Válka s Hamastánem v Gaze
Izraelské síly ovládly vojenskou základnu Hamasu v srdci města Gaza a na místě zajistily protitankové odpalovací zařízení a rakety, zbraně a zpravodajské materiály.
Přes noc se armáda zaměřila na desítky pozic pro odpaly minometů na Izrael.
Izraelské obranné síly odhalily další tunely v severním pásmu Gazy – jeden tunel sousedil se starým zábavním parkem, druhý se nacházel vedle univerzity v severní Gaze.
Velitel Jižního velitelství, generálmajor Jaron Finkelman, shrnul první měsíc války na Hamásu oslavou vojáků a velitelů Izraelských obranných sil jako „generace vítězství“.
„Naše činy poškozují srdce aktivit Hamásu. Zlikvidovali jsme desítky velitelů, odhalili mnoho tunelů a tvrdě útočíme na nepřítele,“ řekl v prohlášení po návštěvě Pásma a znovu uznal selhání armády při útoku teroristů 7. října.
Finkelman dále řekl, že vojáci mají celou dobu na mysli rukojmí držená Hamasem a že „jejich vrácení je naším kompasem“.
„Poprvé po desetiletích Izraelské obranné síly bojuji v srdci města Gaza, v srdci teroru. Je to složitá a obtížná válka a bohužel si také vybrala daň,“ pokračoval velitel. „Pokračujeme ze všech sil s cílem porazit ohavnou skupinu Hamasu. Bojového ducha získáváme ze síly izraelského národa. Neodpočineme si, nezastavíme se, dokud nesplníme naši misi – dokud nezvítězíme.”
Ministr obrany Joav Gallant v televizním prohlášení označil Pásmo Gazy „největší teroristickou základnou, jakou kdy lidstvo vybudovalo“, a odmítl jakoukoli humanitární pauzu před tím, než palestinské teroristické skupiny propustí více než 240 rukojmích, které zadržují.
„Budeme pokračovat až do vítězství a dokud se rukojmí nevrátí domů,“ řekl. „Dnes jsme viděli tisíce Gazanů směřujících na jih. Vyzývám všechny obyvatele města Gaza, aby se přesunuli do bezpečnějších oblastí na jihu, aby jim nebylo ublíženo… Zničíme Hamás; nemáme zájem poškozovat civilisty.“
Ohledně rostoucích mezinárodních požadavků na humanitární pauzy Galant řekl, že „humanitární pauzy pro mě znamenají především [návrat] zajatců držených divochy. Bez [návratu] rukojmích nebudou žádné humanitární pauzy.“
Zranění Izraelci
Izraelské ministerstvo zdravotnictví uvádí, že od začátku války před měsícem bylo do nemocnic po celé zemi přivezeno k ošetření zranění 7262 lidí. Z toho je 1933 žen a 5330 mužů. Dvě třetiny zraněných jsou ve věku 20 až 40 let. V současné době je hospitalizováno 342 zraněných, z toho 51 ve vážném stavu a 152 na rehabilitačních odděleních.
Humanitární situace v Pásmu Gazy
Spojené arabské emiráty zřizují v Pásmu Gazy polní nemocnici se 150 lůžky, chirurgickým oddělením a jednotkami intenzivní péče pro dospělé i děti. Z Abu Dhabi do Ariš v severním Egyptě odletělo 5 letadel s vybavením a zásobami pro zařízení, uvedla agentura WAM. Nemocnice má být zřízena v několika fázích, aniž by byl poskytnut přesný harmonogram. Emiráty již dříve oznámily, že poskytnou „palestinskému lidu“ pomoc ve výši 20 milionů dolarů a asi 1000 dětí z Gazy s jejich rodinami převezou k lékařskému ošetření.
Německá vláda uvedla, že po přezkumu, který provedla po 7. říjnu 2023, kdy Hamas zaútočil na Izrael, nyní uvolňuje 91 milionů eur pro agenturu OSN pro palestinské uprchlíky. Ministerstvo rozvoje říká, že ještě nedokončilo celý přezkum, ale zpočátku se zaměřilo na agenturu OSN UNRWA a „jako první dílčí výsledek“ se rozhodla uvolnit 71 milionů eur již vyčleněných pro UNRWA a přidat 20 milionů eur na nové financování. Finance, které oznámila ministryně rozvoje Svenja Schulze po schůzce s ředitelem UNRWA v Jordánsku, budou použity na pomoc při dalším poskytování základních služeb – zejména pitné vody – vysídleným lidem v Pásmu Gazy a na pomoc palestinským uprchlíkům v Jordánsku.
Izraelská armáda zveřejnila krátký záznam stovek obyvatel Gazy, některých se zdviženýma rukama a některých s bílými vlajkami, jak se pohybují pěšky směrem k jižní části palestinské enklávy po silnici Salah a-Din od severu k jihu Pásma. Silnice byla pro evakuaci dnes otevřena od 10 do 14 hodin.
Izraelští archeologové pomáhají s identifikací obětí terorismu
Špičkoví archeologové Izraelského památkového úřadu se připojili k úsilí Izraelských obranných sil identifikovat pozůstatky pohřešovaných lidí v domech a vozidlech spálených během strašlivého masakru Hamasu 7. října v izraelských komunitách kolem Pásma Gazy.
Odborníci úřadu spolupracují už dva týdny s vojáky Gazanské divize pod vedením majora rabína Šloma Hazuta (Shlomo Hazut) v kibucu Be’eri, kibucu Kfar Aza a kibucu Nir Oz, kde byli zavražděni civilisté ve svých domovech, a kibucu Re’im, kde teroristé zabili asi 260 lidí na hudebním festivalu Supernova a zapálili vozidla s lidmi v nich.
Archeologům se s využitím technik a znalostí využívaných při archeologických průzkumech podařilo najít definitivní důkazy o ostatcích nejméně 10 zemřelých osob, které byly dříve považovány za nezvěstné.
Přestřelky na hranici s Libanonem
Síly vzdušné obrany zachytily „podezřelý vzdušný cíl“ na libanonských hranicích ještě předtím, než vstoupil do izraelského vzdušného prostoru.
Střelbou z Libanonu bylo napadeno armádní stanoviště u poblíž beduínské vesnice Aramša v Západní Galileji. Vojáci odpověděli dělostřeleckou palbou na zdroj střelby na libanonském území. Nebyly hlášeny žádné oběti.
Obyvatelé některých komunit v severním Izraeli dostali ráno pokyn, aby až do odvolání zůstali v blízkosti chráněných oblastí. Jednalo se o obce Metula, Jiftah (Yiftah), Kfar Giladi, Misgav Am, Manara, Malkia, Kfar Juval (Kfar Yuval), Margaliot a Ramot Naftali.
Odpoledne bylo z Libanonu na severní Izrael odpáleno okolo 20 raket.
Vyslanec USA varuje Libanon před eskalací konfliktu s Izraelem
Americký vyslanec pro energetiku Amos Hochstein naléhal během neohlášené návštěvy Libanonu na obnovení klidu na izraelsko-libanonské hranici.
„Spojené státy nechtějí, aby konflikt v Gaze eskaloval a expandoval do Libanonu,“ řekl Hochstein během tiskové konference v Bejrútu po setkání s předsedou libanonského parlamentu Nabihem Berrim a dočasným premiérem Nadžíbem Mikatim. „Obnovení klidu podél jižní hranice je pro Spojené státy nanejvýš důležité a mělo by to být nejvyšší prioritou pro Libanon i Izrael,“ dodal.
Neklid v Judeji a Samaří
Palestinský Arab byl podle zpráv palestinských médií zabit při střetech s izraelskými vojáky ve vesnici Sa’ir poblíž Hebronu v Judeji. Armáda byla ve městě, aby zmapovala rodinný dům 16letého palestinského Araba, který včera u Herodovy brány do jeruzalémského Starého města zavraždil příslušnici pohraniční policie Rose Eliševu Lubinu a zranil dalšího pohraničníka. Mapování je prvním krokem v procesu demolice domů, v nichž žili teroristé, kterým Izrael odstrašuje od budoucích útoků.
Palestinskoarabský žena zabalená do vlajky Hamasu a s malým nožem byla střelena a zraněna izraelskými silami na kontrolním stanovišti Kalandíja poblíž Jeruzaléma při zmařeném teroristickém útoku. Žena byla na místě ošetřena a je ve vazbě.
Izraelské bezpečnostní síly zadržely v noci v Judeji a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) 28 podeřelých z terorismu, mezi nimi 11 členů teroristické skupiny Hamas. Podle společného prohlášení Izraelských obranných sil, Všeobecné bezpečnostní služby (Šin Bet) a pohraniční policie bylo během razie ve městě Tulkarem v Samaří odkryto množství skrytých výbušnin a sklad zbraní.
Izraelští vojáci dnes odpoledne zmařili pokus o bodný útok u obce Ofra v Samaří. Veřejnoprávní televize Kan odvysílala záznam, kde je vidět maskovaný muž s něčím, co vypadá jako velký nůž, jak se snaží dostat do osady. Na záběrech je vidět, jak podezřelý prchá poté, co na něj začali vojáci střílet.
Bezpečnostní situace v Izraeli
Sirény varující před přilétajícími raketami se odpoledne rozezněly v jižních komunitách Mivtahim, Telmej Elijahu (Talmei Eliyahu), Amioz, Sde Nitzan, Zohar a Ohad poblíž hranice s Gazou.
Večer sice Hamas oznámil odpálení raket z Gazy na střední Izrael, nicméně poplachové sirény se nerozezněly a žádné rakety nebyly zaznamenány. Buď odpáleny vůbec nebyly, nebo spadly do moře.
Den smutku za zavražděné
Izraelci dnes drží den smutku u příležitosti uplynutí jednoho měsíce od masového teroristické přepadu Hamásu ze 7. října, při kterém bylo zabito přes 1400 lidí, většina z nich byli civilisté, a asi 240 bylo zajato jako rukojmí.
V 11 hodin byla celostátně vyhlášena minuta ticha a místní úřady po celé zemi stáhli státní vlajky na půl žerdi. Po celý den probíhaly ve školách a univerzitách vzpomínkové slavnosti.
Později odpoledne se lidé sešli na náměstích a dalších centrálních místech, aby zapálili svíčky na památku zavražděných civilistů a padlých vojáků. V Tel Avivu se od 18:30 konal vzpomínkový akt za pozůstalé rodiny s vystoupením Izraelského filharmonického orchestru. V Jeruzalémě se od 19:30 konalo vzpomínkové a protestní shromáždění pozůstalých rodin před Knesetem.
U Západní zdi v Jeruzalémě probíhá shromáždění, kde se rodiny unesených modlí za mír a blízký návrat unesených.
Premiér Benjamin Netanjahu o budoucnosti Pásma Gazy po válce
„Myslím si, že Izrael bude mít po dobu neurčitou celkovou odpovědnost za bezpečnost, protože jsme viděli, co se stane, když ji nebudeme mít. Když nemáme odpovědnost za bezpečnost, máme erupci teroru Hamasu v rozsahu, který jsme si nedokázali představit,“ prohlásil v rozhovoru pro americkou televizi ABC News předseda vlády Benjamin Netanjahu, který se tím přihlásil k názoru, který již v poslední době pod podmínkou anonymity uvedli i jiní vysocí izraelští představitelé.
Podoba zmíněné „bezpečnostní odpovědnosti“ je nicméně nejasná, protože v minulosti Izrael opakovaně deklaroval, že si nepřeje po válce přímou vojenskou okupaci Pásma. Před tím také varovala Izraelce vláda USA, která navrhuje předání teritoria Palestinské správě, vládnoucí dosud jen na arabských územích v Judeji a Samaří.
Myšlenku „bezpečnostní odpovědnosti“ a „neokupace“ by mohl naplňovat koncept bezpečnostních intervencí v podobě, v jaké fungují na části arabských autonomních území v Judeji a Samaří, kde izraelská armáda a Všeobecná bezpečnostní služba (Šin Bet) provádějí razie za účelem eliminace nebezpečných teroristů, aniž by bezpečnostní složby byly na území trvale přítomné.
Premiér Netanjahu v rozhovoru opět odmítl příměří s teroristy v Pásmu Gazy
Ale poté, co byl znovu stisknut, poprvé naznačuje určitou flexibilitu v této otázce, ale projevil ochotu ke krátkodobým bojovým přestávkám: „Pokud jde o praktické věci, malé pauzy – hodina sem, hodina tam. Už jsme je měli. Prověříme okolnosti [pro další přestávky], abychom umožnili příchod humanitárního zboží nebo odchod našich rukojmích, jednotlivých rukojmích.“
Premiér zopakoval, že by souhlasil s příměřím, pokud by Hamás propustil všech zhruba 240 rukojmích zadržovaných v Gaze. „Za tímto účelem by bylo příměří a my čekáme, až se tak stane. Zatím se to nestalo,“ řekl s tím, že Izrael má nějaké informace o tom, kde se rukojmí nacházejí, ale odmítl věc dále upřesnit.
Na otázku, zda současná izraelská válka proti gazanským teroristům neohrožuje životy unesených, premiér odpověděl: „Bereme to v úvahu. Dokud jsme nezahájili pozemní akci, nebyl na ně vyvíjen žádný tlak, aby rukojmí propustili.“
Netanjahu odmítl, že by mezi ním a prezidentem USA Bidenem byly rozpory ohledně vedení války a řekl, že souhlasí s americkou výzvou k umožnění dovozu humanitární pomoci do Gazy a koordinuje tuto záležitost s Washingtonem.
Dále řekl, že nedá Hamásu příležitost ohrozit vojáky Izraelských obranných sil a že Izrael udělá, co bude moci, aby omezil civilní oběti, a zároveň si uvědomuje, že ne vždy bude schopen uspět, protože teroristická skupina používá lidské štíty.
Na otázku ohledně Íránu a jeho libanonského zástupce Hizballáhu premiér odpověděl, že si myslí, že „pochopili, že pokud vstoupí do války významným způsobem, reakce bude velmi, velmi silná, a já doufám, že to neudělají takovou chybu.“
Velitel německého letectva Ingo Gerhartz v Izraeli
Vrchní velitel německého letectva, generálporučík Ingo Gerhartz, dnes navštívil Zdravotnické centrum Šeba u Tel Avivu a daroval zde krev.
„S izraelským letectvem a zejména s lidmi, kteří zde v posledních letech žili, jsem toho udělal tolik,“ řekl Gerhartz. „Nyní, když vedete válku s Hamásem, je pro mě ctí být zde a ukázat solidaritu s vaší zemí a lidmi a darovat krev v případě, že ji budete potřebovat.“
Zneužívání židů v Íránu
USA obvinili Írán z nucení svých židovských občanů k pořádání protestů proti Izraeli. Je „opravdu odporné, že jsou Židé v Íránu nuceni organizovat protiizraelské protesty. Je trestuhodné, že íránský režim pokračuje v nátlaku na Židy a další náboženské skupiny, aby prosazovali svou propagandu,“ uvedla americká vyslankyně pro antisemitismus Deborah Lipstadt na síti X.
Pět íránských státních tiskových agentur v posledních dnech zveřejnilo fotografie a videa ukazující stovky íránských Židů účastnících se protiizraelských shromáždění v Teheránu, Šírázu, Isfahánu, Jazdu a Kermánšáhu. Součástí shromáždění byly projevy místních rabínů, kteří hlasitě odsoudili „sionistický režim“ za jeho akce ve válce proti teroristické skupině Hamás.
Otevřený dopis prezidenta Izraele prezidentům amerických univerzit
Prezident Jicchak Herzog poslal otevřený dopis prezidentům amerických univerzit a vyzval je k přijetí opatření na ochranu svých židovských studentů v reakci na nárůst antisemitských incidentů od vypuknutí války mezi Izraelem a Hamásem.
„Slyšel jsem o židovských studentech obtěžovaných na Harvardské univerzitě. Přepadení židovského studenta v Tulane, židovských studentem zavřených v knihovně Cooper Union, zatímco venku křičí dav, nápisech obviňující Izrael z genocidy, hákových křížích namalovaných na dveřích kolejí, nenávistných a zastrašujících demonstracích – příliš mnoho příkladů na to, abychom je vyjmenovali,“ píše Herzog.
„To vše se neděje na okraji společnosti, ale v samotných chrámech vědy, v sálech, které mají být majákem humanismu, pokroku a přísného zkoumání. A to se neděje v Evropě před stoletím, ale ve Spojených státech v roce 2023,“ pokračuje si prezident.
„Debata je vítána na jakékoli téma, včetně akcí Izraele. To je samozřejmé. Jak se Amerika naučila ve svých vlastních válkách, proces boje s bezcitnými teroristy, kteří se skrývají mezi civilisty, je mučivý a nenabízí snadné volby. Ale události na akademické půdě nejsou debatou, ale poskvrněním univerzity a jejích principů. Jak může mít někdo, kdo schvaluje, omlouvá nebo oslavuje zvěrstva Hamasu, místo na jakékoli vysoké škole nebo v civilizovaném světě?“
„Morální vedení je v této těžké chvíli životně důležité. Bylo by velmi důležité, abyste vy, prezidenti, veřejně a jednoznačně odsoudili barbarské činy ze 7. října. Věřím, že studenti a učitelé také potřebují jasný hlas, který říká, že svoboda slova má nejvyšší hodnotu, ale projevy propagující násilí proti jednotlivcům nebo skupinám a výzvy k odstranění celé země, Izraele, jsou na akademické půdě nepřijatelné a neměly by být tolerováno,“ dodává Herzog.