Izrael ve válce – Den dvanáctý

Benjamin Netanjahu vítá Joea Bidena. 18. 10. 2023.
Benjamin Netanjahu vítá Joea Bidena. 18. 10. 2023.

Válka s Hamastánem v Gaze

Izraelské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že k 17. hodině je stále hospitalizováno 330 lidí zraněných ničivým útokem Hamasu na Izrael z Gazy dne 7. října. Z toho je 58 ve vážném stavu, 167 ve středním stavu a 105 v dobrém stavu. Od 7. října bylo do nemocnic po celé zemi převezeno celkem 4562 zraněných lidí.

Mluvčí ministerstva zdravotnictví řízeného Hamasem v Gaze tvrdí, že při výbuchu a požáru v nemocnici al-Ahli v centru Gazy zahynulo 471 lidí a dalších 28 lidí je v kritickém stavu. Ministerstvo uvádí, že od doby, kdy Izrael začal 7. října bombardovat Pásmo, bylo zabito 3478 lidí v reakci na nápor Hamasu, při kterém bylo zmasakrováno asi 1400 Izraelců. Tvrdí, že nemocnice v Pásmu jsou na pokraji kolapsu.

Izraelské obranné síly zabily další dva velitele Hamásu v Gaze, mezi desítkami dalších cílů zasažených v Pásmu za poslední den. Zabiti byli Muhammad Awdallah, velitel protitankového řízeného raketového oddílu hamasovské brigády ve městě Gaza, a Akram Hidžází (Akram Hijazi), velitel námořních sil Hamasu. Lokalizace se zdařila díky zpravodajskému úsilí bezpečnostní služby Šin Bet a ředitelství vojenského zpravodajství.

Dopoledne se opět v izraelských obcích a městech u hranic s Pásmem Gazy rozezněly sirény protiraketového poplachu.

Odpoledne a večer zněly sirény také ve středním Izraeli, včetně Tel Avivu.

Ministr zahraničí Eli Cohen řekl armádnímu rozhlasu: „Na konci této války už Hamas nejenže nebude v Gaze, ale také se zmenší území Gazy.“ Tato poznámka naznačuje, že armáda má v úmyslu vytvořit nárazníkovou zónu uvnitř Gazy, aby lépe chránila města na jižní hranici Izraele, aby nebyla vystavena takovému nečekanému přepadu, jaký provedl Hamás 7. října.

Výbuch rakety u nemocnice v Gaze

Za včerejší výbuch rakety u nemocnice Ahli v Gaze nese podle Izraele odpovědnost Palestinský islámský džihád. Zdroje z Gazy nejprve informovaly, že nemocnice utrpěla přímý zásah izraelskou raketou. Následně vyšlo najevo, že výbuch se neuskutečnil přímo v nemocnici, ale v její těsné blízkosti, a raketa nepřiletěla z Izraele, ale směrem ze severozápadu. Na místě navíc chybí typický kráter po dopadu izraelské rakety.

útok na nemocnici v Gaze

Pozorní diváci navíc upozornili, že přesně ve stejnou chvíli, kdy k zásahu mělo dojít, ohlásili v přímém přenosu arabské televize al-Džazíra odpálení silné rakety z Pásma Gazy směrem na Haifu. Žádná taková raketa však do Izraele nepřiletěla a současně došlo k dopadu velmi silné rakety vedle nemocnice v Gaze…

útok na nemocnici v Gaze

Izraelská rozvědka během dne zveřejnila záznam odposlechu operativců Hamasu, kteří se v rozhovoru děsí toho, že raketa Džihádu dopadla, kam neměla.

Protesty u sousedů Izraele

Bez ohledu na Izraelem předložené důkazy, arabská a obecně islámská média běsní a arabská ulice demonstruje proti údajným izraelským útočníkům na palestinskou nemocnici.

V Jordánsku musela policie rozehnat dav, který se snažil útočit na izraelskou ambasádu v Ammánu.

Několik stovek lidí demonstrovalo s vlajkami „Palestiny“ a Íránu před velvyslanectvím USA v libanonském Bejrútu.

Tisíce lidí protestovaly v Káhiře poté, co egyptský prezident Abdel-Fattah el-Sissi vyzval Egypťany, aby vyšli do ulic v solidaritě s Palestinci během války mezi Izraelem a Hamásem. Sissi obvinil Izrael z výbuchu v nemocnici v Gaze. V Egyptě se blíží prezidentské volby a prezident Sissi si je zjevně vědom nutnosti naslouchat hlasu ulice.

Také ministr zahraničí Palestinské samosprávy, vládnoucí na autonomních arabských územích v Judeji a Samaří, Riad Malki obvinil Izrael z „úmyslného“ bombardování nemocnice al-Ahli v Gaze a prohlásil, že obyvatelé Pásma jsou vystaveni genocidě. Malki hovořil v Saúdské Arábii během setkání 57 zemí Organizace islámské spolupráce.

Vytvoření humanitární zóny v Pásmu Gazy

Izraelské obranné síly oznámily vytvoření humanitární zóny v jižní Gaze v oblasti Al-Mawasi, poblíž Chán Júnis, kde bude poskytována mezinárodní pomoc. Stalo se tam po dnech jednání Izraele, Egypta, USA a dalšími. Armáda také obnovila výzvy obyvatelům severní části Pásma Gazy, aby se evakuovali na jih.

humanitární zóna v Gaze

Úřad předsedy vlády Izraele dnes odpoledne vydal prohlášení o Pásmu Gazy, tohoto znění:

Ve světle rozsáhlé a zásadní americké podpory válečnému úsilí, stejně jako žádosti amerického prezidenta Bidena o základní humanitární pomoc, zjednodušený bezpečnostní kabinet jednomyslně rozhodl:

1. Izrael nepovolí žádnou humanitární pomoc ze svého území do pásma Gazy, dokud naši zajatci nebudou vráceni.

2. Izrael požaduje návštěvy Červeného kříže u našich zajatců a pracuje na mobilizaci široké mezinárodní podpory tohoto požadavku.

3. Na základě žádosti prezidenta Bidena Izrael nebude bránit humanitární pomoci z Egypta, pokud to bude pouze jídlo, voda a léky pro civilní obyvatelstvo nacházející se v jižním pásmu Gazy nebo tam, kde se evakuuje, a pokud se zásoby nedostanou k Hamásu. Jakýmkoliv dodávkám, které se mají dostat k Hamásu bude zabráněno.

Proti souhlasu Izraele s dovozem humanitární pomoci do Pásma Gazy z Egypta dnes protestovaly rodiny unesených Izraelců, které v Gaze drží teroristé Hamasu.

Přestřelky na hranici s Libanonem

Na Izrael byly během dne z Libanonu vystřeleny protitankové řízené rakety. Jedna dopadla u obce Štula (Shtula). Armáda odpověděla dělostřelbou a uvedla, že řada jejích postavení je terčem palby z Libanonu.

Ministerstvo zahraničních věcí USA zvýšilo varování pro cesty do Libanonu z úrovně 3 – „zvažte cestu“ na úroveň 4 – „necestuje“ s ohledem „na nepředvídatelnou situaci kvůli raketových a dělostřeleckým přestřelkám mezi Izraelem a Hizballáhem, či jinými ozbrojenými frakcemi.“ Současně je varováno před „terorismem, občanskými nepokoji, ozbrojeným konflitem, zločinem a únosy“ s tím, že velvyslanectví USA v Bejrútu má omezenou možnosti poskytovat občanům pomoc.

Americké ministerstvo zahraničí současně schválilo dobrovolné dočasné stažení rodinných příslušníků zaměstnanců velvyslanectví a některých nikoliv nezbytných zaměstnanců. Stejné rozhodnutí bylo ve vztahu k Izraeli přijato už minulý týden.

Napjatá situace v Judeji a Samaří

Na celém arabském autonomním území Palestinské správy v Judeji a Samaří byla vyhlášena generální stávka na protest proti izraelské ofenzívě proti Hamásu. Stalo se tak po výbuchu v nemocnici v Gaze v úterý večer, při kterém byly podle zdravotnických úřadů Hamasu zabity stovky lidí a z nějž Hamas obvinil Izrael. Generální stávku zahájily „národní a islamistické síly“ na severu Samaří, ale podle mluvčího palestinské samosprávy byla přijata na celém zbytku území. Města Džanín, Nábulus a Tulkarem na severu autonomie jsou baštami Hamasu a Islámského džihádu a Palestinská samospráva nad nimi v posledních letech postupně ztrácí kontrolu. Stávka uzavírá obchody, banky a univerzity. V úterý večer vyšly stovky demonstrantů do ulic, střetly se s bezpečnostními silami Palestinské správy a vyzývaly k sesazení prezidenta Palestinské správy Mahmúda Abbáse kvůli jeho domnělé nečinnosti tváří v tvář údajným izraelským útokům proti palestinským Arabům.

Izraelská společnost ve válce

Státní kontrolor Matanjahu Englman uvedl, že existují vážné nedostatky v připravenosti izraelských severních měst a komunit v případě války s libanonskou teroristickou skupinou Hizballáh. Nedostatek odpovídajících protileteckých krytů a velké napětí v dobrovolných civilních bezpečnostních týmech byly dvě hlavní body jeho kritiky. Englman své komentáře zveřejnil poté, co v úterý provedl prohlídku pohraničních komunit v severním Izraeli poblíž libanonských hranic, včetně města Ma’alot-Tarshiha, pouhých sedm kilometrů od Libanonu. Uvedl, že některé kryty proti bombám jsou extrémně špatně udržované a ve starých obytných budovách v této oblasti je nedostatek odpovídajících krytů proti bombám. Poukazuje také na to, že ozbrojené dobrovolnické civilní bezpečnostní týmy, které poskytují nouzovou bezpečnostní ochranu pro malé komunity, nemohou v současné době vykonávat svou každodenní práci, protože jsou příliš zaneprázdněny opakovanými útoky Hizballáhu a palestinských teroristických frakcí z Libanonu proti Izraeli během posledních dvou týdnů. Úřad státního kontrolního úřadu se nyní snaží tyto dobrovolníky formálně odvést do záloh Izraelských obrannných sil, aby jim umožnil nadále sloužit v bezpečnostních týmech a dostávat plat od armády. Místní starostové také tvrdili, že s nimi vládní ministerstva nebyla dostatečně v kontaktu, uvedl Englman.

Policie v Haifě dnes rozehnala shromáždění na podporu palestinských Arabů v Gaze, které podle policie nebylo povoleno a porušilo veřejný pořádek. Již dříve během dneška tamní policie oznámila, že nepovolí propalestinské demonstrace, které se plánovaly na sociálních sítích, poté, co krajně pravicové skupiny řekly, že zakročí, aby je zastavily. Během dnešního nepovoleného shromáždění bylo podle zpravodajského webu Arab48 zatčeno šest demonstrantů, včetně tří žen, a jeden člověk byl zraněn. Policie také údajně rozehnala protest v arabském izraelském městě Tajbe (Taybeh).

Šéf izraelské policie Kobi Šabtaj (Kobi Shabtai) prohlásil, že policejní síly budou mít „nulovou toleranci“ k demonstracím na podporu Hamás v Izraeli, a navrhl, aby ti, kdo vyjadřují solidaritu s Gazou, šli místo toho do Pásma. „Kdo chce být občanem Izraele, ahalan wasahlan,“ řekl Šabtaj ve videu zveřejněném včera na arabském kanálu izraelské policie na síti TikTok, přičemž použil běžný arabský slangový výraz, znamenající „Vítejte.“ „Každý, kdo se chce ztotožnit s Gazou, je vítán – posadím je do autobusů, které je tam pošlou. Pomohu jim se tam dostat,“ dodal Šabtaj.

Prezident Joe Biden v Izraeli

Krátce před 11 hodinou přistál na mezinárodním Ben Gurionově letišti letoun Air Force One s prezidentem USA Joem Bidenem na palubě. Na letišti jej uvítal prezident Jicchak Herzog, premiér Benjamin Netanjahu, izraelský velvyslanec v USA Michael Herzog a chargés d’affaires velvyslanectví USA Stephanie Hallett.

Prezident Herzog na uvítání uvedl: „Vítejte pane prezidente. Bůh vám žehnej za ochranu národa Izraele.“

Premiér Netanjahu vedle jiného řekl: „Chci vám poděkovat za to, že jste sem dnes přišel, a za jednoznačnou podporu, kterou jste Izraeli poskytl v těchto těžkých časech, podporu, která odráží drtivou vůli amerického lidu. Každý den jsme viděli vaši podporu v šíři a hloubce spolupráce, kterou jsme měli od začátku této války.“

„Hamas vraždil děti před jejich rodiči a rodiče před jejich dětmi. Upalovali lidi zaživa. Znásilňovali a vraždili ženy. Uřezali vojákům hlavy. Hledali tajné skrýše, kam rodiče schovávali své děti. A jen si představte, pane prezidente, ten strach a paniku těch malých dětí, když se příšery objevily, našly jejich úkryty. Hamas unášel ženy a děti, staré lidi, přeživší holocaust. Vím, že sdílíte naše rozhořčení nad tím. A vím, že sdílíte naše odhodlání přivést tyto lidi zpět. Sedmého října Hamas zavraždil 1400 Izraelců, možná i víc. To je v zemi s méně než 10 miliony obyvatel. To by se rovnalo více než 50 000 zavražděných Američanů za jediný den. To je (naše) 11. září 2001. Proto je 7. říjen dalším dnem, který bude žít v hanbě,“ řekl dále Netanjahu.

„Stejně jako se civilizovaný svět sjednotil, aby porazil nacisty a sjednotil se, aby porazil Islámský stát, musí se civilizovaný svět sjednotit, aby porazil Hamás,“ dodal Netanjahu a zdůraznil, že Izrael je jednotný a porazí Hamás „a odstraní tuto hroznou hrozbu z našich životů. Síly civilizace zvítězí – v našem zájmu, ve vašem zájmu, v zájmu míru a bezpečnosti v našem regionu a ve světě.“

Premiér dále řekl, že „pro lid Izraele je jen jedna věc lepší než mít skutečného přítele, jako jste vy, stojící s Izraelem, a to je pokud stojíte (přímo) v Izraeli“. Netanjahu poznamenal, že Biden je vůbec prvním americkým prezidentem, který navštívil Izrael v době války, a označil to za „hluboce, hluboce dojemné“. „Vypovídá to o hloubce vašeho osobního závazku vůči Izraeli. Vypovídá o hloubce vašeho osobního závazku vůči budoucnosti židovského národa a jedinému židovskému státu.“ Netanjahu uzavřel svůj projev poděkováním Bidenovi za to, že stojí s Izraelem „dnes, zítra a vždy“.

Nejprve proběhlo jednání mezi premiérem Benjaminem Netanjahuem a americkým prezidentem Joem Bidenem spolu s ministrem zahraničí Antonym Blinkenem a poradcem pro národní bezpečnost Jakem Sullivanem. Tato čtveřice se poté zúčastnila rozšířeného setkání se členy izraelského válečného kabinetu a několika dalšími politiky a poradci. Za izraelskou stranu se připojili ministr obrany Joav Galant, ministr válečného kabinetu Beny Ganc, ministr strategických záležitostí Ron Dermer, pozorovatel válečného kabinetu Gadi Eisenkot, poslanec Arje Deri, poradce pro národní bezpečnost Cachi Hanegbi, ředitel Netanjahuova štábu Cachi Braverman, vojenský tajemník Avi Gil a velvyslanec v USA Michael Herzog. K americké straně se připojili vyslanec pro Blízký východ Brett McGurk a chargés d’affaires Stephanie Hallett.

Po skončení jednání válečného kabinetu se americký prezident sešel s prezidentem Izraele Jicchakem Herzogem.

V následném projevu prezident USA zopakoval svoji podporu Izraeli. Neopomněl zdůraznit „že velká většina Palestinců nejsou Hamas.“

Okolo půl sedmé večer odletěl prezident USA z Izraele.

Masivní vojenská pomoc USA Izraeli

Premiér Benjamin Netanjahu po skončení státní návštěvy prezidenta USA Joea Bidena uvedl, že „masivní, bezprecedentní“ balíček vojenské pomoci, který Izrael zajistil od amerického prezidenta během jeho dnešní válečné návštěvy Tel Avivu, pomůže Izraeli vyhrát válku proti Hamasu. Ve video prohlášení z vojenského velitelství Kirja v Tel Avivu Netanjahu řekl, že ukázal Bidenovi důkaz, že palestinská teroristická skupina Islámský džihád byla zodpovědná za výbuch nemocnice v Gaze, než americký prezident dorazil do Izraele. Netanjahu zdůraznil, že Bidenova návštěva Izraele byla první návštěvou amerického prezidenta v Izraeli během války. Premiér řekl, že Izrael a USA „pracují společně na zajištění propuštění rukojmích všemi možnými prostředky“. Dokud se tak nestane, řekl Bidenovi, že Izrael požaduje, aby Červený kříž mohl navštěvovat rukojmí. A řekl, že Izrael nedovolí potravinám a lékařské pomoci vstup do Gazy z izraelského území, dokud nebudou rukojmí propuštěni. Netanjahu dodal, že na dnešních setkáních s Bidenem „jsme se dohodli na akcích a skutcích, které zajistí pokračování naší spravedlivé války. Dohodli jsme se na spolupráci, která změní rovnováhu na všech frontách a pomůže nám dosáhnout válečných cílů.“

Diplomatická jednání a prohlášení

Generální tajemník OSN António Guterres řekl, že je „zděšen zabitím stovek palestinských civilistů při dnešním úderu na nemocnici v Gaze, což důrazně odsuzuji“. Vinu za výbuch, který prý zabil stovky lidí, nepřipsal nikomu. Současně uvedl, že masakr Izraelců Hamasem 7. 10. 2023 nemůže ospravedlnit „kolektivní trestání.“

Jordánsko prohlásilo, že zrušilo plánovaný summit s americkým prezidentem Joem Bidenem, palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, egyptským prezidentem Abdal Fattáhem el-Sissím a jordánským králem Abdulláhem II., protože „prozatím nebude schopno zastavit válku“ a obvinilo Izrael, že páchá „masakry.“ „Upuštění od konání summitu také kvůli probíhajícím izraelským masakrům proti palestinskému lidu v pásmu Gazy, z nichž posledním byl masakr v Baptistické nemocnici, který byl pro všechny šokem a nelze jej tolerovat,“ uvedl ministr zahraničí Ajman al-Safadi (Ayman Al-Safadi), zjevně mající vysoký stupeň důvěry v obvinění Izraele, vznesené teroristy Hamasu.

Americký ministr zahraničí Antony Blinken telefonicky hovořil s předsedou palestinské samosprávy Mahmúdem Abbásem a vyjádřil soustrast nad smrtícím výbuchem poblíž nemocnice ve městě Gaza, který Izrael připisuje neúspěšné raketě Islámského džihádu. Blinken „vyjádřil pokračující podporu USA palestinskému lidu a zdůraznil, že teroristé z Hamásu nepředstavují Palestince ani jejich legitimní touhy po sebeurčení a rovných opatřeních důstojnosti, svobody, bezpečnosti a spravedlnosti,“ uvádí se ve zprávě ministerstva zahraničí. Blinken „zdůraznil, že Spojené státy jednoznačně odsuzují veškerý terorismus, a zdůraznil pevný závazek Spojených států dodržovat válečné právo a zahrnovat důležitou ochranu civilistů“. Blinken a Abbás také „diskutovali o pokračujícím úsilí USA koordinovat poskytování naléhavé, život zachraňující humanitární pomoci civilistům v Gaze, společně s partnery, ao snaze zabránit šíření konfliktu,“ uvedlo ministerstvo zahraničí USA.

Spojené státy vetovaly rezoluci Rady bezpečnosti OSN požadující „humanitární pauzu“ ve zuřící válce mezi Izraelem a Hamásem, protože text nezahrnoval respekt k právu Izraele na obranu. Pro rezoluci předloženou Brazilií hlasovalo 12 z 15 členů rady, Rusko a velká Británie se hlasování zdržely, USA byly proti.