Válka s Hamastánem v Gaze
Izraelské obranné síly při nočním náletu zabily jednu z předních postav zbrojního aparátu Hamasu. Armáda a Všeobecná bezpečností služba (Šin Bet) uvedly, že Muhsin Abu Zina byl „jedním z vůdců výroby zbraní“ pro Hamás a specializoval se na výrobu „strategických zbraní a raket“ a označily ho za, šéfa divize „průmyslu a zbrojení“ teroristické skupiny.
Odpoledne armáda oznámila, že od začátku pozemní operace minulý měsíc vojáci v Pásmu Gazy našli a zničili asi 130 tunelových šachet. Jednotky bojových ženistů pracují na uvolnění tras pro pozemní síly k manévrování, lokalizaci a ničení majetku Hamasu, včetně tunelů a raketometů. Vojáci 460. brigády s ženisty nalezli řadu vchodů do tunelu vedle konstrukce s autobateriemi, o kterých se předpokládá, že jsou napojeny na systém filtrace vzduchu v tunelu.
Síly pěší brigády Nahal mezitím dobyly výcvikový tábor Hamasu v severní Gaze. Vojáci nalezli v táboře odpočívadlo, kde měli agenti Hamásu připraveny zbraně a jídlo, aby mohli provést útok. V táboře bylo také nalezeno několik vchodů do tunelů. Všechny tunely byly zničeny.
Armádní mluvčí, kontraadmirál Daniel Hagari, uvedl, že armáda způsobila značné škody vzdušným a námořním silám teroristické skupiny Hamás. „Pokračujeme v prohlubování útoku na město Gaza a ničíme tunelové šachty sousedící s civilními lokalitami Tvrdě jsme zasáhli vzdušné a námořní jednotky Hamasu, které plánovaly strategické útoky,“ řekl Hagari. Dodal, že vojáci ukořistili asi 700 RPG, které Hamás používal k útokům na pozemní jednotky v Pásmu.
Hagari aktualizoval počet potvrzených rukojmích v pásmu Gazy na 239, což je pokles z 240. Uvedl, že číslo není konečné, protože armáda vyšetřuje nové informace, včetně identifikace těl pohřešovaných lidí.
Ministr obrany Beny Ganc (Benny Gantz) řekl novinářům, že Izrael nestanovil časový limit pro svou současnou pozemní operaci v Gaze s cílem vykořenit Hamás. „K otázce délky operace – neexistují žádná omezení,“ uvedl Ganc s tím, že současná válka je existenční, a to jak z hlediska izraelské bezpečnosti, tak z hlediska zachování sionistických a demokratických hodnot státu. „Tato válka je za naši existenci a za sionismus, a proto nemohu poskytnout odhad délky každé fáze války a bojů, které budou následovat. Nemůžeme ustoupit od našeho strategického cíle,“ prohlásil Gantz a dodal, že Hamas ohrožuje „sionistické a demokratické koncepty“.
Izraelské obranné síly večer zveřejnily nové informace o operacích 252. záložní divize v Pásmu Gazy. Je to poprvé od První libanonské války v roce 1982, kdy celá záložní divize manévruje na nepřátelském území. Armáda uvedla, že v posledních dnech divize dobyla oblast Bejt Chanún v severní Gaze, když se zapojila do bitev s operativci Hamasu a demolovala infrastrukturu teroristické skupiny, včetně tunelů. Od začátku bojů zabila 252. divize v Bejt Chanún a Džabalíji stovky agentů Hamasu, včetně vyšších členů. Síly divize také zničily areály Hamasu, odpalovací pozice a sítě tunelů, mezi přibližně 300 cíli, které byly zasaženy v minulém týdnu. Velitel divize brigádní generál Moran Omer říká, že je to „určující okamžik“ pro 252. divizi a záložní armádu IDF obecně. „Připravovali jsme se na to léta, nyní je naší povinností obnovit mír a bezpečnost pro naše občany Naši záložníci a jejich rodiny jsou výrazem naší jednoty, ochoty bránit náš lid… a dosáhnout pouze jediného výsledku: porazit nepřítele při každém střetnutí až do vítězství,“ řekl.
Izraelské úřady identifikovaly ostatky 843 civilistů zabitých při útocích na jižní Izrael ze 7. října, přičemž práce na identifikaci obětí pokračují. Počet identifikovaný tak od předvčerejška vzrostl o devět. Úředníci odhadují, že při masakrech Hamásu bylo zabito asi 1 000 civilistů spolu s asi 400 příslušníky bezpečnostních sil. Podle včerejší zprávy Kanálu 12 izraelské televize zůstává nezvěstných 25 lidí – nejsou potvrzeni ani mrtví, ani uneseni – včetně 15 cizinců, o nichž se předpokládá, že jsou to hlavně thajští farmáři.
Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamasem v Pásmu Gazy tvrdí, že počet obětí války tam dosáhl 10 569, včetně 4 324 dětí a 2 823 žen. Údaje teroristů nelze ověřit a zahrnují také bojovníky bojující proti Izraeli, stejně jako civilisty zabité špatně odpálenými raketami teroristů, které padají do Pásma.
Padlí izraelští vojáci
Izraelské obranné síly ráno oznámily, že padl seržant (v záloze) Jaakov Ozeri (Yaacov Ozeri), 28 let, ze 401. obrněné brigády, původem z mošavu Kfar Šamaj. Byl zabit v boji proti teroristům Hamasu v severním pásmu Gazy.
V poledne byla oznámeno, že padl seržant Jonathan Chazor, 22 let, z elitní letecké jednotky Šaldag, původem z obce Kacir (Katzir).
Večer armáda oznámila dalšího padlého. Je jím štábní seržant Noam Josef Abu (Noam Yosef Abou), 20 let, z 931. praporu Brigády Nachal, původem z města Dimona. Padl dnes při boji s teroristy v severní části Pásma Gazy.
Počet padlých při pozemní invazi do Pásma Gazy vzrostl na 33. Počet zabitých vojáků od propuknutí války 7. října 2023 vzrostl na 351.
Humanitární situace v Pásmu Gazy
Sílí proud obyvatel Pásma Gazy, kteří poslechli varování izraelské armády a opouštějí oblast hlavních bojů na severu oblasti a odcházejí na jih. Podle OSN včera uprchlo asi 15 000 lidí, v předevčírem asi 5 000 a v neděli 2 000. Civilisté mohou bezpečně odejít během čtyř hodin, které stanovuje armáda. Většina prchajích, jsou podle OSN děti, senioři a lidé se zdravotním postižením. Mnozí odcházejí pěšky s minimem věcí.
Nově někteří z prchajících hlásí, že cestou na jih Pásma Gazy museli projít přes izraelské kontrolní body a byli svědky zatčení některých lidí izraelskými silami. Jiní uvedli, že museli projít kolem izraelských tanků se zdviženýma rukama a mávat bílými vlajkami.
V bojové oblasti nicméně stále zůstávají tisíce palestinskoarabských civilistů, kteří riskují své životy. Izrael obviňuje Hamás, že se snaží civilisty v severní části Gazy držet a využíval je jako lidské štíty.
Hamás rozzlobeně obvinil agenturu OSN pro palestinské uprchlíky z „dohody“ s Izraelem na „nuceném vysídlení“ obyvatel Gazy. „UNRWA a její představitelé nesou odpovědnost za tuto humanitární katastrofu, zejména obyvatel oblasti města Gazy a severně od ní“, uvádějí teroristé.
Čtyřicet Filipínců odešlo z válkou ničeného Pásma Gazy do Egypta přes přechod Rafáh poté, co filipínští diplomaté vyjednali jejich bezpečný přechod a Katar zprostředkoval otevření hranice, oznámil dnes filipínský prezident Ferdinand Marcos mladší. Už minulý týden se podařilo Gazu opustit dvěma filipínským lékařům. V Pásmu Gazy žilo nejméně 134 Filipínců a Filipínek, z nichž většina chce odejít.
Itálie posílá nemocniční loď, která bude umístěna u pobřeží Gazy na pomoc palestinskému obyvatelstvu, oznámil ministr obrany Guido Crosetto. Mise má být projevem italské „blízkosti k palestinskému lidu, vzdálenosti od teroristů Hamasu“. Loď Vulcano má na palubě 170 lidí, včetně zdravotnického a vojenského personálu, a zahrnuje operační sály. Nejprve zamíří na Kypr a poté co nejblíže k zóně konfliktu, aby poskytla nouzovou lékařskou pomoc, uvedl Crosetto.
Nizozemsko plánuje vyslat loď vojenského námořnictva, která by do Gazy odvezla humanitární zboží, „až to bude možné“. Pobřežní hlídkové plavidlo MS Holland odpluje v polovině listopadu a do konce měsíce bude poblíž Kypru.
Předseda izraelské vlády Benjamin Netanjahu večer zopakoval, že bez propuštění rukojmích nebude v Gaze příměří. „Chci odstranit všechny možné plané fámy, které slyšíme ze všech možných stran, a zopakovat jednu jasnou věc: bez propuštění našich rukojmích nebude příměří.“ Tím Netanjahu odmítl narůstající množství zpráv z Kataru, Egypta a samotného Hamasu, že se blíží dohoda o propuštění 10-15 rukojmích z Izraele výměnou za vícedenní pauzu v bojích.
Přestřelky na hranici s Libanonem
Izraelské letectvo v noci v jižním Libanonu udeřilo na velký sklad zbraní patřících Hizballáhu.
Dva vojáci byli zraněni protitankovou střelou vypálenou z Libanonu na vojáky v oblasti severní komunity Dovev. Oba byli převezeni do nemocnice k dalšímu ošetření a jsou uvedeni v dobrém stavu.
Další 2 rakety byly odpáleny také na oblasti Štula a Jiftah na hranici. Vojáci reagovali dělostřeleckým ostřelováním zdrojů palby.
Armáda také zasáhla řadu protitankových odpalovacích pozic v jižním Libanonu.
Neklid v Judeji a Samaří
Palestinské zpravodajské weby informovaly o demolici domu ve vesnici Šuafat, patřícího rodině Muhammada Zalbaního, 14leté palestinského Araba, který letos v únoru na nedalekém přechodu nožem zavraždil příslušníka pohraniční policie seržant Asila Sawaeda, který kontroloval autobus. Příkaz k demolici podepsal velitel jeruzalémské policie Doron Turgeman začátkem tohoto týdne poté, kdy bylo v srpnu zamátnuto odvolání proti rozhodnutí o demolici.
Během nočních razií v Judeji a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) zdržely Izraelské obranné síly 37 hledaných palestinských Arabů, včetně 10 členů Hamasu. Od propuknutí války 7. října vojáci zatkli na na Územích asi 1430 hledaných palestinských Arabů, včetně více než 900 napojených na Hamás.
Podle ministerstva zdravotnictví Palestinské správy bylo od 7. října zabito izraelskými silami, a „v některých případech i osadníky“ více než 155 „Palestinců na Západním břehu Jordánu“.
Premiér Netanjahu varoval před radikální menšinou v Judeji a Samaří
Na setkání s představiteli místních rad židovských obcí v Judeji a Samaří dnes premiér Benjamin Netanjahu varoval před menšinou extremistů provozujících násilnou činnost, která by mohla vést k eskalaci v oblasti.
„Nejsme připraveni to tolerovat a budeme proti tomu ve všech směrech pracovat. Způsobují obrovské mezinárodní škody Státu Izrael a nereprezentují lidi, kteří zde sedí,“ dodal s odkazem na zprávy v arabských – a z nich pak v mezinárodních – médií o několika případech „násilí osadníků proti Palestincům na Západním břehu Jordánu, včetně několika úmrtí.“
Bezpečnostní situace v Izraeli
Okolo 6. hodin se rozezněly sirény protiraketového poplachu v kibucu Kisufim u hranice s Pásmem Gazy. Dopadem rakety v kibucu, jehož obyvatelé byli evakuováni, nebyl nikdo zraněn. Jednalo se o první raketový útok z Pásma Gazy od 21. hodiny předchozího dne.
Kneset schválil zákon zakazující sledování pro-teroristického obsahu
Izraelský parlament přijal zákon, který pod hrozbou trestu až 1 roku vězení zakazuje jednotlivcům sledovat teroristický obsah za předpokladu, že způsob, jakým je obsah „konzumován“, naznačuje, že se jednotlivec identifikuje s teroristickými organizacemi uvedenými v legislativě, konkrétně s Hamásem a Islámským státem.
Cílem zákona je zabránit takzvanému terorismu osamělých vlků, kdy se někdo, kdo není napojen na teroristickou organizaci, radikalizuje a inspiruje k jednání sledováním teroristického obsahu.
Zákon neporuší ten, kdo sleduje takový obsah „náhodně, v dobré víře nebo z legitimního důvodu, včetně poskytování informací veřejnosti, předcházení teroristickým útokům nebo pro výzkumné účely“. Tyto podmínky mají zmírnit obavy ochránců občanských práv, že legislativa by mohla mít příliš rozsáhlý dopad. Další omezující podmínkou je pouze dvouletá platnost zákona, kterou musí Kneset prodloužit, pokud by zákon měl platit déle.
Nejvyšší soud podpořil zákaz protiválečných demonstrací
Nejvyšší soud zamítl žalobu krajně levicové politické strany Chadaš a vysokých představitelů komunistické strany požadující, aby policie musela schválit protiválečnou demonstraci v arabsko-izraelských městech Um al-Fahm a Sachnin.
V jednomyslném rozhodnutí soudci Jicchak Amit (Isaac Amit), Jael Wilner (Yael Wilner) a Ruth Ronen poukázali na bezprecedentní období války, kterou země zažívá, čelí Hamásu na jihu a Hizballáhu na severu a v níž domácí fronta utrpěla masivní raketové ostřelování a další útoky. Soudci akceptovalo argument policie, že kvůli těmto bezpečnostním hrozbám a velké zátěži policie v současnosti nemůže věnovat potřebnou pracovní sílu na ochranu veřejného pořádku a zajištění bezpečnosti demonstrantů na velké politické demonstraci. „Mnoho policistů by za tímto účelem muselo být odkloněno na úkor nouzových, život zachraňujících misí,“ uvedl Amit ve svém stanovisku. Dodal však, že „brány protestů, demonstrací a průvodů jsou otevřené i v době války“ a že rozhodnutí se vztahuje ke konkrétnímu požadavku navrhovatelů. Policie proto musí i nadále posuzovat každou žádost o konání protestu podle její vlastní podstaty a na základě převažujících okolností.
Otevřena první nová škola pro přesídlené děti
Ministerstvo školství slavnostně otevřelo první z několika plánovaných nových škol, které mají sloužit populaci evakuovaných dětí. Škola, jejíž název určí později studenti a zaměstnanci, se nachází v Regionální radě Tamar u Mrtvého moře. Je určena pro 400 žáků, zahrnuje 6 učeben pro žáky 1. až 6. ročníku a 9 pro žáky 7. až 12. ročníku. Škola se nachází v blízkosti komplexu hotelů, kam byli evakuováni obyvatelé regionální rady Eškol. Brzy se plánuje otevření nejméně dvou dalších škol, ve východní Negevské poušti a v Ejlatu.
Diplomatické střípky
Saúdská Arábie bude v nadcházejících dnech hostit tři samostatné summity o válce mezi Izraelem a Hamásem pro arabské, africké a muslimské národy, oznámil saúdský ministr investic Chálid al-Falih (Khalid Al-Falih) na Bloomberg New Economy Forum v Singapuru.
Ministr zahraničí Eli Cohen řekl poslancům Evropského parlamentu v Bruselu, že Írán organizuje útoky na Izrael, aby zastavil příliv normalizace a míru v regionu. „Musíme vyhrát tuto válku, abychom zajistili, že Západ nebude další, protože terorismus je jako rakovina,“ řekl Cohen a dodal, že Hamás využil mezinárodní finanční pomoc na stavbu tunelů a továren na výrobu raket, zatímco Palestince nechal „hladovět“. „Nejsme napadeni pouze Hamasem a Islámským džihádem. Také na nás útočí Hizballáh na naší severní hranici a také Húsíové v Jemenu,“ dodal Cohen. „Je tu jedna věc, která je spojuje: Írán. Írán je světovou jedničkou ve financování teroru,“ řekl a obvinil Teherán, že se snaží „zastavit normalizaci a mírový proces, který probíhal v posledních třech letech“.
Ministři zahraničí skupiny G7 (USA, Velká Británie, Kanada, Francie, Německo, Japonsko, Itálie) oznámili po intenzivních jednáních v Tokiu jednotný postoj k válce mezi Izraelem a Hamásem. Odsoudili Hamás, podpořili právo Izraele na sebeobranu a podpořili „humanitární pauzy za účelem usnadnění naléhavě potřebné pomoci, civilního pohybu a propuštění rukojmích“. Prohlášení také vyzývá Írán, „aby se zdržel poskytování podpory Hamasu a přijímání dalších akcí, které destabilizují Blízký východ, včetně podpory libanonského Hizballáhu a dalších nestátních aktérů, a aby využil svého vlivu na tyto skupiny k deeskalaci regionálního napětí.“ Odsuzuje také „nárůst násilí extremistických osadníků páchaného na Palestincích“, což je podle ministrů „nepřijatelné, podkopává bezpečnost na Západním břehu a ohrožuje vyhlídky na trvalý mír“.
Ministr zahraničí USA proti izraelské poválečné okupaci Pásma Gazy
Na tiskové konferenci po schůzce G7 v Tokiu americký ministr zahraničí Anthony Blinken uvedl, jak si USA představují poválečnou budoucnost v Gaze, a naléhal na Izrael, aby znovu Gazu neokupoval, byť připustil, že může nastat „přechodné období“. “
„Jediný způsob, jak zajistit, aby se to (tedy útok Hamasu 7. října 2023) už nikdy neopakovalo, je nastavit podmínky pro trvalý mír a bezpečnost,“ řekl ministr a vyjmenoval, co je k tomu podle USA třeba: „Žádné násilné vysídlení Palestinců z Gazy, ne teď, ne po válce. Zákaz využívání Gazy jako platformy pro terorismus nebo jiné násilné útoky. Po skončení konfliktu nedojde k opětovnému obsazení Gazy. Žádné pokusy o blokádu nebo obléhání Gazy. Žádné zmenšení území Gazy. Musíme také zajistit, aby se neobjevily žádné teroristické hrozby ze Západního břehu.“
Výzva, aby Izrael po válce nepřevzal území Gazy, naráží na výroky některých izraelských představitelů, včetně ministra zahraničí Eli Cohena, kteří trvali na tom, že izraelská armáda bude muset v Pásmu zřídit jakousi nárazníkovou zónu, aby se lépe zabezpečit hranici.
Blinken řekl, že to, co Pásmo musí mít, je „palestinská správa, Gaza sjednocená se Západním břehem Jordánu pod palestinskou samosprávou… trvalý mechanismus obnovy v Gaze a cesta“ k dvoustátnímu řešení.
Na dotaz ohledně komentářů izraelského premiéra Benjamina Netanjahua o tom, že Izrael převezme bezpečnostní odpovědnost v Gaze na dobu neurčitou, Blinken připouštil, že „může být potřeba určité přechodné období“.
Cílem Hamasu není zlepšení pro lidi v Gaze, ale nekonečná válka
V rozhovorech pro New York Times vyšší představitelé Hamasu vysvětlili, že cílem útoků ze 7. října bylo „změnit celou rovnici“ a obnovit pozornost o palestinskou věc.
„To, co mohlo změnit rovnici byl skvělý čin a bezpochyby se vědělo, že reakce na tento skvělý čin bude velká,“ uvedl člen katarského politbyra Hamasu Chálil al-Hajja (Khalil al-Hayya). „Museli jsme lidem říct, že palestinská věc nezemře.“
Al-Hajja a další citovaní členové Hamasu odmítli myšlenku, že by chtěli vládnout Gaze, místo toho vyjadřili podporu nekonečnému konfliktu.
„Doufám, že válečný stav s Izraelem se stane trvalým na všech hranicích a že arabský svět bude stát s námi,“ řekl listu mediální konzultant Hamasu Tahír al-Núnů (Taher El-Nounou).
„Cílem Hamásu není řídit Gazu a přinášet jí vodu a elektřinu a tak,“ doplnil al-Hajja. „Tato bitva nebyla proto, že jsme chtěli palivo nebo dělníky. Nesnažila se zlepšit situaci v Gaze. Tato bitva má zcela zvrátit situaci.“