Válka s Hamastánem v Gaze
Izraelské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že k 8. hodině ranní bylo stále hospitalizováno 309 lidí zraněných ničivým útokem Hamasu na Izrael z Gazy 7. října. Z toho je 80 ve vážném stavu, 159 ve středním stavu a 70 v dobrém stavu. Od 7. října bylo v nemocnicích po celé zemi ošetřeno celkem 4629 zraněných.
Izraelská policie dosud byla identifikována těla 742 civilistů z masakru Hamásu 7. října v jižním Izraeli. Z toho 645 bylo předáno rodinám k pohřbu. Policie uvádí, že pracovníci a dobrovolníci pracovali 24 hodin denně, 7 dní v týdnu od začátku války, aby identifikovali zabitá těla sebraná po vražedném řádění, při kterém bylo zabito asi 1400 Izraelců. Některá těla byla vážně spálena nebo poničena, takže identifikace je extrémně náročná. Samostatně bylo také identifikováno 306 vojáků, důstojníků a záložníků.
Mluvčí Izraelských obranných sil, kontraadmirál Daniel Hagari, uvedl, že armáda zatím informovala rodiny 203 rukojmích, že jejich blízcí jsou zadržováni v Pásmu Gazy. Dodal, že číslo není konečné, protože armáda neustále prošetřuje nové informace o Izraelcích, kteří jsou pohřešováni od útoku gazanských teroristů 7. října. V některých případech byly rodiny informovány, že se armáda s velkou jistotou domnívá, že jejich blízcí jsou zadržováni Hamásem. Ale v jiných případech má armáda jen střední až nízké přesvědčení, že jde o rukojmí. Hagari uvedl, že armáda naopak vyloučila některé případy a informovala rodiny, že jejich blízcí nejsou rukojmími. Armáda prohledávala pohraniční oblast Gazy a hledá těla pohřešovaných Izraelců, některá našla a mnoho těl stále čeká na svou identifikaci.
Mluvčí také uvedl, že armáda zatím nemůže vyloučit možnost, že na izraelském území jsou stále palestinští teroristé z infiltrace 7. října. „Ještě jsme nedokončili skenování [pohraniční oblasti Gazy],“ uvedl s tím, že minulou noc vojáci našli a zajali „vyčerpaného teroristu“, který se pokoušel vrátit do Gazy. Podle Izraelských obranných sil nedošlo v posledních dnech k žádné nové infiltraci do Izraele. Armáda mezitím pokračují v přípravách na „další fáze“ války proti Hamásu.
Počet obětí v Gaze od vyhlášení války Izraelem vzrostl na 3 785, včetně 1 524 dětí, 1 000 žen a 120 starších lidí, uvádí ministerstvo zdravotnictví v Gaze řízené Hamasem. Kromě toho bylo zraněno 12 493 dalších, včetně 3 983 dětí a 3 300 žen, uvádí se. Izrael tvrdí, že stovky mrtvých byly zabity nedostatečnými teroristickými raketami, včetně jedné, která způsobila smrtící výbuch na parkovišti nemocnice v Gaze. Izrael také tvrdí, že v Izraeli zabil asi 1500 teroristů.
Izraelská armáda přes noc zabila Rafata Abu Hilala, vůdce vojenského křídla teroristické skupiny Výboru lidového odporu v Gaze. Letadla provedla nálet na město Rafah na jihu Gazy na základě informací získaných od Šin Beta. Výbory lidového odporu jsou třetí největší teroristickou frakcí v pásmu po Hamasu a Palestinském islámském džihádu.
Armáda také uvedla, že se zaměřila na několik členů hamasnických komando sil Nuchba (Nukhba), kteří vedli útok 7. října. Armáda tvrdí, že při útocích bylo zabito více než deset členů Nuchby. Kromě toho armáda za posledních 24 hodin zničila stovky míst Hamasu, včetně odpalovacích zařízení protitankových střel, tunelových šachet, zpravodajské infrastruktury a různých velitelských center.
Média v Gaze spřízněná s Hamasem oznámila, že izraelským náletem byla za úsvitu zabita Džamila al-Šantí (Jamila al-Shanti), vdova po spoluzakladateli Hamasu Abdel Aziz al-Rantisi. V roce 2021 se stala první ženou zvolenou do politbyra Hamasu, jeho nejvyššího rozhodovacího orgánu. Rantísí byl zabit v roce 2004 izraelským náletem během tzv. druhé intifády (druhého palestinskoarabského teroristického povstání).
Palestinskoarabská média odpoledne oznámila, že při izraelském náletu byl ve čtvrti Radwan ve městě Gaza zabit Džihád Muhejsen (Jihad Muheisen), velitel „palestinských národních bezpečnostních sil“ v Pásmu Gazy.
Byla nalezeno tělo 12leté autistické izraelské dívky Noy Dan a její babičky Carmely (80 let), o nichž se původně věřilo, že je drží jako rukojmí Hamás v Gaze. V iniciativě za propuštění domněle unesené dívky, která byly velkou fanynkou příběhů Harryho Pottera, se angažovala i autorka knih, spisovatelka J.K. Rowlingová.
Okolo 13. hodiny byly po 15hodinnové přestávce vystřeleny z Gazy rakety na izraelské město Aškelon. K útoku se přihlásil Hamas.
Před 15. hodinou byly vystřeleny rakety z Pásma Gazy na televivskou oblast. Varovné sirény zněly v Ramat Gan, Kirjat Ono, Or Jehuda, Tel Avivu, Bnej Brak a Givat Šmuel.
Ministr obrany Joav Galant uvedl, že přebírá odpovědnost za útok Hamasu na jižní Izrael 7. října. „Jsem zodpovědný za obranný establishment. Byl jsem za to zodpovědný v posledních dvou týdnech, dokonce i v těžkých incidentech, a jsem zodpovědný za to, že jsem to dovedl k vítězství v bitvě,“ řekl Galant novinářům na vojenském shromaždišti poblíž hranice s Gazou. „Budeme precizní a smrtící a budeme pokračovat, dokud misi nedokončíme,“ říká Gallant.
V Izraeli dnes přistálo americké letadlo se zásilkou obrněných vozidel pro izraelskou armádu, aby nahradilo ty poškozené během bojů, které začaly 7. října. Dodávka je součástí větší zakázky ve výši 400 milionů NIS na posílení vozového parku izraelských obranných sil. Další dodávky budou obsahovat také obrněné sanitky, nákladní auta a strojní zařízení.
Humanitární pomoc z Egypta do Pásma Gazy
Americký prezident Joe Biden pochválil premiéra Benjamina Netanjahua a egyptského prezidenta Abdal Fattáha al-Sissiho za dohodu o vpuštění humanitární pomoci do pásma Gazy přes přechod Rafah z Egypta. V rozhovoru s novináři na letecké základně Ramstein v Německu po středeční krátké solidární návštěvě Izraele Biden řekl, že Sissi souhlasil s otevřením přechodu a vpuštěním první skupiny 20 kamionů s humanitární pomocí a možná i dalšími. „Sissi si zaslouží skutečné uznání, protože byl velmi vstřícný,“ řekl Biden a dodal, že egyptský prezident byl „spravedlivý“ a „velmi spolupracující.“
Přechod Rafáh nicméně dnes otevřel nebyl. Podle egyptských médií k otevření dojde zítra. Na hranicích Egypta čekají stovky nákladních vozů, které údajně do Pásma Gazy vezou výlučně humanitární pomoc. Provoz na hranici by měl být usměrňovaný a monitorovaný. Zprávy o tom kým, se rozcházejí. Podle některých zpráv by provoz na hranici měla hlídat třístranná komise, skládající se ze zástupců Egypta, USA a Izraele. Podle jiných bude kotrola věcí OSN a egyptského a palestinského Červeného půlměsíce.
Izrael zastavil veškerý dovoz potravin, vody, léků a paliva do Gazy po brutálním útoku Hamasu 7. října, kdy asi 2 500 teroristů pod krytím záplavy tisíců raket vypálených na izraelská města vtrhlo přes hranici do Izraele z pásma Gazy po zemi, vzduchem a po moři, zabilo asi 1 400 lidí a uneslo 200-250 rukojmích všech věkových kategorií. Drtivá většina těch, kteří byli zabiti, když ozbrojenci obsadili pohraniční komunity, byli civilisté – muži, ženy, děti a staří lidé. Celé rodiny byly popraveny ve svých domovech a více než 260 bylo povražděno na venkovním festivalu, mnoho z nich uprostřed strašlivých brutálních činů teroristů. Izrael krátce poté vybombardoval hraniční přechod Rafah, aby zabránil vstupu veškerého materiálu z Egypta.
Rusko oznámilo, že z Moskvy do al-Aríše bylo letecky posláno 27 tun humanitární pomoci, která bude předána egyptskému Červenému půlměsíci, aby byla poslána do Pásma Gazy.
Budoucí průběh války s Hamastánem
Generálmajor (v záloze) Gadi Šamni (Gadi Shamni), bývalý gazanské velitel Izraelských obranných sil a bývalý vojenský atašé ve Spojených státech, poskytl rozhovor Kanálu 12 izraelské televize v návaznosti na návštěvu amerického prezidenta Joe Bidena.
Uvedl, že „Spojené státy očekávají, že zničíme Hamás.“ A co víc, uvedl Šamni, i kdyby nebylo americké zelené světlo, Izrael nesmí ukončit tuto válku, dokud „Hamas nebude úplně poražen… a demilitarizována Gaza“. Nakonec musí být všichni rukojmí vráceni a Izrael musí určit podmínky pro obnovu Gazy, případně s návratem vlády Palestinské samosprávy.
Zdůraznil, že Hamás rozpoznal, že Izrael má problém s vedením, bez efektivních „rukou na volantu“, a odsoudil premiéra Benjamina Netanjahua za to, že „živil“ Hamás, mimo jiné tím, že „zval miliardy“ finančních prostředků, aby proudily do Pásma. Shamni říká, že vojenský úkol je „složitý“, ale armáda to dokáže – „má bojovníky, zbraně, bojového ducha a odhodlání“.
Mise podle Šamniho bude trvat 6-8 měsíců. „Dobytí Gazy, převzetí kontroly nad Gazou… bude trvat několik týdnů.“ Pak bude muset Izrael zabít a zajmout ozbrojené síly Hamasu. „Tisíce budou muset být uvězněny v Negevu, aby sloužily jako vyjednávací žetony“ za více než 200 zajatců, které Hamás drží jako rukojmí. „Pokud by Izrael osvobodil [palestinské bezpečnostní vězně], jak chce Hamas, byla by to pro Izrael porážka. Pouze by to vyvolalo další útoky.“
„Takže není na výběr. Lidé, kteří mluví o jiných možnostech, udělat to všechno ze vzduchu“, se mýlí, říká. Nálety jsou důležité, ale nakonec musí zasáhnout pozemní síly. Říká, že Hamás „dokáže absorbovat hodně“ trestajících vojenských úderů a že teroristické skupiny mají pocit, že mají „bonanzu“ s tolika rukojmími. „Myslí si, že nás mohou donutit podřídit se jejich vůli.“ Izraelská armáda by měla být opatrná v oblastech, kde si myslí, že jsou zadržována rukojmí, ale celkově „musí postupovat vpřed s plnou silou“.
Šamni řekl, že Izraelské obranné síly jsou v případě potřeby schopny působit současně na severní frontě proti Hizballáhu a kontrolovat Judsko a Samařsko (Západní břeh Jordánu). Nakonec musí být Hizballáh zatlačen ze svých pozic na severní hranici. „I to budeme muset vyřešit silou,“ protože diplomacie Hizballáh nezatlačí zpět. „Skutečnost tam je horší“, než byla před izraelsko-libanonskou válkou v roce 2006, dodal, a „lidé se nevrátí žít“ do severní pohraniční oblasti poblíž Libanonu, dokud nebude Hizballáh zatlačen zpět.
Velitel jižního velitelství Izraelských obranných sil, generálmajor Jaron Finkelman (Yaron Finkelman), dnes prohlásil, že očekávaná pozemní ofenzíva v pásmu Gazy bude „dlouhá a intenzivní“. „Tato válka nám byla vnucena s krutým nepřítelem, který nám velmi ublížil. Ale zastavili jsme je… silně na ně útočíme,“ řekl Finkelman dnes vojákům poblíž hranic Gazy. „Nyní manévr přesune boje na jejich území. Porazíme je na jejich území. Bude to těžké, dlouhé a intenzivní,“ dodal.
Ministr obrany Joav Galant sdělil vojákům brigády Givati na hranici s Pásmem Gazy, že rozkaz ke vstupu na území spravované Hamasem přijde brzy. „Nyní vidíte Gazu z dálky, brzy ji uvidíte zevnitř. Rozkaz přijde,“ dodal.
Budoucnost Pásma Gazy po porážce Hamasu
Izraelští vedoucí představitelé se odmítají vyjadřovat k budoucnosti Pásma Gazy poté, až skončí současná válka. Všichni přední vládní politici a představitelé armády shodně uvádějí, že nynějším cílem je porážka Hamasu a teprve poté se rozhodne, co bude dál.
Opoziční vůdce Jair Lapid dnes zašel dál. Uvedl, že nejlepším řešením pro pásmo Gazy po Hamasu by bylo vrátit pobřežní enklávu pod kontrolu palestinské samosprávy, tedy vlády sídlící v Ramalláhu a vládnoucí arabským autonomním územím v Judeji a Samaří. „Myslím, že nakonec je nejlepší, že se Palestinská samospráva vrátí zpět do Gazy,“ řekl Lapid na tiskové konferenci v Tel Avivu. „Není to ideální, a pokud se mě ptáte, jaká by měla být strategie odchodu, mělo by to pomoci mezinárodnímu společenství pomoci [palestinské samosprávě převzít kontrolu],“ dodal s tím, že: „Takhle to bylo předtím; Palestinská samospráva má stále asi 20 000 lidí pracujících pro ni v Gaze a mnoho tamních zařízení a občanských organizací řídí na dálku.“
Lapid slíbil, že „nebudeme odpočívat, dokud Hamás nezmizí, a [pak tam bude] vládní vakuum,“ s tím, že „bojujeme s Hamasem, ne s lidmi z Gazy“.
Hamas vyhnal Palestinskou samosprávu z Gazy v roce 2007 násilným převratem poté, kdy vyhrál volby do Palestinské zákonodárné rady a nepodařilo se mu s konkurenčním Fatáhem dohodnout na funkční vládě.
Přestřelky na hranici s Libanonem
Útoky teroristických organizací z Libanonu na izraelské obce u hranice a postavení Izraelských obranných sil nepolevují, naopak postupně sílí. Hned ráno armáda oznámila, že na město Kirjat Šmona bylo odpáleno 9 raket, z nichž 6 zničil obranný systém Železná kupole (Iron Dome). Armáda na útoky odpovídá dělostřeleckou palbou.
Odpoledne byly vystřeleny na Izrael současně rakety z Pásma Gazy i Libanonu. Teroristé od severního souseda vystřelili okolo 20 raket. K oběma útokům se přihlásil Hamas.
Napjatá situace v Judeji a Samaří
Izraelská armáda zdemolovala dům teroristy Hamasu, který v 8. července 2023 zavraždil izraelského vojáka, štábního seržanta Šila Josefa Amira (Shilo Yosef Amir). Záběry ukazují, jak bagr ničí dům Achmeda Jásína Ghaidana (Ahmed Yassin Ghaidan) ve vesnici Qibya v Judeji a Samaří. Armáda už v srpnu informovala Ghaidanovu rodinu, že jejich dům je navržen k demolici. Izrael pravidelně demoluje domy palestinských Arabů, kteří spáchali smrtící teroristické útoky.
Izraelské obranné síly uvedly, že od začátku války v Pásmu Gazy 7. října zatkli vojáci v Judeji a Samaří (Ješa, tzv. Západní břeh Jordánu) 524 hledaných palestinských Arabů, včetně více než 330 napojených na Hamás. Armáda uvedla, že za poslední den bylo zatčeno 63 členů Hamasu. Podle ministerstva zdravotnictví Palestinské samosprávy bylo od 7. října v Ješe zabito izraelskými silami a „osadníky“ nejméně 69 palestinských Arabů.
Izraelská policie se během zatýkací razie střetla palestinskými ozbrojenci v tzv. „uprchlickém táboře“ Nur Šams poblíž města Tulkarem. Palestinskoarabská média uvádějí, že místní teroristické skupiny na izraelské síly střílely a odpalovaly v oblasti výbušná zařízení.
Protiizraelské zaměření médií
Vůdce izraelské parlamentní opozice a předseda strany Ješ Atid (Budoucnost existuje) Jair Lapid kritizuje mezinárodní společenství a média za zjevnou zaujatost ohledně pokračující války Izraele s Hamasem. Lapid zkritizoval na média zejména za to, že rychle přijala narativ teroristické organizace, že Izrael je zodpovědný za smrtící výbuch poblíž nemocnice v Gaze, a zpochybňují zjištění izraelské a americké vlády, že výbuch byl způsoben neúspěšným startem rakety palestinského Islámského džihádu. „Myslíte si, že organizace, která nemá problém masakrovat děti, masakrovat těhotné ženy a unášet 14letou autistickou dívku s její 80letou babičkou, má nějaký problém lhát?“, tázal se opoziční vůdce na zvláštním briefingu pro mezinárodní tisk v Tel Avivu. „Ze všech zkreslení tiskového pokrytí posledních dní je nejhorší rovnováha,“ dodal s tím, že příběh demokratické země a teroristické skupiny by neměl být prezentován „stejně“. „Politikou Hamasu je lež,“ dodal.
Prezident Izraele Jicchak Herzog na schůzce s britským premiérem Rishim Sunakem zaútočil na BBC a řekl, že „chce nastolit otázku objektivního nebo neobjektivního zpravodajství o této tragédii.“ Sunaks se usmíval a kýval hlavou. „Máme pocit, že způsob, jakým BBC charakterizuje Hamás, je překroucením faktů. Máme co do činění s jednou z nejhorších teroristických organizací na světě a vím, že v moderních demokraciích, jako je vaše a naše, nemůžete zasahovat sami o sobě, ale protože BBC má určité propojení a je známá po celém světě jako symbol samotné Británie, musí dojít k pobouření, aby došlo k nápravě, a Hamás byl definován jako teroristická organizace.“ „Co ještě potřebují vidět, aby pochopili, že jde o strašlivou teroristickou organizaci?“ zeptal se Herzog v reakci na to, že BBC odmítá označit Hamás za „teroristy“.
Sunak odpověděl, že „měli bychom tomu říkat, jak to je – teroristický čin spáchaný zlou teroristickou organizací Hamás“. „Nemáte na to jen právo, ale máte povinnost to udělat,“ pokračuje Sunak s odkazem na Izrael, který obnovuje bezpečnost v zemi. Britský premiér také zmínil „potřebu humanitárního přístupu“ s tím, že Palestinci „jsou oběťmi toho, co Hamás udělal“.
Britský premiér Rishi Sunak přicestoval do Izraele na solidární návštěvu. „Chci, abyste věděli, že Spojené království a já stojíme při vás,“ řekl Sunak po přistání v Tel Avivu, kdy odsoudil „nevýslovné, strašné teroristické činy.“ Sunak se následně sešel s premiérem Benjaminem Netanjahuem a prezidentem Jicchakem Herzogem. Očekává se, že Sunak navštíví i řadu dalších metropolí regionu.
Izraelská společnost ve válce
Clalit, největší izraelská zdravotní organizace otevřela v Tel Avivu nové lékařské kliniky, které mají sloužit tisícům občanů vysídlených z jejich komunit poblíž Gazy a z jihu obecně. Kliniky se nacházejí v Leonardo Beach Hotel a Dan Panorama Hotel. Na klinikách nepřetržitě pracují rodinní lékaři, pediatři, zdravotní sestry a odborníci na duševní zdraví. Evakuovaným jsou dány k dispozici i léky na chronické stavy.
Magen David Adom (Červený Davidův štít) uvádí, že od začátku války 7. října dobrovolní dárci poskytli přes 31000 jednotek krve. Je však potřeba více krve, protože se Izrael připravuje na vleklý konflikt.
Izraelský Nejvyšší soud rozhodl o odložení zásadního jednání o žalobách proti odmítnutí ministra spravedlnosti Jariva Levina svolat komisi pro výběr soudců. Slyšení mělo proběhnout v neděli, ale soudkyně Jael Wilner konstatovala, že právní zástupci Levina a vlády byli povoláni do armádní zálohy kvůli současné válce s Gazou, a přeložila slyšení na 12. listopadu. Prodlouženy do 5. listopadu byly stranám lhůty pro podání k soudu. Jedním ze žalobců je Hnutí za kvalitní vládu v Izraeli (The Movement for Quality Government in Israel), které je se postavilo proti odkladu a uvedlo, že Levinovo odmítnutí svolat výbor již vytvořilo situaci, kdy má země v současnosti jen úřadujícího předsedu Nejvyššího soudu a kdy po celé zemi jsou neobsazeny desítky míst soudců. Levin odmítl svolat výbor kvůli svému deklarovanému přání změnit prostřednictvím legislativy jeho složení, tak aby vláda měla nad výborem, který jmenuje soudce všech izraelských soudů, větší kontrolu. Tato legislativa byla součástí vládního programu reformy soudnictví, ale tento program byl pozastaven, když se strana Národní jednoty Benyho Gance připojila ke koalici, aby vytvořila nouzovou válečnou vládu.
Izraelský Daňový úřad uvolnil 45 milionů NIS (přibližně 260 milionů českých korun) na mimořádné granty na pomoc 20 000 rodinám a jednotlivcům, kteří byli evakuováni z pohraničních komunit u Pásma Gazy. Obyvatelé zemědělských komunit v okruhu 7 kilometrů od hranice s pásmem Gazy byli evakuováni státem krátce po teroristickém útoku Hamasu ze 7. října. Granty byly uděleny ve výši 1 000 NIS (přibližně 5750 Kč) na osobu a až 5 000 NIS (28 750 Kč) na rodinu.
„Po důkladném vyhodnocení aktuální bezpečnostní a bezpečnostní situace na celém území Izraele výkonný výbor UEFA rozhodl, že až do odvolání se v Izraeli nebudou hrát žádné soutěžní zápasy UEFA,“ stojí v prohlášení řídící orgán evropského fotbalu.
Diplomatická jednání a prohlášení
Britský premiér Rishi Sunak při dnešní návštěvě Izraele prohlásil, že „absolutně podporujeme Izrael, aby se bránil v souladu s mezinárodním právem, šel po Hamásu, přivedl zpět rukojmí, odradil další nájezdy a na dlouhou dobu posílil svoji bezpečnost.“ Nezmínil se o svržení Hamasu, o kterém izraelští vůdci prohlásili, že je klíčovým válečným cílem. „Vím, že děláte veškerá opatření, abyste neublížili civilistům, na rozdíl od teroristů z Hamasu, kteří se snaží civilistům ublížit,“ pokračoval.
„Uvědomujeme si také, že i palestinský lid je obětí Hamasu,“ uvedl Sunak a dodal, že vítá rozhodnutí Izraele povolit humanitární cesty do Gazy. „Jsem hrdý, že tu s vámi v nejtemnější hodině Izraele stojím jako váš přítel. Budeme solidárně stát při vás, budeme stát při vašich lidech a také chceme, abyste vyhráli,“ uzavřel Sunak.
Egyptský prezident Abd al-Fatáh as-Sísí a jordánský král Abdalláh II. jednali za zavřenými dveřmi o konfliktu mezi Izraelem a Hamásem a zhoršující se humanitární situaci v obležené Gaze. Egyptský prezidentský úřad uvedl, že oba vůdci odsuzují izraelskou politiku „kolektivních trestů“ vůči „Palestincům“ v Gaze a jeho „snahy vysídlit Palestince z jejich zemí do Egypta nebo Jordánska“.
Evropský parlament vyzývá k „humanitární pauze“ v Gaze, aby se zajistilo, že se pomoc dostane k potřebným, a zdůraznil, že Izrael má právo bránit se pouze v rámci přísných podmínek mezinárodního práva. V nezávazné rezoluci, přijaté poměrem hlasů 500:21 a s 24 zdrženími se hlasování, evropští zákonodárci rovněž vyzývají k okamžitému propuštění všech rukojmích unesených Hamasem.
Prezident Světového židovského kongresu Ronald Lauder se ve Vatikánu setkal s papežem Františkem a požádal vůdce Římskokatolické církve, aby pomohl zajistit propuštění rukojmích zadržovaných v pásmu Gazy. „Žádáme Vaši Svatosti, abyste použili vaši moc, využili svou sílu k propuštění těchto rukojmích. Možná jste jediná osoba, která má morální autoritu to udělat,“ citoval vyjádření své hlavy Světový židovský kongres.