbušné zařízení. Další dva vojáci byli při stejném incidentu vážně zraněni.

Už včera Izraelské obranné síly oznámily, že při samostatných střetech v pásmu Gazy byli zabiti 2 vojáci brigády Givati.

Ministr obrany Joav Galant k úmrtí devíti vojáků vydal prohlášení. „Smrt bojovníků Izraelských obranných sil v bojích proti teroristům z Hamásu v Gaze je těžkou a bolestivou ranou. Naše srdce a myšlenky jsou s jejich drahými rodinami. Významné úspěchy v těžkých bojích v hloubi pásma Gazy si bohužel vyžádaly vysokou cenu. Jsme připraveni a připraveni na dlouhou a složitou kampaň, která vyžaduje odvahu, odhodlání a vytrvalost – zvítězíme,“ uvedl ministr obrany.

Během dopoledne byla oznámena smrt dalších vojáků. Padl poručík Pedaja Mark (Pedayah Mark) z obce Otniel v oblasti Har Hevron, štábní seržant Roi Sargosti z farmy HaRoa u Sde Boker v Negevu, štábní seržant Itaj Jehuda (Itay Yehuda) a štábní seržant Šaj Arvas (Shay Arvas). Večer bylo oznámeno, že padl sežant první třídy (v záloze) Šalev Cion Šarabi (Shalev Zion Sharabi) z Teneh Omarim, medik 749. praporu brihády Bislamach.

Počet padlých v pozemní invazi do teroristické bašty v Pásmu Gazy tak stoupl na 16 (seznam na webu Cahal)

 

Ostrá kritika nečinnosti Červeného kříže

Ministr zahraničí Eli Kohen (Eli Cohenú hovořil s předsedkyní Mezinárodního výboru Červeného kříže Mirjanou Spoljarič a požadoval, aby organizace navštívila 240 rukojmích, které Hamás drží v zajetí v Gaze, a ostře kritizoval dosavadní postup organizace.

„Červený kříž nemá právo na existenci, pokud se mu nepodaří navštívit rukojmí, která drží v zajetí teroristická skupina Hamás,“ řekl Kohen Spoljaričové s tím, že v zajetí jsou „děti, ženy a lidé, kteří přežili holocaust“.

„Červený kříž musí jednat rozhodně a jasně a využít všech pák, které má, aby prosadil co nejrychlejší návštěvu rukojmích,“ dodal Kohen, který zkritizuje MVČK za to, že se zaměřuje na Izrael, „který je vázán mezinárodním právem a jedná v souladu s ním“, namísto obrovské humanitární krize, kterou vytvořil Hamás.

 

Humanitární situace v Pásmu Gazy

Palestinská telekomunikační společnost Paltel ráno oznámila, že v Pásmu Gazy opět došlo k „úplnému přerušení všech komunikačních a internetových služeb“ včetně spojení se zahraničím.

Okolo 10. hodiny byl poprvé od vypuknutí války 7. října 2023 otevřen hraniční přechod Rafáh mezi Gazou a Egyptem. Příležitosti opustit Pásmo okamžitě využily desítky cizinců a lidí s dvojím občanstvím. Egypt oznámil, že k 16:30 hodinám místního času hranici mezi oběma arabskými entitami přešlo 335 cizinců nebo lidí s dvojím občanstvím

Přes Rafáh také bylo převezeno 76 nemocných a vážně zraněných Gazanů, kterým bude poskytnuto lékařské ošetření v Egyptě, zřejmě v polní nemocnici vybudované blízko hranice.

Egyptské úřady oznámily, že dnes umožní denně převoz 90 zraněných či nemocných a přechod přibližně 545 cizinců nebo lidí s dvojím občanstvím. Dohodu mezi Egyptem, Izraelem a teroristickou skupinou Hamás zprostředkoval Katar v koordinaci se Spojenými státy.

 

Izraelské lodě v Rudém moři

Izraelské obranné síly po několika útocích raketami a drony ze strany Íránem podporovaných Húsíů v Jemenu posílily oblast Rudého moře raketovými čluny námořnictva. Plavidla byla nasazena včera „v souladu s vyhodnocením situace a jako součást zvýšeného obranného úsilí v oblasti“.

Izraelské lodě v Rudém moři. 1. 11. 2023. Foto: Izraelské obranné síly
Izraelské lodě v Rudém moři. 1. 11. 2023. Foto: Izraelské obranné síly

Včera armáda zachytila raketu a dva bezpilotní letouny vypuštěné z Jemenu na Izrael. Další cíl byl zachycen dnes brzy ráno poblíž nejjižnějšího města Ejlat.

Armáda má v oblasti několik vrstev protivzdušné obrany na ochranu před útoky Húsiů. Americká armáda je také rozmístěna v oblasti Rudého moře a před dvěma týdny zachytila řadu raket a dronů vyslaných jemenskými Húsii na Izrael.

 

Přestřelky s teroristy v Libanonu

I dnes dopadly na sever Izraele protitankové řízené střely odpálené teroristy Hizballáhu z jižního Libanonu. Armáda jako obvykle reagovala dělostřeleckou palbou na předpokládané místo, odkud útok přišel.

 

Bezpečnostní situace Izraeli

Okolo 10. hodiny se rozezněly sirény protiraketového poplachu v Ašdodu, Aškelonu a dalších městech a obcích v okolí Pásma Gazy.

V mošavu Štula (Shtula) v Horní Galileji zněly odpoledne sirény protiraketového poplachu.

Odpoledne zněly v reakci na salvy raket odpálených z Gazy varovné sirény také ve středním Izraeli, včetně měst Tel Aviv, Bat Jam, Holon, Rišon LeCion a dalších.

 

Neklid v Judeji a Samaří

Čtyři palestinští Arabové byli v noci na dnešek zabiti při střetech s izraelskými silami na „Západním břehu“, uvedlo ministerstvo zdravotnictví Palestinské správy s tím, že tři byli zabiti v Jeninu, zatímco další byl zabit v Tulkarem.

Izraelské policejní síly v utajenívstoupily do Dženínu včera v noci, aby zatkly Atta Abu Rumaila, 63letého generálního tajemníka strany Fatahu v tomto městě. Vojenské zdroje uvedly, že během zatčení Abu Rumaily, který byl zadržen spolu se svým synem, nedošlo k žádnému odporu. Armáda a Všeobecná bezpečnostní služba (Šin Bet) uvedly, že v posledních měsících Abu Rumaila „rozšířil teroristickou činnost s financováním desítek tisíc šekelů a pomohl hledaným osobám a teroristickým agentům“ a „významně se podílel na eskalaci bezpečnostní situace v regionu“, přičemž do své činnosti zapojil i svého syna.

Ata abú Rumajla, generální tajemník hnutí Fatáh v Dženínu
Ata abú Rumajla, generální tajemník hnutí Fatáh v Dženínu

Později izraelské jednotky znovu vstoupily do Dženínu, aby „zničily teroristickou infrastrukturu“. Vojáci našli a zničili výbušná zařízení nastražená na silnicích a v podzemním tunelu používaném ozbrojenci. Zabaveno bylo i auto s municí a vojenskou technikou. Uprostřed operace se vojáci střetli s palestinskými ozbrojenci a armáda proti nim provedla dronový útok.

Podrobnosti o údajném střetu v Tulkaremu armáda nesdělila.

Izraelské obranné síly v Judeji a Samaří během noci na dnešek zadrželi 46 hledaných palestinských Arabů, včetně 30 napojených na teroristickou skupinu Hamás. Od začátku války v pásmu Gazy 7. října zatkli vojáci na Územích více než 1 180 hledaných palestinských Arabů, včetně asi 740 napojených na Hamás. Podle armády došlo na Územích v posledních dvou týdnech k četným střetům mezi silami vojáky a palestinskými Araby a k několika pokusům o teroristické útoky. Podle ministerstva zdravotnictví Palestinské správy bylo od 7. října izraelskými silami, a v některých případech i „osadníky“ zabito 122 „Palestinců na Západním břehu Jordánu“.

 

Generální stávka na arabských autonomních územích

Strana Fatah, která ovládá Palestinskou správu, dnes vyhlásila generální stávku na všech arabských autonomních územích v Judeji a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) a také v Araby nárokovaném „východním Jeruzalémě.“

Stávka má protestovat proti izraelské „agresi“ v Pásmu Gazy i „na Západním břehu Jordánu“ a týká se podniků, bank a univerzit a je doprovázena výzvami k „vystupňování konfrontace s okupací“.

oblasti A, B, C v Judeji a Samaří, stav v roce 2010
Jehuda ve Šomron – oblasti A (plná kontrola Palestinské správy), B (civilní kontrola Palestinské správy, bezpečnostní kontrola Izraele), C (plná kontrola Izraele)

 

Univerzity Ben Gurion a Bar Ilan podpoří povolané záložáky

Zapsaní studenti povolaní k povinné rezervě dostanou grant ve výši 1 200 NIS (přibližně 7 200 českých korun) a odklad placení nájemného, pokud bydleli na univerzitních kolejích, oznámila Ben Gurionova university v Negevu. Poskytne také pomoc studentům, vyučujícím a zaměstnancům, kteří byli evakuováni ze svých domovů v důsledku války mezi Izraelem a Hamásem.

Bar-Ilanova univerzita včera oznámila granty ve výši 1 000–5 000 NIS (přiblužně 6 000 až 30 000 českých korun) pro více než 6 000 registrovaných studentů, kteří nyní slouží v první linii. Grant má být „uplatněn na bydlení a školné, emoční podporu a další hodiny studia během akademického roku,“ uvedla univerzita v prohlášení.

Oznámení přicházejí v návaznosti na podobný program, který před několika dny iniciovala Tel Avivská univerzita. Očekává se, že další velké univerzity v Izraeli budou následovat. Vzhledem k masivnímu povolání armádních záloh nyní odhadem 30 % všech univerzitních studentů, stejně jako mnoho učitelů a zaměstnanců, slouží na různých postech v Izraelských obranných silách.

Začátek akademického roku pro většinu vysokých škol byl odložen minimálně na 3. prosince 2023.

 

Linka pomoci pro přesídlené

Ministerstvo zdravotnictví zřizuje linku pomoci pro ty, kteří byli během války vysídleni nebo evakuováni ze svých domovů. Odhaduje se, že 150 000 až 200 000 Izraelců ze severu a jihu země je ubytováno v hotelech, ubytovnách, penzionech kibucu a dokonce ve stanových městečkách. Cílem centra pomoci je zajistit, aby každá vysídlená osoba měla zajištěnu péči o své zdravotní potřeby v době, kdy je mimo svou domovskou komunitu.

Linka pomoci funguje v hebrejštině, arabštině, angličtině a ruštině a je dostupná na telefonním čísle 5400* klapka 4, od neděle do čtvrtka od 8 do 18 hodin a v pátek a v předvečer svátků od 8 do 13 hodin.

 

Zákaz televize al-Džazíra na spadnutí

Ministr komunikací Šlomo Kari (Shlomo Karhi) uvedl, že rozhodnutí o uzavření kanálu Al-Džazíra v Izraeli a zabavení jeho vybavení čeká po právním a bezpečnostním posouzení tohoto kroku vládou už jen na schválení ministrem obrany Joavem Galantem.

„Z našeho pohledu jsou připraveny příkazy odstranit [Al Džazíru] z [poskytovatelů kabelové televize] Hot and Yes, uzavřít kanceláře [Al Džazíry], zabavit vysílací zařízení novinářům, odejmout vládní novinářské průkazy, zadržet komunikace a internetové služby izraelských společností [k Al-Džazíře], vše je připraveno,“ řekl Kari během debaty v plénu Knesetu. Dodal, že rozhodnutí o uzavření katarského zpravodajského kanálu, který poškozuje izraelskou národní bezpečnost a podněcuje k terorismu, vyžaduje souhlas ministra obrany, než bude moci být předloženo k hlasování v bezpečnostním kabinetu.

Ministerstvo obrany bezprostředně po debatě v Knesetu uvedl, že „ministr obrany podporuje okamžité omezení vysílání a činnosti stanice Al-Džazíra“.

 

Mezinárodní střípky

Bolivie oznámila, že v reakci na válku Izraele proti Hnutí islámského odporu v Pásmu Gazy přerušuje s Izraelem diplomatické vztahy. Izraelské ministerstvo zahraničí uvedlo, že tímto krokem se bolivijská vláda stala spojencem Hamasu a podpořila terorismus.

Kolumbie a Chile na protest proti válce s teroristy v Gaze odvolali z Izraele své velvyslance. Izraelské ministerstvo zahraničí v reakci na to upozornilo, že mezi oběťmi masakru, spáchaného Hamasem 7. 10. 2023, jsou i občané těchto dvou zemí.

 

Perla dne

„Izrael je stát, který v naší zemi nemá místo. Musíme to odstranit, protože to představuje bezpečnostní, vojenskou a politickou katastrofu pro arabský a islámský národ. Nestydíme se to říct… Musíme dát Izraeli lekci a uděláme to dvakrát a třikrát. Potopa al-Aksá (jméno, které dal Hamas svému útoku 7. října) je teprve poprvé. Budeme muset zaplatit nějakou cenu? Ano, a jsme připraveni to zaplatit. Jsme nazýváni národem mučedníků a jsme hrdí na to, že mučedníky obětujeme… Jsme oběti okupace. Tečka. Proto by nás nikdo neměl vinit za věci, které děláme. 7. října, 10. října, miliontého října, vše, co děláme, je oprávněné.“

Ghazi Hamad, člen politbyra Hamásu v rozhovoru pro libanonskou televizi LBC z 24. 10. 2023 zdokumentovaném MEMRI