Izrael se stejně jako jiné země světa potýká se složitou globální ekonomickou situací, zapříčiněnou epidemií koronoviru Covid-19 a následnou válkou Ruska proti Ukrajině. Oproti jiným zemím – včetně České republiky – si však Izrael vede výborně.
Centrální banka zvýšila úrokové sazby, aby snížila růst inflace, která ale není nijak vysoká. Devizové rezervy mírně poklesly, ale ekonomika svižně roste a státní rozpočet má nemalý přebytek. V oblasti penzijních fondů dochází ke změně, která má snížit výdaje státu.
Zvýšení úrokové sazby k udržení inflace pod kontrolou
Počátkem října měnový výbor Banky Izraele (Bank of Israel, בנק ישראל) v čele s guvernérem profesorem Amirem Jaronem (Amir Yaron, אמיר ירון) odsouhlasil zvýšení úrokové sazbu o 0,75 procentního bodu na 2,75 %. Zvýšení z 3. října 2022 je pátým zvýšením úrokové sazby, které izraelská centrální banka provedla od dubna, kdy zvýšila sazbu z historického minima 0,1 % na 0,35 %. Současně se jedná o druhé po sobě jdoucí zvýšení o 0,75 % procentního bodu.
Banka Izraele se snaží bojovat s inflací, která v Izraeli za posledních 12 měsíců dosahuje 4,5 %, což centrální banka považuje za nepřijatelnou výši. Výše izraelské inflace je však výrazně nižší, než 8% v USA a více než 10% v mnoha evropských zemích. Na Slovensku ke konci září meziroční inflace činila 14,2 %, v České republice hrozivých 18 %.
Míra inflace by podle očekávání izraelské centrální banky měla v roce 2022 dosáhnout 4,6 %, což je o 0,1 % více než v předchozí dubnové prognóze, a v roce 2023 by měla klesnout na 2,5 %. Ve třetím čtvrtletí roku 2023 úrokovou sazbu na úrovni 3,5 %.
Prognóza ekonomického růstu
Výzkumné oddělení Banky Izraele současně revidovalo svou prognózu růstu HDP směrem nahoru o 1 procentní bod na 6 % v roce 2022 a snížilo ji o 0,5 procentního bodu na 3 % v roce 2023.
Devizové rezervy nadále klesají
Devizové rezervy Izraele na konci září 2022 činily 185,997 miliardy dolarů, což představuje pokles o 6,154 miliardy dolarů oproti jejich úrovni na konci srpna, uvedla Banka Izraele. Pokles byl důsledkem přecenění rezerv o 6,992 miliardy USD, které bylo částečně kompenzováno vládními transfery ze zahraničí v celkové výši 838 milionů USD. Úroveň rezerv v poměru k HDP činila 36 %.
V roce 2021 Banka Izraele nakoupila zahraniční měnu v hodnotě 35 miliard amerických dolarů, aby zmírnila posilování šekelu a pomohla tak vývozcům. Devizové rezervy dosáhly v prosinci 2021 rekordní výše 213 miliard USD.
Vzhledem k oslabení šekelu v roce 2022 ale Banka Izraele nakoupila v lednu 2022 devizy pouze za 356 milionů USD. A následujících osm měsíců již neprovedla žádné nákupy deviz.
Přebytek rozpočtu nadále roste
Fiskální přebytek Izraele za 12 měsíců končících v září 2022 činil 0,9 % HDP, celkem 15,7 miliardy šekelů (tedy přibližně 110 miliard českých korun).
Přestože Izrael v září 2022 zaznamenal fiskální deficit ve výši 100 milionů NIS, od začátku roku vykázal kumulativní fiskální přebytek ve výši 33 miliard NIS, uvedl hlavní účetní ministerstva financí. Ve stejném období roku 2021 Izrael zaznamenal fiskální deficit ve výši 51 miliard NIS, protože země řešila ekonomickou krizi v souvislosti s epidemií koronaviru Covid-19.
Zlepšení fiskálních údajů se projevuje jak v příjmech, tak ve výdajích. Státní příjmy od začátku roku 2022 dosáhly 355 miliard NIS, což je o 20,2 % více než ve stejném období roku 2021. Státní výdaje od začátku roku 2022 dosáhly 321,7 miliardy NIS, což je o 7,2 % méně než ve stejném období loňského roku.
Díky neustálému růstu daňových příjmů státu byla loni v červenci prognóza výběru daní revidována směrem nahoru. I přes poslední revizi se podařilo skutečnost překonat a ve třetím čtvrtletí roku 2022 bylo v Izraeli na daních vybráno 106 miliard NIS, což je o 3 miliardy NIS více, než předpokládala prognóza.
Čerpání hypoték nejnižší za 12 měsíců
Hodnota nově přijatých hypotečních úvěrů v září 2022 činila podle údajů izraelské centrální banky 7,7 miliardy NIS, což je nejnižší hodnota od září 2021.
V loňském roce připadly všechny svátky na září, zatímco letos připadl minulý měsíc pouze na Roš HaŠana, což naznačuje větší pokles, než jaký odrážejí čísla, protože se začínají projevovat rostoucí úrokové sazby. Pokles čerpání hypoték je jedním z prvních signálů, že se realitní trh ochlazuje.
I tak by bylo 7,7 miliardy NIS až do několika posledních let považováno za poměrně vysoké číslo. Před vypuknutím pandemie Covid v roce 2020 se objem hypoték v Izraeli pohyboval v průměru mezi 5 a 7 miliardami NIS měsíčně. V posledních několika letech čerpání hypoték neustále rostlo a v březnu 2022, měsíc před začátkem růstu úrokových sazeb, dosáhlo rekordní výše 13 miliard NIS.
Nový koncept státem zaručené části důchodů
V Izraeli dochází k významné změně v oblasti penzijních fondů, když po desetiletích stát nebude vydávat účelově vázané dluhopisy jako pojistku pro střadatele penzijních fondů.
Dosud stát vydával každý měsíc dluhopisy, poskytující garantovaný výnos ve výši 4,86 % ročně, vázaný na index spotřebitelských cen. Do těchto dluhopisů penzijní fondy povinně investovaly 30 % aktiv, čímž stát zajišťoval stabilitu důchodových fondů a potažmo výplat důchodů střadatelům. Náklady tohoto systému však rostly, protože penzijní fondy se staly výhradním nástrojem spoření a rychle rostly.
Nově mají být prostředky penzijních fondů, dosud určené na státní garantované dluhopisy, investovány na kapitálovém trhu. Současně bude mechanismus záchranné sítě nahrazen novým mechanismem, kterým bude stát střadatelům garantovat indexovaný výnos ve výši 5,15 % z 30 % jejich důchodových úspor za 5 let. Naopak pokud penzijní fond dosáhne u vyčleněné 30 % části prostředků vyššího zisku, než 5,15 %, převede přebytek do státem spravovaného fondu. Vyúčtování bude probíhat průběžně každý měsíc. To znamená, že například o penězích investovaných na kapitálovém trhu v říjnu 2022 proběhne vyúčtování v říjnu 2027. Ke každému zúčtovacímu datu budou penzijním fondům vyplaceny buď doplňkové peníze, nebo budou přebytky výnosů převedeny státu.
Roční vklady do nových penzijních fondů činí přibližně 40 miliard NIS. Z této částky bude nyní 30 %, tj. asi 12 miliard NIS, směřovat na kapitálový trh. Podle studie Banky Izraele bude většina těchto peněz investována v zahraničí, čímž se zvýší podíl zahraničních aktiv v portfoliích fondů, který v roce 2021 činil přibližně 30 %.