Válka s Hamastánem v Gaze
Izraelské ministerstvo zdravotnictví oznámilo, že k dnešním 17:30 hodin je v nemocnicích po celé zemi 302 lidí zraněných při masakru teroristů Hamasu ze 7. října a v následné válce. Z nich je 43 ve vážném stavu, 172 ve středně těžkém stavu a 87 v lehkém stavu. Od 7. října bylo v nemocnicích ošetřeno celkem 5431 zraněných.
Izraelská policie identifikovala těla 769 civilistů zabitých při útoku Hamasu 7. října. Z nich bylo 673 převezeno k jejich rodinám k pohřbu. „Tisíce policistů pracují na směny 24 hodin denně, sedm dní v týdnu a účastní se náročné práce na identifikaci,“ uvedla policie. Mnoho těl bylo spáleno, zohaveno nebo zničeno, takže identifikace je extrémně náročná. Od chvíle, kdy Hamás zahájil svůj vražedný útok, jehož cílem byli především civilisté, bylo zabito asi 1400 lidí. Teroristé v pásmu Gazy drží jako rukojmí asi 200–250 lidí.
Nepál repatrioval těla 3 z 10 nepálských studentů, kteří byli zabiti během ničivého útoku Hamasu na Izrael před dvěma týdny. Nepálský ministr zahraničí Narayan Prakash Saud a izraelský velvyslanec Hanan Goder převzali těla na mezinárodním letišti Tribhuvan v Káthmándú odkud budou letecky dopravena do domovské oblasti zavražděných. Očekává se, že další tělo nepálského studenta bude dnes převezeno do Káthmándú. Jeden nepálský student se pohřešuje a předpokládá se, že je v zajetí Hamasu v Gaze. Izraelské úřady zatím předaly 4 těla nepálské ambasádě v Tel Avivu. Podle prohlášení ambasády jsou v procesu identifikace zbývajících 6 těl. Více než 200 nepálských státních příslušníků se 13. října vrátilo domů z Izraele. Až 265 nepálských studentů bylo v Izraeli na programu zahájeném izraelskou vládou, když 7. října asi 2 500 teroristů vtrhlo přes hranice do Izraele, zabilo asi 1 400 lidí a odvleklo 200-250 rukojmích všech věkových kategorií. Drtivá většina zavražděných byli civilisté – muži, ženy, děti a staří lidé.
Izraelské síly stále nacházejí na izraelském území teroristy z vražedné invaze Hamasu do jižního Izraele 7. října. Včera byl při pokusu o návrat do pásma Gazy zajat izraelskými silami člen hamasovského komanda Nuchba. Poté, co strávil více než dva týdny v Izraeli, byl novinářům popsán jako „vyčerpaný“.
Izraelské obranné síly včera v noci zabily dva členy hamasovského komanda Nuchba při náletu poblíž plotu na hranici Gazy. Armáda při stejném incidentu zabila i další teroristé Hamasu. Jednotka Nuchba vedla 7. října vražedný útok na jižní Izrael. Ve stejnou dobu zasáhly stíhačky desítky míst Hamasu v Pásmu, dodala armáda. Mezi cíle zasažené přes noc patří majetek Hamasu ve vícepatrových budovách, tunelové šachty, skladiště zbraní, velitelská centra a mešity, které teroristická skupina používá jako válečné místnosti.
„Nezastavujeme naše útoky na Pásmo,“ sdělil armádní mluvčí, kontraadmirál Daniel Hagari, a dodal, že při nočních útocích byly zabity desítky členů Hamasu, včetně zástupce velitele raketového pole teroristické skupiny. „Zvyšujeme útoky v pásmu Gazy, abychom snížili ohrožení našich sil v rámci přípravy na další fázi války,“ uvedl s odkazem na očekávanou izraelskou pozemní ofenzívu. „Do další fáze půjdeme za nejlepších podmínek pro Izraelské obranné síly a v souladu s rozhodnutím politického vedení,“ dodal Hagari.
Okolo 9. hodiny ranní se po přibližně osmihodinnovém klidu rozezněly sirény protiraketového poplachu ve středním Izraeli, včetně měst Rišon LeCion, Holon a Bat Jam. Okolo 10. hodiny byl protiraketový poplach vyhlášen u hranic Pásma Gazy, včetně měst Kissufim a Aškelon, následně pak též o obce Nahal Oz. V Netivot byl odpoledne raketou vážně zraněn starší muž.
Teroristické skupiny od 7. října vypálily na Izrael více než 7400 raket. Podle údajů vládního tiskového úřadu protiraketový systém Železná kupole (Iron Dome) zachytil přes 1100 těchto raket, 550 selhalo a spadlo uvnitř Gazy a více než 400 přímo zasáhlo Izrael. Čísla nepočítají s několika tisíci raketami, z nichž mnohé mohly spadnout na otevřené prostranství, ačkoli vláda tento rozpor okamžitě nekvalifikovala.
Humanitární situace v Pásmu Gazy
Do Páma Gazy dnes přes hraniční přechod Rafáh z Egypta přijelo 17 kamionů s humanitární pomocí. Po včerejších 20 kamionech se jedná o druhý den dovozu zboží z ciziny do Pásma, které je pod izraelskou blokádou od 7. října 2023, kdy jeho vládnoucí teroristické hnutí Hamas povraždilo přes 1200 Izraelců a okolo 200 až 250 lidí uneslo do Pásma.
Mluvčí izraelské vlády popřel zprávy, že by do Pásma Gazy proudila humanitární pomoc, aniž by byla zkontrolována na zbraně a pašování. „Všechny zásoby byly zkontrolovány před vstupem do Gazy. Izrael má schopnost zajistit, aby nebylo dovezeno nic, co nebylo schváleno,“ uvedl Ejlon Levy (Eylon Levy) na tiskové konferenci v Tel Avivu. „Izrael chce, aby pomoc proudila do Gazy, ale „nenecháme tuto pomoc přesměrovat na Hamás,“ dodal. Egypt je v „koordinaci“ s Izraelem odpovědný za fyzickou kontrolu konvojů s pomocí.
Zesilování střetů na hranici s Libanonem
Izraelská armáda ráno zasáhla v jižním Libanonu teroristickou skupinu, plánující útok na Izrael protitankovou řízenou střelou. Další dva podobné údery následovaly během dopoledne.
Eskalace útoků Hizballáhu představuje riziko „zatažení Libanonu do války“, uvedly Izraelské obranné síly v reakci na obnovené přeshraniční útoky na Izrael ze strany Íránem podporované teroristické skupiny. „Hizballáh… zatahuje Libanon do války, ze které (Libanon) nic nezíská, ale může hodně ztratit,“ varoval mluvčí Izraelských obranných sil Jonathan Conricus. „Hizballáh hraje velmi, velmi nebezpečnou hru. Situaci eskalují. Každý den vidíme stále více útoků,“ uvedl. „Je libanonský stát skutečně ochoten ohrozit to, co zbylo z libanonské prosperity a libanonské suverenity v zájmu teroristů v Gaze?“ zeptal se mluvčí izraelské armády. „To je otázka, kterou si libanonské úřady musejí položit a zodpovědět.“
Během posledních dvou týdnů došlo k opakovaným střetům mezi izraelskou armádou a teroristickou skupinou Hizballáh a spojeneckými palestinskými frakcemi v jižním Libanonu. Panuje obava, že se naplní výhrůžky Hizballáhu a ten zaútočí na sever Izraele, jakmile izraelská armáda spustí pozemní část války proti teroristům Hamasu v Gaze. V takovém případě Izrael bude muset tvrdě odpovědět, což poškodí i drtivou většinu Libanonců, kteří nepodporují Hizballáh, ale přítomnost šíitské teroristické organizace ve své zemi tolerují.
Premiér Benjamin Netanjahu se sešel s vojáky na severní hranici a varoval Hizballáh. „Pokud se Hizballáh rozhodne vstoupit do války, touží po Druhé libanonské válce,“ prohlásil Netanjahu s odkazem na válku Izraele s Libanonem v roce 2006. „Udělá životní chybu. Udeříme do něj silou, kterou si ani nedokáže představit, a význam pro něj a pro zemi Libanon bude zničující.“ Vojákum předseda vlády řekl: „Vím, že jste ztratili přátele, a je to velmi těžká věc, ale my bojujeme o svůj život, bojujeme za náš domov. To není přehánění, není to nadhodnocování, taková je tato válka. Je to zabít nebo být zabit, a je je nutné zabít.“
Opětovný úder na syrská letiště v Damašku a Aleppu
Izrael dnes ráno provedl nálety na letiště Aleppo a Damašek, poškodil přistávací dráhy a obě je vyřadil z provozu. Při stávce v Damašku byl zabit jeden civilní pracovník a další byl zraněn, oznámila syrská oficiální státní tisková agentura SANA.
Mezinárodní letiště Aleppo bylo Izraele zasaženo již 14. října a 12. října, zatímco mezinárodní letiště v Damašku bylo zasaženo 12. října. Obě letiště byla za poslední rok cílem izraelských úderů mnohokrát. Smyslem je ztížit dodávky zbraní z Íránu jeho klientským organizacím na Blízkém východě, zejména libanonské teroristické organizaci Hizballáh. Izrael také nejednou provedl údery na kamionové konvoje, převážející zbraně z Íránu, po zemi.
Napjatá situace v Judeji a Samaří
Izraelské obranné síly a Všeobecná bezpečnostní služba (Šin Bet) oznámily, že vojenské letadlo zasáhlo „podzemní teroristickou trasu“ u mešity ve městě Dženín na severu Samaří, kde se ukrývali členové Hamásu a Palestinského islámského džihádu. Armáda provedla útok poté, co obdržela informace, že buňka plánuje bezprostřední útok. Terorističtí operativci používali mešitu jako základnu pro plánování a provádění útoků, včetně nedávného výbuchu výbušniny poblíž izraelských jednotek u bezpečnostní bariéry mezi vnitřním Izraelem a autonomními arabskými územími. Už v létě během velké operace v Dženínu bezpečnostní složky v mešitě a odhalily teroristickou infrastrukturu a výzbroj.
„Hamas znesvěcuje svatá místa v naději, že na ně zaútočíme. Používají symboly islámu jako lidský štít,“ prohlásil armádní mluvčí, kontraadmirál Daniel Hagari.
Souhrnný přehled Izraelských obranných síl uvádí, že od začátku války v pásmu Gazy 7. října zatkli vojáci v Judeji a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) 727 hledaných palestinských Arabů, včetně více než 480 napojených na Hamás. Přes noc bylo zatčeno 27 členů Hamasu. Podle ministerstva zdravotnictví Palestinské samosprávy bylo od 7. října izraelskými silami a „osadníky“ zabito nejméně 90 „Palestinců na Západním břehu Jordánu.“
Další palestinští Arabové z Území na práci do Izraele?
Izraelské ministerstvo zemědělství podpořilo možnost každodenního povolení vstupu do Izraele pro přibližně 8 000 palestinskoarabských zemědělských dělníků z Judeje a Samaří (též Území, nebo Západní břeh Jordánu). Kvůli napjaté bezpečnostní situacie ministerstvo zemědělství navrhuje povolit vstup jen lidem nad 60 let, kteří už mají v zemědělství praxi a projdou bezpečnostním schválením. O návrhu, který byl předložen předevčírem na zasedání Národní bezpečnostní rady, bude na nadcházející schůzi hlasovat vláda.
Proti návrhu se vyslovil ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir s tím, že „přivádění palestinských dělníků do měst během války je neodmyslitelné nebezpečí“. Ben Gvir uvedl, že shodný názor má izraelská policie. Policie ani Šin Bet se k návrhu veřejně nevyjádřily.
Arabští dělníci by měli nahradit zahraniční dělníky, kteří zemi opustili po útoku vládnoucího hnutí Hamas z Pásma Gazy na Izrael dne 7. října 2023. Ministerstvo zemědělství uvádí, že chybí asi 10 000 pracovníků, a bude usilovat o prodloužení stávajících povolení k pobytu pro zahraniční pracovníky a spolupracuje s Úřadem pro populaci a přistěhovalectví, aby přivedlo zahraniční pracovníky z dalších zemí.
Od začátku války opustilo zemi 2000 thajských zahraničních pracovníků, informoval Armádní rozhlas. Vládní tisková kancelář uvedla, že při ničivém teroristickém útoku Hamasu 7. října bylo zabito 15 thajských občanů a dalších 5 je pohřešováno nebo uneseno do pásma Gazy.
Evakuace Izraelců od jižní a severní hranice, nové školy pro přesídlené
Izraelská vláda rozhodla o zrušení ministerstva veřejné diplomacie. Ministryně Galit Distel Atbaryan na funkci rezignovala pět dní po zahíjení války poté, co její ministerstvo nebylo schopno smysluplně reagovat na útok Hamasu ze 7. října, který se stal největší jednodenní ztrátu židovských životů od holocaustu a začátkem vleklé války Izraele s teroristickou baštou v Pásmu Gazy.
Nevyužitý rozpočet ministerstva na rok 2023 ve výši 9,4 milionu šekelů (přibližně 57 milionů českých korun) a na rok 2024 ve výši 14,4 milionu šekelů (přibližně 83 milionů korun), stejně jako 29 dosavadním zaměstnanců ministerstva, budou převedeny na nový úřad Tekuma, pověřený obnovou komunit poblíž hranic s Gazou. Zrušení ministerva musí ještě schválit Kneset.
Ministerský Národní krizový úřad (anglicky National Emergency Management Authority – NEMA, hebrejsky Rachel, רשות חירום לאומית – רח”ל) a ministerstvo obrany uvedly, že více než 120 000 Izraelců je vnitřně vysídleno v důsledku probíhající války v Pásmu Gazy a eskalujících potyček na libanonských hranicích. Podle ministerských úředníků jde o dvě hlavní kategorie: ti, kteří byli plně evakuováni ze svých domovů, a ti, kteří si mohou dočasně „odpočinout a občerstvit se“ ve státem dotovaných penzionech.
Evakuováno bylo asi 16 000 Izraelců žijících ve 25 komunitách do čtyř kilometrů od pásma Gazy a dalších 27 000 Izraelců žijících ve 28 městech do dvou kilometrů od libanonských hranic již začalo být bylo evakuováno v prošlém týdnu. NEMA také v posledních dnech pracuje na evakuaci asi 23 000 Izraelců z města Kirjat Šmona na severu země. Izraelské obranné síly a ministerstvo obrany dnes ráno oznámily, že plánují evakuaci dalších 14 komunit poblíž libanonských hranic, zahrnujících dalších 11 000 obyvatel. Jde o obce: Snir, Dan, Bejt Hilel (Beit Hillel), Šear Jašuv (She’ar Yashuv), Hagošrim (Hagoshrim), Liman, Macuva (Matzuva), Ejlon (Eylon), Goren, Gornot HaGalil, Even Menachem, Sasa, Civon (Tziv’on) a Ramot Naftali. Stát bude za tyto Izraelce odpovědný, dokud jim armáda nepovolí návrat do nyní uzavřené vojenské zóny poblíž hranic Gazy a do omezené oblasti poblíž Libanonu.
Navíc asi 36 000 obyvatel města Sderot a 18 000 Izraelců žijících ve 29 městech mezi 4 a 7 kilometry od Gazy má nárok jít a „odpočinout si a občerstvit se“ na týden ve státem dotovaných penzionech. Představitelé ministerstva tvrdí, že ne všichni lidé žijící v těchto oblastech v této fázi využili příležitosti odejít.
Naopak řada Izraelců evakuovala své domovy poblíž severních a jižních hranic, přestože jim to nebylo nařízeno.
Večer mluvčí předsedy vlády uvedl, že vnitřně přesídleno je již více než 200 000 Izraelců. Polovině z nich byla evakuace nařízena ze 105 obcí u hranic s Pásmem Gazy a Libanonem, druhá polovina opustila rizikové oblasti na základě svého rozhodnutí.
Pro studenty, kteří museli kvůli bezpečnostní situaci opustit své domovy, budou v nejbližších dnech zřízeny nové školy, oznámilo ministerstvo školství. Školy se budou nacházet v Ejlatu, Aravě a poblíž Mrtvého moře, v oblastech, kam bylo přemístěno velké množství občanů a kde je podle válečných pravidel vypracovaných Velitelstvím domácí fronty povoleno osobní učení jako obvykle. Ministr školství Joav Kiš (Yoav Kisch) uvedl, že školský systém se v podstatě zdvojnásobil kvůli přílivu studentů a školy v současné době pracují na směny, s ranním a odpoledním učením, aby jim vyhověly. V oblastech, kde je to za určitých bezpečnostních podmínek povoleno, začalo s osobním vyučováním asi 40 % škol, uvádí ministerstvo. Distanční vzdělávání v rámci systému, který byl poprvé navržen během uzamčení COVID v letech 2020-21, bylo implementováno ve většině oblastí, a aby to ministerstvo usnadnilo, distribuovalo téměř 5 000 přenosných počítačů rodinám evakuovaných osob, přičemž plánuje poskytnout celkem 10 000.
Pomoc zraněným a sirotkům
Rehabilitační oddělení ministerstva obrany a Asociace invalidních veteránů oznámily, že od 7. října je nově v péči ministerstva 1210 vojáků Izraelských obranných sil a bezpečnostních sil. Naprostá většina z nich byla propuštěna z nemocnice, uvádí se v prohlášení. Ve společném oznámení obě organizace uvedly, že 329 lidí bylo uznáno jako zdravotně postižené ve zrychleném řízení – 88 % z nich v den podání žádosti. Čísla nezahrnují povolané vojáky, ale pouze záložníky, profesionální vojáky, policii, agenty Šin Bet atd. V prohlášení se uvádí, že ministerstvo obrany urychlilo proces získání finanční pomoci pro osoby uznané za zraněné a jejich rodiny.
Izraelské ministerstvo sociální péče oznámilo, že nejméně 21 dětí ve 13 rodinách zůstalo bez rodičů poté, co je 7. října zavraždili teroristé během útoku Hamásu na jižní Izrael. Jednou z nich je čtyřletá dívka držená jako rukojmí v Gaze. Matka další mladé dívky byla zavražděna a její otec je držen v zajetí, dodává ministerstvo. Sociální pracovníci ministerstva pracují na identifikaci všech takových dětí a poskytují jim a jejich opatrovníkům všechny potřebné zdroje.
Příkladné chování izraelských Arabů
Velitel Izraelské policie Jákov „Kobi“ Šabtaj (Yaakov „Kobi“ Shabtai) prohlásil, že arabští občané Izraele se od začátku války s Hamasem v Gaze 7. října chovají příkladně. Šabtaj na schůzi Výboru pro národní bezpečnost v Knesetu řekl, že musí pochválit „příkladné chování“ izraelské arabské menšiny a poznamenává, že za poslední dva týdny došlo k „nula incidentům“ vnitřních střetů. Šabtaj dodal, že policie je v kontaktu s místními vůdci a je připravena pro případ, že by se situace změnila. Minulý týden Šabtaj v klipu nahraném na policejní účet TikTok v arabštině řekl, že pokud se arabští Izraelci chtějí identifikovat s Gazou, „mohu vás tam poslat autobusem“.
Protest izraelských ekologických aktivistů
Skupina 100 ekologických aktivistů v Izraeli podepsala otevřený dopis Gretě Thunberg poté, co nahrála příspěvky vyjadřující „solidaritu s Palestinou a Gazou“. Signatáři píší, že Thunbergovy tweety a příspěvky k této záležitosti jsou „strašlivě jednostranné, špatně informované, povrchní a jsou v naprostém rozporu s vaší schopností ponořit se hluboko do detailů a dostat se na dno složitých problémů“.
„Myslíte si, že Hamás reprezentuje lidská práva a svobodu? Přemýšlejte znovu!“ uvádí se v dopise. „V sobotu 7. října se v Izraeli odehrál brutální masakr. Dosud jsme napočítali 1400 těl nemluvňat, dětí, žen a mužů. Všichni byli brutálně zavražděni, zastřeleni, upáleni zaživa, před smrtí obtěžováni, přepadeni teroristy v jejich domovech, na hudebním festivalu a náhodně na ulicích,“ píše se v dopise. „Do Gazy byly uneseny stovky lidí ve věku od 9 měsíců do 90 let, včetně dětí a lidí s vážnými nemocemi (jako je rakovina, srdeční selhání, Parkinson) bez léků a lidí se zvláštními potřebami, jako je autismus a demence. a mnoho dalších stále chybí,“ říkají signatáři. Prohlášení také upozorňuje na Šošan Charan (Shoshan Haran), která zasvětila svůj život pomoci africkým farmářům a je považována za zajatou teroristy v Gaze.
Greta Thunberg, 20letá autistická švédská žena, světově proslulá agresivním dožadováním se zásadní ekologické změny světa a urážlivými výpady na adresu těch, kdo podle ní dělají k dosažení tohoto cíle málo, následně prohlásila, že samozřejmě je proti „strašlivým útokům Hamasu“.
Zvýšení pohotovosti americké armády na Blízkém východě
Ministerstvo obrany USA nařídilo aktivaci systémů protivzdušné obrany „v celém“ regionu Blízkého východu a oznámilo možné rozmístění dalších sil. Americký ministr obrany Lloyd Austin v prohlášení uvedl, že tyto kroky jsou reakcí na „nedávnou eskalaci Íránu a jeho zástupných sil na Blízkém východě“.
„Tyto (naše) kroky posílí regionální odstrašovací úsilí, zvýší ochranu sil amerických sil v regionu a pomohou při obraně Izraele,“ dodal bez toho, že by upřesnil konkrétní kroky. „Budu pokračovat v hodnocení našich požadavků na postavení sil v regionu a podle potřeby zvážím nasazení dalších kapacit,“ řekl a dodal, že tyto kroky následují po „podrobných diskuzích“ s americkým prezidentem Joe Bidenem.
Oznámení přichází také poté, co Austin znovu hovořil s izraelským ministrem obrany Joavem Galantem. „Ministr obrany poděkoval ministru Galantovi za roli Izraele při usnadňování příjezdu humanitárního konvoje do Gazy 21. října a znovu zdůraznil důležitost ochrany civilistů,“ uvedl Pentagon v prohlášení. „Oba vůdci také diskutovali o pokračujícím poskytování bezpečnostní pomoci a o závazku USA odradit jakýkoli stát nebo nestátní aktéry, kteří chtějí eskalovat tuto válku.“