Válka s Hamastánem v Gaze
Pozemní, vzdušné a námořní jednotky Izraelských obranných síl od začátku pozemní ofenzívy v pásmu Gazy před týdnem zasáhly více než 2500 cílů.
Přes noc vojáci pokračovali v bojích s operativci Hamasu v severní Gaze. Pozemní síly také řídily letadla při útocích na infrastrukturu Hamasu, skladiště zbraní, pozorovací stanoviště a velitelská centra.
Padlí vojáci Izraelských obranných sil
Izraelské obranné síly v poledne oznámily smrt dalšího vojáka zabitého během pozemní operace v Pásmu Gazy. Je jím seržant Jehonatan Maimon (Yehonatan Maimon), 20 let, z průzkumné jednotky brigády Nahal, původem z Ofakim. Padl včera během bojů v severním pásmu Gazy.
Večer bylo oznámeno, že zemřel nadrotmistr (v záloze) Naaran Eschar, 33 let, ze 71. praporu 181. obrněné brigády, původem z Šadmot Mehola, který byl kriticky zraněn při nešťastné nehodě tanku v severním Izraeli 29. října.
Jejich smrt zvyšuje počet zabitých vojáků při izraelské pozemní ofenzívě v Gaze na 29 a počet zabitých vojáků od vypuknutí války 7. října 2023 na 348.
Humanitární situace v Pásmu Gazy
Arabský mluvčí Izraelských obranných sil Avichaj Adraí (Avichay Adraee) informoval, že armáda dnes znovu otevře koridor pro gazanské civilisty ze severu Pásma, aby mohli uniknout na jih, přestože byli vojáci včera při pokusu o otevření silnice napadeni minometnou a granátovou palbou teroristů. Silnice Salah-al-Din pro dopravu na jih byla dnes otevřena od 10 do 14 hodin.
Izrael nyní soustřeďuje většinu svých vzdušných sil a pozemních sil na sever Pásma Gazy, obklíčil město Gaza ze tří stran a snaží se likvidovat velitele Hamasu, kteří se v oblasti skrývají. Předpokládá se, že na jih dosud uprchlo asi 800 000 lidí, i když mnozí na severu zůstali, protože jsou přesvědčeni, že se ani na jihu Pásma nevyhnout válce. Navíc bylo zaznamenáno, že Hamas aktivně přesunům civilistů na jih bránil, zjevně ve snaze nepřijít o lidský štít.
Izrael přerušil internetové a telefonní linky v pásmu Gazy, potřetí od začátku války mezi Izraelem a Hamásem 7. října, oznámila večer palestinskoarabská telekomunikační společnost Paltel. „S politováním oznamujeme úplné vypnutí komunikačních a internetových služeb v Gaze poté, co izraelská strana odpojila servery,“ uvádí se v prohlášení.
Zneužívání nemocnic v Pásmu Gazy teroristy Hamasu
Na brífinku pro mezinárodní média armádní mluvčí, kontraadmirá Daniel Hagari, předložil nové zpravodajské informace a důkazy, jak Hamás využívá zdravotnická zařízení v Pásmu Gazy k teroristickým účelům.
Prezentoval video ukazující podzemní vchod z Nemocnice Šejch Hamad, která je napojena na sítě tunelů Hamasu. Další video ukazuje, jak ozbrojenci Hamásu zahajují palbu na izraelské síly z nemocnice. Řekl, že armáda má informace o síti tunelů pod takzvanou Indonéskou nemocnicí a také letecké snímky ukazující raketomety několik desítek metrů od komplexu. Představil také nahrávky hovorů mezi představiteli Hamásu, kteří popisují, jak využívají zásoby paliva, které patří indonéské nemocnici. Armáda již dříve obvinila Hamás, že má svou hlavní operační základnu pod nemocnicí Šífa, největším zdravotním střediskem v Gaze, a také hromadí palivo pro teroristické účely.
Hagari dále řekl, že Izraelské obranné síly vynaložily intenzivní úsilí, aby varovaly obyvatele Gazy, aby se evakuovali ze severní Gazy na její jih. Izraelské letectvo shodilo v severní Gaze více než jeden a půl milionu letáků a uskutečnilo více než 20 000 telefonátů klíčovým lidem v těchto oblastech, aby přimělo civilní obyvatelstvo k evakuaci.
„Naše válka je s Hamasem, ne s civilisty v Gaze. Nebudeme akceptovat cynické využívání nemocnic Hamásem ke skrytí jejich teroristické infrastruktury. Využívání nemocnic Hamásem musí skončit,“ řekl Hagari.
Přestřelky s teroristy v Libanonu
Dopoledne se opět v obcích u hranice s Libanonem rozezněly poplachové sirény varující před raketami z Libanonu.
Odpoledne Izraelské obranné síly oznámily, že dron přibližující se k izraelskému vzdušnému prostoru z Libanonu byl zachycen systémem protivzdušné obrany Železná kopule (Iron Dome), a to „hluboko v Libanonu“, aniž by kdy pronikl do izraelského vzdušného prostoru.
Armáda dále uvedla, že na oblast poblíž severní komunity Avivim byla vypálena řada protitankových řízených střel a rakety byly odpáleny na oblast Malkia na hranici s Libanonem. Vojáci odpověděli dělostřelbou na zdroje palby.
Odpoledne zasáhla protitanková řízená střela vypálená z Libanonu vozidlo u obce Jifta (Yiftah). Jeden izraelský civilista byl zabit. K útoku se přihlásila proíránská šíitská organizace Hizballáh (Alláhova strana).
Večer způsobila raketa z Libanonu požár automobilu ve městě Kirjat Šmona.
Náčelník armádního generálního štábu, generálporučík Herzi Halevi varoval, že armáda je „v každém okamžiku připravena k útoku na severu“. „Dali jsme si za cíl obnovit výrazně lepší bezpečnostní situaci na hranicích, nejen v pásmu Gazy,“ řekl Halevi během dnešního hodnocení u 210. divize v severním Izraeli. „Jsme připraveni kdykoli přejít do útoku na severu. Chápeme, že se to může stát, a věříme vám, že obrana je tady silná,“ dodal.
Neklid v Judeji a Samaří
Jedna palestinský Arab byl zraněn a 9 bylo zatčen při noční operaci izraelské armády v Dženínu na severu Samaří. Informaci přinesla oficiální tisková agentura Palestinské správy Wafa a potvrdil ji izraelský zpravodajský web Ynet. Nedošlo k žádným izraelským obětem, navzdory přestřelkám s palestinskoarabskými ozbrojenci. Hamás dnes prohlásil, že jeho přislušníci odpálili bomby poblíž izraelských sil.
Izraelské obranné oznámily, že vojáci během nočních razií v Judeji a Samaří (tzv. Západní břeh Jordánu) zabili agenta Islámského státu a zadrželi 36 hledaných palestinských Arabů, včetně 18 členů Hamasu. Armáda vstoupila do vesnice Abu Dis na předměstí Jeruzaléma, aby zatkla Nabila Halabiu, palestinského Araba přidruženého k džihádistickému hnutí Islámský stát a donedávna vězněného v Izraeli. Od svého propuštění v červenci Halabia „naverboval četu, nakoupil zbraně a provedl střelecký útok proti silám Izraelských obranných sil v oblasti“. „Když ho dorazily síly zatknout, terorista zahájil palbu a při přestřelce byl zastřelen a zabit,“ uvedla armáda.
Od 7. října vojáci zatkli na v Judeji a Samaří 1350 hledaných palestinských Arabů, včetně více než 850 napojených na Hamás. Podle ministerstva zdravotnictví Palestinské správy bylo od 7. října izraelskými silami a v některých případech i osadníky zabito více než 130 „Palestinců na Západním břehu Jordánu.“
Izraelská armáda také uvedla, že v pátek velitel Centrálního velení, generálmajor Jehuda Fox (Yehuda Fox), podepsal příkaz k demolici domu Kamela Abu Bakra, teroristy stojícího za srpnovou střelbou v Tel Avivum při níž zahynul Chen Amir.
Bezpečnostní situace v Izraeli
Ráno se rozezněly sirény protiraketového poplachu v obcích u hranic s Pásmem Gazy. Nebyly hlášeny škody ani zranění, když drtivá většina obyvatel obcí byla již dříve evakuována.
Se soumrakem se sirény rozezněly i ve středním Izraeli, neboť pod rouškou tmy vylezly v Pásmu Gazy teroristické krysy z děr a začaly odpalovat rakety.
Blábol izraelského ministra pro historické dědictví
Ministr pro historické dědictví Amichaj Elijahu (Amichai Eliyahu) v rozhovoru pro Radio Kol Beram na otázku, zda by na Pásmo Gazy měla být svržena atomová bomba, odvětil, že „toto je jedna z možností.“ V rozhovoru dále vyjádřil svůj názor, že by do Pásma Gazy neměl být povolen dovoz žádné humanitární pomoci, protože „nepodali bychom nacistům humanitární pomoc“ a „v Gaze není nic takového jako nezúčastnění civilisté“. Elijahu také podpořil znovudobytí území Pásma a obnovu tamních židovských obcí s tím, že tamní obyvatelé „můžou jít do Irska (což je zjevná narážka na poměrně vysokou podporu palestinských Arabů na tomto ostrově s tradicí terorismu IRA) nebo pouště, příšery v Gaze by si měly najít řešení samy.“
Ministr z krajně pravicové strany Ocma Jehudit (Židovská síla) není součástí bezpečnostního kabinetu, který se podílí na válečném rozhodování, ani členem malého válečného kabinetu, který řídí válku proti teroristické skupině Hamás. Jeho vliv na vedení války i na budoucnost Pásma Gazy je tudíž nulový.
Blábol o atomové bombě a navazující vyjádření nicméně ihned vyvolaly pobouření na celé izraelské politické scéně.
Premiér Benjamin Netanjahu obratem Elijahua suspendoval z účasti na jednáních pléna vlády a prohlásil, že „slova Amichaje Elijahua jsou odtržená od reality. Izrael a Izraelské obranné síly jednají v souladu s nejvyššími standardy mezinárodního práva, aby zabránily poškození nezúčastněným lidem, a budeme v tom pokračovat až k vítězství.“
Také vůdce opozice a předseda strany Ješ atid (Budoucnost existuje) Jair Lapid ostře zkritizoval „děsivou a šílenou poznámku nezodpovědného ministra“.
Sám ministr Elijahu zjevně překvapený, že jeho vyjádření někdo naslouchal a přikládal mu význam, obrazem výroky bagatelizoval s tím, že „každému s rozumem je jasné, že poznámka o atomu byla metaforická“ a „skutečně musíme projevit důraznou a nepřiměřenou reakci na teror, která nacistům a jejich příznivcům objasní, že terorismus nestojí za to. To je jediný vzorec, pomocí kterého se demokracie mohou vypořádat s terorem. Současně je jasné, že Stát Izrael je povinen udělat vše pro to, aby se zajatci vrátili živí a zdraví.“
Tolik bouře ve sklenici vody, vyvolaná idiotskými komentáři nezodpovědného člověka ve velmi složité době.
Mansúr Abbás proti podpoře Hamasu
Masúr Abbás, předseda izraelské islamistické konzervativní strany Ra’am požaduje, aby poslankyně jeho strany Imán Chatíb-Jasín (Iman Khatib-Yasin) okamžitě rezignovala po poznámkách, které pronesla o masakrech ze 7. října ze strany Hamasu.
V dnešním rozhovoru pro parlamentní televizní kanál Chatíb-Jasín tvrdila, že videa rozesílaná Izraelskými obrannými silami o zvěrstvech spáchaných Hamasem neukazují „znásilňování žen“ ani „vraždění nemluvňat“. Ačkoli přiznala, že video sama neviděla, tvrdila, že slyšela od tří členů strany, kteří jej sledovali, že neobsahuje záběry těchto činů, ale pokud by k nim skutečně došlo, byly by „ostudné“.
Podpora podnikatelům zasaženým válkou
Ministr financí Becalel Smotrič oznámil poskytnutí kompenzací podnikům nacházejícím se do 40 kilometrů od hranice Gazy, takže na pomoc dosáhne i do měst Ašhdod a Beerševa. Minulý týden vláda schválila pomoc podnikům do 20 kilometrů od Pásma. Existují obavy, že rozšíření pomoci vyvolá tlak na poskytnutí kompenzací ze strany dalších měst, jako je Rišon LeCion, který utrpěl „ne méně, ale ještě více“ dopadů raket než Ašdod nebo Beerševa.
Fórum 200 největších izraelských podniků dnes veřejnou výzvou, adresovanou premiéru Benjaminu Netanjahuovi a ministru financí Smotričovi, vyzvalo k zavedení plánu hospodářské válečné pomoci. „Ačkoli jsme již měsíc ve válce, dosud nebyl zahájen zásadní ekonomický plán na podporu ekonomiky obecně a postihující podniky a domácnosti zvláště,“ píše se v prohlášení podnikatelského fóra. „Většina prohlášení se ještě nestala činy a mezitím se hroutí stovky podniků a také domácnosti. Je čas přestat mluvit a začít jednat!“
Fórum navíc požaduje, aby vláda zásadně změnila pořadí priorit ve státním rozpočtu, aby se předešlo dlouhodobé ekonomické katastrofě. „Všechny koaliční rozpočty a jakýkoli jiný rozpočet, který nesouvisí s řízením války nebo podporou ekonomiky, musí být odkloněny výhradně za účelem financování války a ekonomického posílení domácí fronty – podniků a domácností – se zaměřením na vytváření dlouhodobých -dobý růst,“ uvádí fórum.
Hebrejská univerzita vytváří nouzový fond
Hebrejská univerzita v Jeruzalémě přidělila 15 milionů šekelů (přibližně 90 milionů českých korun) do nouzového fondu „podporujícího studenty sloužící v rezervách, obyvatele pásma Gazy zasažené nedávným teroristickým útokem a evakuované osoby ze severního regionu“.
Představitelé univerzity získali peníze během posledních tří týdnů od dárců jako součást širšího úsilí Hebrejské univerzity na podporu válečného úsilí.
Hebrejská univerzita již dříve oznámila balíček finanční pomoci pro studenty, včetně zpožděných plateb školného a odloženého nájemného pro studenty žijící v univerzitním bydlení. Asi 4 000 studentů Hebrejské univerzity bylo povoláno do zálohy Izraelských obranných sil.
Oznámení přichází po podobných iniciativách Telavivské univerzity, Ben Gurionovy univerzity v Negevu, Bar-Ilanovy univerzity a dalších institutů vyššího vzdělávání. Přibližně 30 % všech vysokoškolských studentů bylo během současné krize povoláno do zálohy, stejně jako tisíce pedagogů a zaměstnanců. Začátek aktuálního akademického roku, který měl začít 15. října, se posunul minimálně na 3. prosince.
Péče o malé děti
„Stát bude plně financovat programy náhradní péče pro batolata do tří let, jejichž rodiny musely kvůli válce evakuovat své domovy. Financování bude pokračovat po celou dobu jejich vysídlení z domova,“ oznámilo izraelské ministerstvo školství. Bylo také dosaženo dohody, aby děti zapsané v dotovaných centrech denní péče po celém Izraeli nemusely platit během období, kdy jsou centra „zavřena z bezpečnostních důvodů“.
Ve stejném oznámení ministerstvo poznamenává, že tento týden se má otevřít nová škola v oblasti Mrtvého moře, která bude sloužit evakuovaným studentům, kteří se tam přestěhovali, a další nová škola se má otevřít „v nadcházejících dnech“ v Eilatu, jehož počet obyvatel se zdvojnásobil v důsledku přílivu vnitřně vysídlených občanů.
Od začátku války mezi Izraelem a Hamásem 7. října bylo ze svých domovů vysídleno asi 250 000 Izraelců z komunit sousedících s Gazou a podél libanonských hranic.
Nový velvyslanec USA v Izraeli
Prezident Jicchak Herzog dnes přijal pověřovací listiny nového amerického velvyslance Jacka Lewa, jehož potvrzení bylo urychleno kvůli probíhající válce mezi Izraelem a Hamasem.
„Krize je vždy okamžikem, když vám připomenou, kdo jsou vaši přátelé. To platí o lidech i o zemích. Mluvím za všechny Izraelce, když říkám, že nikdy nebylo americké přátelství tak evidentní nebo cennější než dnes,“ řekl Herzog Lewovi během ceremonie v prezidentské rezidenci. „Jsme vděční za všechno, co pro nás Spojené státy americké udělaly a dělají, když teď spolu mluvíme. Nikdy na to nezapomeneme,“ dodal Herzog.
Jack Lew ve svém projevu zdůraznil, že „Spojené státy stojí při vás, budeme spolupracovat a naše odhodlání zůstává pevné“.
Ministr zahraničí USA na návštěvě autonomní arabské Palestinské správy
Americký ministr zahraničí Antony Blinken uskutečnil neohlášenou návštěvu autonomních arabských územní v Judeji a Samaří, kde se v Ramalláhu setkal s předsedou Palestinské správy Mahmúdem Abbásem.
Blinken Abbásovi řekl, že palestiští Arabové v Gaze „nesmějí být násilně vysídleni.“ Podle ministerstva zahraničí USA také diskutovali o „potřebě zastavit extremistické násilí proti Palestincům na Západním břehu“, pravděpodobně s odkazem na nedávné případy údajných napadení ze strany radikálních obyvatelů židovských obcí v Judeji a Samaří.
Americký ministr zahraničí také řekl, že Palestinská samospráva by měla hrát ústřední roli v budoucnosti pásma Gazy, pokud a až bude splněn izraelský cíl vykořenit tamní Hamás.
Mahmúd Abbás odvětil, že Palestinská správa je připravena po skončení války Izraele s Hamasem převzít plnou odpovědnost za Pásmo Gazy v rámci komplexního politického řešení, které bude zahrnovat „Západní břeh Jordánu, východní Jeruzalém a Gazu“. Abbás také trval na tom, že „bezpečnosti a míru“ lze dosáhnout pouze ukončením izraelské vojenské vlády nad územím „Státu Palestina“ a uznáním „východního Jeruzaléma“ za jeho hlavní město.
Abbás zopakoval, že Organizace pro osvobození Palestiny (OOP), která Palestinskou správu řídí, je jediným legitimním zástupcem „palestinského lidu“ a výlučně ona za něj rozhoduje, čímž se distancoval od konkurenčního teroristického hnutí Hamas, které vládne Gaze od roku 2007, kdy vyhnalo úřady loajální vládě v Ramalláhu.
Antony Blinken zdůraznil odhodlání Washingtonu usilovat o „realizaci legitimních snah Palestinců o vytvoření palestinského státu“, uvedlo v tiskové zprávě ministerstvo zahraničí USA.
Ministr zahraničí USA poté odjel na krátkou návštěvu Kypru, odkud pokračoval do Turecka.
Budoucnost Pásma Gazy po válce
Výše uvedená představa USA a Palestinské správy o budoucnosti Pásma Gazy bude muset být sladěna s představou izraelskou, která je – přinejmenším v krátkodobém horizontu – poněkud odlišná.
Izrael si hodlá udržet významnou kontrolu nad pásmem Gazy i po válce, citují Times of Israel nejmenovaného izraelského představitele, který hovořil s novináři v hebrejštině na tiskovém brífinku na základně Kirja v Tel Avivu.
„Nevidím žádnou situaci, ve které by Izrael neměl konečnou odpovědnost za bezpečnost v Gaze,“ řekl a dodal, že po svržení Hamásu „nebude stačit jen rehabilitace Gazy“.
„Musí projít procesem ‚denacifikace‘,“ pokračoval úředník. „Tato kultura [snažení o zabíjení Židů] stále existuje v Palestinské samosprávě.“
Zlepšování vztahů se Saúdskou Arábií stále na dobré cestě
Izraelský představitel vidí optimisticky pokračování v normalizaci mezi Izraelem a Saúdskou Arábií, jakmile válka Izraele s Hamasem skončí.
„Moudří lidé sedí v Saúdské Arábii a v Izraeli. Poté bude možné pokračovat v procesu, který jsme začali před válkou – s podmínkou, že vyhrajeme,“ uvedl nejmenovaný představitel citovaný Times of Israel. Podle Bílého domu saúdský korunní princ Mohammed bin Salmán v telefonátu s Bidenem souhlasil, že nakonec „naváže na“ probíhající jednání o normalizaci vztahů zprostředkovaná USA.
Politický vůdce Hamásu na konzultacích v Teheránu
Kancelář íránského nejvyššího vůdce ajatolláha Alího Chameneího oznámila, že hostila na jednáních v Teheránu vůdce Hnutí islámského odporu (Hamas) Ismajla Haníju.
Alatolláh Chameneí „zopakoval své uznání za trpělivost a vytrvalost neochvějných lidí v Gaze a důrazně odsoudil zločiny spáchané sionistickým režimem s přímou podporou Spojených států a některých západních zemí“.
„Také zdůraznil trvalou politiku Íránské islámské republiky podporovat palestinské síly odporu proti sionistické okupaci,“ dodává prohlášení a potvrzuje, že Íránci budou bojovat proti Izraeli do posledního palestinského Araba.