Válka s Hamastánem v Gaze
Izraelské obranné síly ráno oznámily, že pozemní síly zabily několik operativců Hamasu, včetně členů elitních jednotek Nuchba této teroristické skupiny, kteří se účastnili masakru ze 7. října. Operace byly provedeny na základě zpravodajských informací, které vojákům poskytla Všeobecná bezpečnostní služba (Šin Bet). Vojáci zabili Ahmeda Musu, velitele roty Nukhba, a Amr Alhandiho, velitele čety Nukhba, kteří byli ukryti v Džabalíji, dále také Muhammeda Kahlúta, šéfa takzvané ostřelovačské skupiny Hamasu v severní brigádě teroristické skupiny v Gaze.
Jednotky 252. divize zabily 19 operativců Hamasu, kteří plánovali zaútočit na vojáky.
Vojáci 401. brigády lokalizovali na pobřeží Pásma Gazy raketomet Hamasu, ukrytý v přepravním kontejneru. Výsadkáři operující ve čtvrti Šejch Idžlin města Gaza našli raketomet poblíž obytného domu. Obě odpalovací zařízení byla zničena.
Izraelské obranné síly po poledni oznámily, že jednotky 7. obrněné brigády zaútočily během minulého dne na základnu a výcvikový tábor Hamasu v severním pásmu Gazy, zabavily desítky zbraní a zabily asi 30 teroristických operativců. Armáda uvedla, že vojáci na místě zabavili útočné pušky, rakety, minomety, drony, mapy, komunikační zařízení a další technologické vybavení. Vojáci také provedli razii v kancelářích Muhammada Sinvára, bratra vůdce Hamásu Jahjá Sinvára (Yahya Sinwar), a zabavili zbraně a další materiály.
Přii další operaci, kterou provedla 7. brigáda s příslušníky elitní bojové jednotky Jachalom, vojáci zaútočili na základnu Hamasu, která patří k praporu Sabra, umístěnému v této části města. Vojáci na základně našli operační a kalibrační systémy protiletadlových raket, několik dronů, nabitý raketomet, technologické vybavení a zpravodajské dokumenty.
Izraelské obranné síly tvrdí, že od začátku války 7. října zasáhly asi 15 000 cílů patřících teroristickým skupinám v pásmu Gazy a zabavily a zničily asi 6 000 zbraní, včetně střelných zbraní, raket, protitankových střel a protiletadel. rakety, výbušná zařízení a munice.
401. brigáda v posledních dnech vedla útok na takzvanou Baderovu základnu – hlavní základnu praporu Al-Šati – nacházející se v blízkosti civilních domů poblíž této obce („uprchlického tábora“). Během úderů vojáci zničili vojenské velitelství a odpalovací místa raket. Samostatně armáda uvedla, že 401. brigáda dobyla další stanoviště Hamasu v oblasti a zničila továrnu na výrobu zbraní, odpalovací pozice raket a tunely. Brigáda také bojovala s ozbrojenci Hamasu v letovisku Blue Beach na pobřeží města Gaza, kde v hotelu bylo ukryto asi 30 teroristických operativců, kteří na síly stříleli protitankovými střelami. „Po tom, co bylo místo obsazeno, se ukázalo, že teroristé používali hotelové pokoje jako úkryt a pro plánování útoků nad zemí i pod zemí,“ uvedla armáda.
Úřady v nemocnici Šífa ve městě Gaza zahájily večer evakuaci zdravotnického střediska na základě rozkazů Izraelských obranných sil, které obklopily areál, kde se předpokládá, že pod ním Hamas vybudoval klíčové velitelské centrum, uvádí The Wall Street Journal s odkazem na osobu obeznámenou s věcí. Nemocnicí dnes otřásl nejméně jeden výbuch, když se k místu přiblížily izraelské síly. Kdo byl za výbuch zodpovědný, zatím není jasné. Podle ministerstva zdravotnictví řízeného Hamasem je v nemocnici 2500 pacientů a uvnitř a v okolí nemocnice se ukrývá dalších 50 000 až 60 000 lidí v naději, že zde nedojde k bombardování na rozdíl od zbytku města Gaza.Ministerstvo zdravotnictví řízené Hamasem v Gaze uvádí, že od vypuknutí války bylo zabito 11 078 lidí, z toho 4 506 dětí, a 27 490 lidí bylo zraněno. Údaje nelze nezávisle ověřit a předpokládá se, že zahrnují palestinské civilisty zabité teroristickými aktivitami v Pásmu i palestinské teroristy zabité izraelskou armádou.
Padlí izraelští vojáci
Izraelské obranné síly ráno oznámily, že během včerejších bojů proti Hamasu v severním pásmu Gazy padl štábí seržant Gilad Rozenblit, 21 let, bojový zdravotník 52. praporu 401. obrněné brigády, původem ze severní komunity Ginegar.
V poledne bylo oznámeno úmrtí vojáka, který byl 8. listopadu těžce zraněn během boje ve střední části Pásma Gazy. Je jím štábní seržant Jehonatan Jicchak Semo (Yehonatan Yitzhak Semo), 21 let, z 202. výsadkářského praporu, původem z Karmej Cur (Karmei Zur).
Jejich smrtí vzrostl počet padlých vojáků v izraelské pozemní operaci v pásmu Gazy na 37.
Humanitární situace v Pásmu Gazy
Padesát tisíc palestinských Arabů uprchlo včera ze severní do jižní části Pásma Gazy humanitárním koridorem zřízeným Izraelem, oznámil Úřad OSN pro koordinátora humanitárních záležitostí (OCHA). Odchod je během posledních 7 dnů možný během každodenních čtyř až šestihodinových přestávek v boji, během nichž Izrael umožňuje – a podporuje opakovanými výzvami – přesun civilistů z hlavní oblasti bojů do relativně klidnější části Pásma po silnici Salah a-Din.
Zjevné humanitární gesto, zcela v souladu s mezinárodním právem, která ukládá umožnit civilistům opustit oblast bojů, však nestačí OSN. Francesca Albanese, zvláštní zpravodajka OSN pro palestinská území, přístup Izraele ostře zkritizovala, když novinářům v australském Adelaide řekla: „V pásmu Gazy, na tomto malém kousku země, kde jsou lidé uvězněni a ničení je obrovské, dochází k nepřetržitému bombardování, 6000 bomb každý týden. Po tom, co Izrael dělá s Pásmem Gazy, už nebude žádná cesta zpět. Takže čtyřhodinové příměří, ano, aby lidé mohli dýchat a pamatovat si, jaký je zvuk života bez bombardování, než je začne znovu bombardovat. Je to velmi cynické a kruté.“ Jakým šetrnějším způsobem by dosáhla zničení teroristického Hamasu tato celoživotní protiizraelská aktivistka neuvedla.
Americký ministr zahraničí Antony Blinken řekl, že vítá dohodnuté pauzy Izraele v jeho ofenzivě v Gaze, ale že je třeba udělat více. „Myslím, že bylo dosaženo určitého pokroku. Ale bylo mi také velmi jasné, že je třeba udělat mnohem více, pokud jde o ochranu civilistů a poskytování humanitární pomoci pro ně,“ prohlásil Blinkem během návštěvy Nového Dílí.
OSN uvedla, že do Gazy ve čtvrtek po dvou dnech v řadě vstoupilo pouhých 65 kamionů s humanitární pomocí, kdy předtím se počet přiblížil původnímu americkému cíli 100. OCHA označil včerejší počet za „zcela nedostatečný“.
Probíhá dále evakuace cizích státních příslušníků do Egypta přes hraniční přechod Rafah. Odjel také nevysoký počet nemocných a raněných.
OCHA také tvrdí, že včera v důsledku nedostatku paliva došlo v Pásmu po několika dnech omezeného provozu k odstavení všech městských studní a zastavila se tak přeprava a čerpání brakické vody pro nepitné domácí použití. Jedna ze dvou odsolovacích elektráren na jihu Gazy byla také uzavřena kvůli nedostatku paliva, zatímco druhá fungovala na zhruba pětiprocentní kapacitu. Od včerejška prý také nejsou aktivní žádné pekárny kvůli nedostatku paliva, vody a pšeničné mouky a také kvůli škodám, které mnohé utrpěly bojích, uvedla OCHA.
Ministerstvo zdravotnictví v Gaze řízené Hamasem uvádí, že počet obětí v Gaze se vyšplhal na 10 818, ačkoli toto číslo nelze ověřit a předpokládá se, že zahrnuje civilisty zabité zatoulanými palestinskými raketami i bojovníky zabité Izraelem.
Benjamin Netanjahu o budoucnosti Pásma Gazy a vztazích se Saúdskou Arábií
Premiér Benjamin Netanjahu v rozhovoru pro Fox News poprvé veřejně prohlásil, že cílem Izraele ve válce proti teroristům Hamasu není vysídlení palestinských Arabů z Pásma Gazy. Reagoval tak na obavy představitelů zemí regionu, zejména Egypta a Jordánska, kteří nemají o příliv „Palestinců“ žádný zájem.
„Nesnažíme se nikoho vytlačit,“ řekl Netanjahu v rozhovoru, který byl odvysílán dnes v noci. „Snažíme se přimět Gazany ze severní části pásma Gazy, kde probíhaly boje, aby se přesunuli o jednu až čtyři míle na jih, kde jsme vytvořili bezpečnou zónu,“ pokračoval premiér. „Chceme vidět polní nemocnice. Povzbuzujeme a umožňujeme, aby tam směřovala humanitární pomoc. Takhle vedeme tuto válku.“
Sdělil také, jak si představuje Pásmo Gazy po válce.
„Musíme vidět Gazu demilitarizovanou, deradikalizovanou a přestavěnou. Toho všeho lze dosáhnout,“ řekl Netanjahu. „Neusilujeme o podmanění Gazy. Neusilujeme o okupaci Gazy. A neusilujeme o vládnutí Gaze,“ dodal premiér.
Tento postoj odpovídá tomu, jak si Gazu dle svých prohlášení představují lidé z vlády USA. Ti navíc vyjádřili přání, aby se vlády v Pásmu Gazy ujala Palestinská správa, vládnoucí nyní arabským autonomním územím v Judeji a Samaří, a došlo tak ke „sjednocení území“ a následně vzniku arabského státu Palestina.
Tak daleko Benjamin Netanjahu nezašel, když pouze konstatoval, že pro Gazu „budeme muset najít civilní vládu, která tam bude.“ Dodal také, že „v dohledné době… musíme mít věrohodnou sílu, která v případě potřeby vstoupí do Gazy a zabije zabijáky. To zabrání vzniku další entity podobné Hamásu.“
Na jednu stranu tak izraelský premiér výslovně potvrdil soulad s USA v tom, že Izrael neusiluje o dlouhodobé ovládání a řízení Pásma Gazy a je připraven předat vládu nad ní vhodné civilní vládě, na druhou stranu však potvrdil svoje vyjádření z nedávného rozhovoru pro televizu ABC News, že Izrael bude mít „celkovou bezpečnostní odpovědnost“ nad Pásmem Gazy „po dobu neurčitou“ po skončení války proti Hamásu.
„Ale očekávám, že uvidím přestavěnou Gazu pro Gazany,“ řekl Netanjahu Fox News.
Ohledně dopadu současné války s Pásmem Gazy na proces normalizace vztahů se Saúdskou Arábií je Benjamin Netanjahu optimistou. „Myslím, že je tu nyní zkouška civilizačních sil a pokroku proti silám medievalismu, které nás chtějí vrátit do temného středověku,“ řekl premiér Fox News. Izrael je podle něj odhodlán zvítězit nad Hamásem a bude to vítězství i pro USA a „umírněné arabské státy“. „Jakmile toho dosáhneme, slib míru, který jsme poprvé [viděli] v Abrahamových dohodách a chystali se dále rozšířit mírem mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, myslím, že bude slutečností,“ dodal Netanjahu. „Myslím, že podmínky budou zralé. Ve skutečnosti si myslím, že po vítězství budou ještě zralejší.“
Mediální debaty o neshodách s prezidentem USA Joem Bidem izraelský premiér bagatelizoval a naopak vysoce ocenil podporu prezidenta, vlády, lidu USA a obou politických stran v Kongresu.
Rozhovor pro Fox News proběhl s ohledem na časový posun USA vůči Izraeli po půlnoci izraelského času.
Premiér Benjamin Netanjahu se k otázce budoucnosti Pásma Gazy vyjádřil znovu dnes odpoledne, při setkání se starosty obcí a měst u hranic Pásma v Gazy – prvním takovém skupinovém setkání, které s nimi Netanjahu uspořádal od války, kvůli čemuž se na začátku tohoto týdne dostal pod palbu kritiky.
„Síly izraelské armády si ponechají pod kontrolou Pásmo, nedáme ho mezinárodním silám,“ řekl Netanjahu starostům a zdá se, že tak odmítl postoj USA, že by Izrael měl mít kontrolu nad Gazou je po přechodnou dobu a pak ji zcela předat funční palestinskoarabské vládě.
Starostové řekli Netanjahuovi, že po skončení války chtějí jinou bezpečnostní realitu, a vyzvali ho, aby nesouhlasil s příměřím, dokud nebude zabit poslední terorista v Gaze, uvádí se v prohlášení premiérova mluvčího. Netanjahu také starostům slíbil, že vláda poskytne pohraničním městům v Gaze ekonomickou pomoc, aby nahradila škody vzniklé během masakru ze 7. října.
Mahmúd Abbás ochoten převzít kontrolu Pásma Gazy, ale jen v rámci širší dohody
Předseda Palestinské správy Mahmúd Abbás zopakoval, že arabská autonomie je připravena znovu převzít kontrolu nad pásmem Gazy po válce Izraele s Hamásem, ale jen, pokud to bude součástí komplexního politického řešení, které zahrne „palestinský stát založený v hranicích roku 1967 s východním Jeruzalémem jako hlavním městem.“
V projevu k 19. výročí smrti legendárního palestinského teroristického vůdce Jásira Arafata Abbás vyzval k zachování Arafatova „odkazu“ a ochraně Organizace pro osvobození Palestiny – která ovládá Palestinskou samosprávu – jako jediného legitimního zástupce palestinského lidu, čímž se distancoval od konkurenčního Hamásu, který součástí OOP není.
Abbás vyzval k mezinárodní mírové konferenci, která by poskytla „mezinárodní záruky“ a harmonogram ukončení „izraelské okupace palestinských území“. Odmítl myšlenku, že Pásmo Gazy by znovu okupoval Izrael a že „Palestinci v Gaze nebo na Západním břehu“ by mohli být vysídleni.
Vůdce Palestinské správy odmítá odsoudit Hamás za pokračující válku, ačkoli tato teroristická skupina zahájila nepřátelské akce svým útokem ze 7. října 2023, při kterém bylo zabito asi 1400 Izraelců a asi 240 bylo uneseno, a naopak činí Izrael „plně odpovědným“ za konflikt a dodává, že vojenská řešení nepřinesou bezpečnost ani mír nikomu.
Ředitel Šabaku pro stabilizaci Palestinské správy
Během nedávného zasedání válečného kabinetu vyzval ředitel Všeobecné bezpečnostní služby Ronen Bar malou skupinu přítomných vysokých ministrů, aby zajistili, že vláda převede daňové příjmy, které Izrael vybírá pro palestinskoarabskou samosprávu, do Ramalláhu, a vysvětlil, že kolaps Palestinské správy by mohl vést k násilnému vypuknutí intifády v Judeji a Samaří, informoval dnes odpoledne zpravodajský server Maariv.
Bar zdůraznil, že je důležité pracovat na stabilizaci Judska a Samařska a bojovat proti násilí osadníků, aby armáda nemusela náhle bojovat na východní frontě, zatímco bojuje s Hamasem v Gaze.
Premiér Benjamin Netanjahu na to řekl, že záležitost předloží celé vládě. V tu chvíli byl přerušen Barem, který vysvětlil, že úplný kabinet není řešením, ale součástí problému, protože ve vládě jsou ministři, kteří se snaží oblast podnítit. Podle Maariv tím měl údajně na mysli ministra financí Becalela Smotriče a ministr národní bezpečnosti Itamara Ben Gvira a další ministři z jejich krajně pravicových stran, kteří jsou proti krokům ke stabilizaci Palestinské správy.
Kabinet nakonec odhlasoval převedení části daňových příjmů na Palestinskou správu, ale odečetl zhruba 100 milionů šekelů (přibližně 600 milionů českých korun) z prostředků, které Ramalláh používá k platbám za služby v pásmu Gazy – což je škrt, který byl stále proti bezpečnostnímu establishmentu a podle amerického úředníka rozzuřil Bidenovu administrativu.
Přestřelky na hranici s Libanonem
Protitanková řízená střela byla odpálena z Libanonu na stanoviště izraelské armády na hranici poblíž severní komunity Menara. Vojáci odpověděli dělostřelbou na zdroj střelby.
V několika komunitách v Horní Galileji, blízko libanonských hranic, se odpoledme rozezněla varování před možnou infiltrací dronů. Armáda následně potvrdila, že z Libanonu odstartovaly 3 drony – z nichž jeden byl sestřelen Železnou kupolí a další dva dopadly na severu Izraele.
Izraelské obranné síly večer uvedly, že tři vojáci byli dnes vážně zraněni protitankovou střelou odpálenou z Libanonu na armádní stanoviště poblíž severní komunity Menara. Další voják byl těžce zraněn a druhý byl středně zraněn při odpoledním útoku dronu proti vojákům na severní hranici. Všichni vojáci byli převezeni do nemocnice k dalšímu ošetření.
K odpovědnosti za raketové a dronové útoky se přihlásila teroristická skupina Hizballáh. Armáda v reakci na útoky podniká údery na místa Hizballáhu v jižním Libanonu.
Neklid v Judeji a Samaří
USA zkritizovaly Izrael za demolici domu rodiny nezletilého teroristy. „Izraelská vláda zbourala dům palestinské rodiny v reakci na činy jejich 13letého dítěte. Celá rodina by neměla přijít o svůj domov kvůli činům jednoho jednotlivce,“ tweetuje americký Úřad pro palestinské záležitosti. Jedná se o reakci na předvčerejší akci, při níž izraelské bezpečností složby v obci Šuafat severně od Jeruzaléma zdemolovaly dům rodiny Muhammada Zalbaniho, který v únoru ubodal důstojníka pohraniční policie Asila Sawaeda, provádějícího kontrolovalu autobus na přechodu Šuafat. Izraelská politika bourání domů rodin teroristů má přimět potenciální zločince, aby lépe rozvážili nástup na dráhu teroru, a rodiny motivovat k předcházení takového chování u svých členů.
Na tweet Úřadu pro palestinské záležitosti reagovalo s hořkým sarkasmem velvyslanectví Izraele ve Washingtonu, když podotknulo, že „Kontext je užitečný: „13letý“ je terorista, který zavraždil izraelského občana tak, že ho ubodal k smrti.“
Armáda dnes v oblasti Hebronu zbourala domov dvou bratrů obviněných ze zabití Batševy Nigri při střeleckém útoku v srpnu, informovala palestinská média. Nigri, 42letá matka tří dětí, byla zastřelena před očima své dcery při útoku na vozidlo poblíž Hebronu. Další muž byl při střelbě vážně zraněn. Izraelské bezpečnostní síly následující den zadržely dva muže, Saqera a Mohammeda a-Šantera, podezřelé z provedení střelby.
Bezpečnostní situace v Izraeli
Po 13. hodině se dnes poprvé po třech dnech rozezněly sirény protiraketového poplachu v oblasti Tel Avivu v centru Izraele. Poplach byl vyhlášen ve městech Tel Aviv, Ramat Gan, Bnej Brak, Holon, Ašdod, Ganot, Rišon LeCion, Petach Tikva, Ra’anana a Herzlija. Na obloze by možné vidět antirakety obranného systému Železná kupole (Iron Dome). K útoku se přihlásil Hamas.
Arabští Izraelci podporují Stát Izrael
Nový průzkum Institutu demokracie Izraele (Israel Democracy Institute) zjistil 20leté maximum židovských (94 %) i arabských (70 %) Izraelců, kteří říkají, že se cítí být součástí Státu Izrael a jeho problémů.
Počet arabských Izraelců se oproti poslednímu průzkumu zveřejněnému v červnu 2023 zvýšil o 22 %.
Na otázku, zda jsou optimističtí ohledně budoucnosti země, však pouze 27 % arabských Izraelců – ve srovnání se 72 % židovských Izraelců – odpovědělo, že ano, což je nejnižší číslo zaznamenané od doby, kdy průzkum poprvé začal měřit optimismus v roce 2009.
Na otázku: „Pokud byste mohli získat americké občanství nebo občanství jiné západní země, raději byste se tam přestěhovali a žili, nebo byste raději zůstali v Izraeli?“ většina židovských Izraelců (80,5 %) a mírná většina arabských Izraelců (59 %) odpovídá, že by raději zůstali v Izraeli.
Tyto většiny zastávaly všechny politické orientace, včetně levice (66 %), středu (80 %) a pravice (84 %).
Průzkum proběhl online a po telefonu 5. a 6. listopadu a zúčastnilo se ho 502 lidí. Tolerance chyby je 4,04 %.
Vzpomínka na drúzského důstojníka Izraelských obranných sil
Stovky lidí se shromáždily v severodrúzské vesnici Januh-Džat (Yanuh-Jat) na vzpomínkové bohoslužbě za podplukovníka Alima Abdallaha, zástupce velitele 300. regionální brigády „Baram“, který byl zabit v přestřelce podél libanonských hranic dne 9. října, když reagoval na varování o infiltraci. Abdalláh, 40letý otec tří dětí, sloužil v izraelské armádě téměř 23 let.
Letecké údery Izraele v Sýrii
Izraelská armáda provedla nálety v Sýrii v reakci na útok dronem na školu v nejjižnějším izraelském městě Ejlat. V prohlášení se uvádí, že údery se „zaměřily na organizaci, která dron vypustila“, aniž by bylo upřesněno, kdo za útokem stál, kde vznikl nebo co zasaženo. „Syrský režim je plně odpovědný za veškerou teroristickou činnost, která je prováděna ze syrského území. Izraelské obranné síly tvrdě odpoví na jakýkoli pokus poškodit území Státu Izrael,“ stojí v prohlášení.
Syrská provládní média potvrdila ranní izraelský letecký úder v provincii Homs. Hizballáh později odpoledne oznámil, že v Sýrii bylo izraelským úderem zabito 7 jeho příslušníků.
Vládci Egypta a Kataru jednali o Gaze
Egyptský prezident Abd al-Fatáh al-Sísí a katarský emír šejch Tamim bin Hamad Al-Thani se dnes v Káhiře sešli, aby zhodnotili „intenzivní úsilí“ o příměří ve válce mezi Izraelem a Hamásem. Podle úřadu egyptského prezidenta „diskutovali o izraelské vojenské eskalaci v pásmu Gazy a následných regionálních výzvách, které tlačí region nebezpečnými a nevypočítanými směry… Oba vůdci diskutovali o nejlepších způsobech ochrany nevinných civilistů v Gaze a zastavení krveprolití. Zhodnotili intenzivní úsilí zaměřené na dosažení příměří a udržení dodávek humanitární pomoci v množství, které odpovídá potřebám palestinského lidu v Gaze.“
Africká unie a saúdský vladař odsoudili chování Izraele v Gaze
„Odsuzujeme vojenskou agresi, jíž jsme byli svědky v pásmu Gazy, útoky na civilisty a pokračující porušování mezinárodního humanitárního práva izraelskými okupačními silami,“ prohlásil dnes ve svém prvním veřejném komentáři izraelské války proti Hamasu faktický vládce Saúdské Arábie, korunní princ Mohammed bin Salmán na summitu s africkými vůdci,
„Zdůrazňujeme nutnost zastavit tuto válku a nucené vysídlování a vytvořit podmínky pro návrat stability a dosažení míru,“ dodal. Rijád ve svých prohlášeních opakovaně kritizoval údajné izraelské útoky na civilisty, ale sám princ Mohammed se do dneška veřejně nevyjádřil.
Princovo prohlášení na saúdsko-africkém summitu přišlo den předtím, než se v Saúdské Arábii uskuteční další dvě mimořádná jednání o bojích v Gaze – summity Ligy arabských států a Organizace islámské spolupráce.
Izrael zkritizoval také předseda Komise Africké unie Músa Fakí Mahamat (Moussa Faki Mahamat), který odsoudil „obscénní násilí“ sužující „Palestince“. „Vyzýváme ke skutečnému a praktickému skoku k zastavení okamžitého ničení Gazy a zabíjení tisíců lidí v ní, abychom dali silný impuls politickému řešení přijetím dvoustátního řešení,“ řekl čadský politik
Závěrečná deklarace saúdsko-afrického summitu vyjádřila „hluboké znepokojení“ nad humanitární situací v Gaze, vyzvala k ukončení vojenských operací a vyzvala mezinárodní společenství, aby vyvinulo tlak „k zastavení izraelských útoků a nuceného vysídlení Palestinců z pásma Gazy. “