Tisíce izraelských vojáků v sobotu v noci zahájily nečekané vojenské cvičení u hranic s Libanonem, při němž je simulovalo náhlé vypuknutí bojů na severní hranici Izraele. Izraelské obranné síly uvedly, že třídenní cvičení nazvané „Horká zima 2“ je zaměřeno na „posílení připravenosti“ bojových jednotek a armádní logistiky „na nenadálé události a různé scénáře v severní oblasti“ s odkazem na Íránem podporovanou teroristickou skupinu Hizballáh v Libanonu a další íránské zástupce v regionu.
Cvičení se účastní přibližně 8 000 branců a 5 000 vojáků v záloze, kteří povoláni speciálně pro toto cvičení, uvedla izraelská armáda.
„Během cvičení budou síly procvičovat zvládnutí náhlého nasazení tváří v tvář operačním scénářům v severní oblasti, s důrazem na připravenost logistického svazku a spolupráci mezi jednotkami pozemních sil,“ uvedly Izraelské obranné síly.
Přestože cvičení bylo pro zúčastněné jednotky překvapením, armáda uvedla, že bylo předem naplánováno, což naznačuje, že nevychází z nového hodnocení.
Izraelské obranné síly provedly v posledních měsících několik velkých cvičení zaměřených na boje na severu země. Také Izraelské letectvo provedlo sérii společných leteckých cvičení s americkou armádou simulující údery proti Íránu a jeho regionálním teroristickým zmocněncům.
Začátkem tohoto měsíce 99. divize ukončila cvičení simulující náhlé boje na severní hranici. Součástí divize, která vznikla v roce 2020, je několik pěších, obrněných, dělostřeleckých a speciálních brigád.
Armáda uvedla, že cvičení kladlo důraz na obranu proti útoku na hranici a zároveň na přesun logistického vybavení k hranici.
Začátkem letošního roku uvedl velitel Ředitelství pro technologie a logistiku Izraelských obranných sil, brigádní generál Pini Ben Mojal (Pini Ben Moyal), že série cvičení, která armáda uspořádala, odhalila „poměrně dost“ problémů se způsobem, jakým armáda zvládá logistiku. Řekl, že armáda tyto problémy prozkoumá a najde způsoby, jak je řešit, aniž by je blíže specifikoval.
Íránem podporovaná libanonská teroristická skupina Hizballáh již dlouho představuje nejvýznamnější vojenskou hrozbu na hranicích Izraele. Její arzenál se odhaduje na téměř 150 000 raket a střel, které mohou doletět kamkoli v zemi. Podle posledních vojenských odhadů by v případě vypuknutí války s Hizballáhem mohla být izraelská města denně ostřelována 1 500 až 3 000 raketami a počet obětí by se mohl rychle vyšplhat na stovky. Podle jiných hodnocení by se do případné bitvy mohly po boku Hizballáhu zapojit i další íránské milice sídlící v Sýrii, které by používaly rakety a útoky bezpilotních letounů.
Izrael varuje před možným bombardováním mezinárodního letiště v Bejrútu
Izrael varoval Libanon, že by mohl bombardovat mezinárodní letiště v Bejrútu. Stalo se tak v reakci na čtvrteční zprávu saúdskoarabské televize al-Arabíja , že Írán nedávno pašoval zbraně libanonské teroristické skupině Hizballáh civilními lety společnosti Meraj na letiště v libanonském hlavním městě. Informaci přinesly v Londýně vycházející panarabské noviny A-Šark al-Avsát (Asharq Al-Awsat) s odvoláním na nejmenované izraelské politické zdroje.
Izraelské letectvo již řadu let provádí údery na území Sýrie. Za posledních deset let se jednalo o stovky útoků na proíránské skupiny a na íránské zásilky zbraní Hizballáhu. K odpovědnosti za údery se Izrael hlásí zpravidla se značným zpožděním. V červnu údajné izraelské nálety vyřadily na téměř dva týdny z provozu damašské letiště. Dvojice náletů na letiště v Aleppu na začátku září si rovněž vynutila jeho uzavření. Tyto údery následovaly po opakovaných pokusech Íránu využít letiště k dodání zbraní Hizballáhu. Další letecká základna poblíž Homsu byla cílem útoku minulý měsíc.
Naopak údery proti teroristům na území Libanonu Izrael v posledních letech prakticky neprovádí.
Izraelské údery v syrském vzdušném prostoru, který je z velké části kontrolován Ruskem, pokračují, přestože vztahy obou zemí se po útoku Ruska na Ukrajinu koncem února 2022 zhoršily. Byť Izrael nepatří k hlavním podporovatelům Ukrajiny a snaží se uchovat kontakty s moskevským režimem, ruský útok odsuzuje a Ukrajinu podporuje jednak humanitárně, dále pak i dodávkami některých vojenských zařízení prostřednictvím třetích zemí.
Moskva nedávno Jeruzalém požádala, aby se nesnažil mařit přesuny ruské vojenské technicky ze Sýrie, kde dosud ruští vojáci podporují vládu prezidenta Bašára Assáda, k předpokládanému nasazení do bojů proti Ukrajině.